Buďte tvrdí! Lebka Čechů nepřichází k rozumu, ale pro údery je také přístupná
Buďte tvrdí! Lebka Čechů nepřichází k rozumu, ale pro údery je také přístupná
R. 1897 reaguje na článek německého historika Theodora Mommsena v Neue Freie Presse Josef Pekař jako docent rakouských dějin na české univerzitě a argumentuje proti němu.
Na titulní straně cituje Theodora Mommsena, An die Deutschen in Österreich (Němcům v Rakousku), Neue Freie Presse, 31. 10. 1897:
„... seid hart! Vernunft nimmt der „... buďte tvrdí! Lebka Čechů nepřichází k rozumu Schädel der Čechen nicht an, aber für, ale pro údery je také přístupná / Schläge ist auch er zugänglich!“ hodí se k mlácení/“
„... und nun sind die Apostel der „... a nyní jsou apoštolové barbarizace Barbarisierung am Werke, die deutsche činní, aby pohřbili německou půltisíciletou Arbeit eines halben Jahrtausends in dem práci v propasti Abgrunde ihrer Uncultur zu begraben...“ své nekulturnosti...“
Josef Pekař dál komentuje Mommsenùv text:
Nechtělo se věřit, že list je vskutku projevem stařičkého učence: „... slavný dějezpytec nemá t u š e n í o naší minulosti, o našem významu dějinném.“
Pekař dál líčí „tragický osud, jenž nám byl údělem po katastrofě bělohorské“. Ztratili jsme fakticky samostatnost státní, bez milosrdenství byl proveden neslýchaný záměr donutiti říši s ohromnou většinou protestantskou, obrátiti zemi Husovu ke katolicismu, dvě třetiny národní půdy byly zkonfiskovány, „konfiskováno dvakrát a rozdáváno štědře dobrodruhům všech národností“, „mnohoslibný náš život literární, vědecký a kulturní byl zničen a zastaven“, „nejlepší národa, šlechta duchovní i rodová, rozptýlena byla v cizinu do strastí exilia...“
„... Němci to byli, kteří z naší záhuby těžili nejvíce!“ Vítěz pobělohorský učinil ohromný převrat ve prospěch německého živlu, němčinu prohlásil za rovnoprávnou
„A nyní... ukazují na nás s pohrdáním. „Hle, méněcenný národ!“
Josef Pekař v souvislosti s Mommsenovým textem klade otázku: „... zná národ Goethův a Schillerův ještě pojem spravedlnosti?“
Pekař dál uvádí, že je sám katolík, ale konstatuje bolestný rozpor v pojímání minulosti. V posledních desetiletích své vlády Habsburkové záviseli stále víc na Německu, a proto se Němcům v českých zemích jevilo jako nejlepší řešení připojení českých zemí k Německu. Většina návrhů a memorand z doby před druhou světovou válkou má zdroj v období před první světovou válkou.
Výňatek z díla „Osud českého národa v německých záměrech (Od roku 1848 do druhé světové války), autorka Doc. PhDr. Eva Broklová, DrSc.
