Brňané uctili osvoboditele s komunisty
Brňané uctili osvoboditele s komunisty
Stovky občanů s českými a sovětskými vlajkami uctily ve výroční den 26. dubna odpoledne na Čestném pohřebišti Sovětské armády Ústředního hřbitova v Brně spolu s komunisty a vlasteneckými organizacemi odkaz 80. výročí osvobození moravské metropole od fašistů a nacistů jednotkami 2. ukrajinského frontu pod vedením maršála Rodiona Jakovleviče Malinovského a rumunské Královské armády v rámci Bratislavsko-brněnské operace. Podstatně méně občanů se zúčastnilo týž den dopoledne kladení věnců a kytic k pylonu se sochou rudoarmějce představiteli brněnského magistrátu, hejtmanství a dalších oficiálních institucí.
Slavnostní projev přednesl Čestmír Kubát. Uvedl jej netradičně slovy "Válka je hrozná věc. Dělá z lidí zvířata!« Zavzpomínal na svá studijní léta na Akademii společenských věd v Moskvě, kde jeden z profesorů, veterán vlastenecké války, uvedl, že patřil k prvním dvěma ročníkům, které rukovaly na frontu. Z ní domů se po válce vrátily domů jen dvě procenta rekrutů. Lidské ztráty se stále dopřesňují a s otevřením archivů badatelům lidských ztrát bývalého SSSR stále přibývá - toto číslo se už blíží k 30 milionům zabitých lidí. Změnilo to způsob chování celé populace. Mužské profese zastávaly ženy. Navrátilci z fronty, kteří roky drželi v rukou samopal, jej nedokázali vyměnit za lopatu, ztratili pracovní návyky, propadali psychickým poruchám, alkoholismu, nebyli schopni založit rodinu atp. To vše jsou důsledky války.
Protihitlerovkou koalici narušovali Angličané přemlouváním představitelů USA, aby se po skončení 2. světové války v Evropě spojily armády těchto dvou velmocí na kontinentě se zbytky poražených německých jednotek ke společnému útoku na SSSR a dokončení toho, co nedokázal Hitler. Churchill vydal příkaz vypracovat k tomu plán Nemyslitelná operace. Naštěstí na ni americký prezident Roosevelt nepřistoupil. Nálada lidí v Evropě snahám zahájit válku západu proti SSSR nenahrávala. Naopak Sovětská armáda svým skokem od Karpat do Berlína předvedla takovou sílu, jakou západní spojenci nebyli schopni předvést. V případném vojenském náporu na SSSR plánovači počítali spíše s útokem velkých bombardovacích svazů, které byly tehdy na západní frontě silné.
Čestmír Kubát dále pokračoval konstatováním, že pak začala studená válka, která trvá a na lepší časy se blýská až nyní. NATO nikdy nemělo právní smlouvu na řádnou pomoc při obraně jednotlivých členských států. Pomoc je nevymahatelná a členský stát může poskytnout spojenci pomoc takovou, kterou uzná za vhodnou. Třeba jen náklaďák spacáků s pozdravnou zdravicí. To je NATO. S nástupem Donalda Trumpa do funkce prezidenta USA nastávají situace vedoucí k rozpadu NATO. Spojené státy vytvořily po 2. světové válce ze svých spojenců a podřízených vazalů největší říši v dějinách světa, kterou zejména ekonomicky už nedokáží utáhnout. Ve světě vznikají nové síly a nové struktury.
Přitom lidé se ptají: Je Rusko agresivní? Není! Je to největší slovanský stát s největší historií. Vypořádalo se se Zlatou hordou, porazilo Řád německých rytířů, vyřídilo Napoleona i Hitlera. Tyto války byly Rusku vždy vnuceny. Vyhraje i válku proti Ukrajině, která byla předem prohraná od samého počátku, protože nelze porazit stát, který má jaderné zbraně (kdyby prohrával, použije je) státem, který je nemá. Nelze porazit stát státem, který má řádově menší všechny předpoklady pro vedení války, než Rusko. Na rozdíl od NATO s hlavními a podřízenými spojenci Rusko chce budovat kolektivní bezpečnost pro všechny členy stejnou. Silnému náporu kolektivního Západu Rusko odolává proto, že má silnou národní myšlenku, má silnou tradici i historii - uzavřel proslov Čestmír Kubát.
Člen vedení brněnské městské organizace komunistů Václav Fišer přiblížil ve svém projevu situaci, kdy brněnská část Bratislavsko-brněnské operace začala 5. dubna 1945 boji o vytvoření předmostí na řece Moravě, kdy proti sobě stálo jako součást 2. ukrajinského frontu 250 000 sovětských a 70 000 rumunských vojáků proti 250 000 německých vojáků ze skupiny armád Jih.
K Brnu dorazila Rudá armáda 23. dubna a už o tři dny později slavila velká většina Brna osvobození. Obce na severu a severovýchodě od města však zůstaly v moci německé armády až do 5. května 1945. Během osvobozování Brna padlo téměř 20 000 rudoarmějců a Rumunů, z toho 4317 přímo v Brně. Přišli také o více než 160 tanků a samohybných děl a přibližně 40 letadel. O život přišlo i 1200 Brňanů. Němci ztratili kolem 7000 mužů, z nichž 3000 přímo v Brně, 83 tanků a 30 letadel.
Bilance válečných škod v Brně během celé okupace je poměrně přesná a škody byly významné. Zasažen byl každý druhý dům ve městě, téměř 1300 domů či továren bylo zcela zdemolováno. Zásadní škody však utrpělo také sociální prostředí, protože brněnští Němci se nijak nezdráhali vůči českému obyvatelstvu uplatňovat svou domnělou nadřazenost. Až do posledních dní války probíhalo v Brně zatýkání i popravy za provinění proti Německé okupační moci.
V současnosti sílí pokusy o přepis historie, především zaměňováním příčin války s důsledky, zamlčováním doložitelných skutečností nebo přímo jejich nahrazováním smyšlenými příběhy. Ještě před nedávnem se tomu mysl pamětníků vzpírala, dnes však nabývá na reálné síle úsilí o přepsání národní i mezinárodní paměti. Oběti jsou označovány za zločince, osvoboditelé za okupanty, potlačuje se význam Charty OSN a Norimberských protokolů jako zdroje mezinárodního mírového práva, přímí potomci nacistických elit mezi současnými elitami evropskými nazývají fašisty osvoboditele od fašismu a bezostyšně bagatelizují válku a deformují mír. Jsme svědky a nechtěnými účastníky snahy těžce vykoupenou svobodu a mír znovu obětovat touze mocných, či spíše nebezpečně duševně nemocných, o podrobení si cizích národů novou válkou, bez ohledu na oběti vojáků, strádání civilního obyvatelstva a … zničení prostředí vhodného pro život, apeloval na posluchače Václav Fišer.
Do tohoto konceptu plně zapadá i trvalé úsilí o zneplatnění několika zásadních poválečných dekretů prezidenta republiky Eduarda Beneše, který naléhavě varoval právě před ztrátou historické paměti. V Brně je živým dokladem takového úsilí organizování tzv. Poutí smíření s potomky sudetských Němců v rámci festivalů Meeting Brno, nebo sejmutí textu Stalinova rozkazu k osvobození Brna z Památníku vítězství na Moravském náměstí. I v Brně stále dochází k poškozování pomníků osvoboditelům, za které je třeba pokládat i jen jejich ponechání chátrání bez nezbytné údržby.
Mnoho památníků po celé naší vlasti je však stále dokladem pravdivé historie a stále nám připomínají oběti, které již nikdy nechceme nést. Připomínají, že osvobození předcházela okupace, že okupantem bylo nacistické Německo a osvoboditelem se zdaleka nejvyššími ztrátami po odražení útoku na sebe sama byl Sovětský svaz a jeho Rudá armáda. Proti tomu vnímáme všudypřítomné buzení a posilování protiruské hysterie pod jakoukoliv záminkou. Je přitom historií ověřené, že na konci takovýchto aktivit je vždy nový konflikt, nová válka, statisíce a miliony nových mrtvých a násobně více zraněných, varoval Fišer.
Přítomné na Čestném pohřebišti bezmála 3600 zabitých sovětských hrdinů na Ústředním hřbitově v Brně pozdravil i zástupce Velvyslanectví Ruské federace v ČR, rada Valerij Těrentiev. Za ruskou ambasádu poděkoval pořadatelům za pozvání na tuto pietní akci v Brně. Připomenul strasti a bolesti, které přinesl nejen ruským lidem vnucený boj s fašismem a nacismem i oběti těch, kteří se z fronty domů už niky nevrátili. Byli stateční a obětaví a věděli, že nejsou sami. Bok po boku s českými a slovenskými spolubojovníky osvobozovali i tuto krásnou zem. Těrentěv poděkoval za šíření pravdivého výkladu společné historie na rozdíl od snažení jiných účelově historii upravit podle svých politických cílů, často vůči Rusku nepřátelských.
Své autorské verše přednesla na pietním shromáždění předsedkyně Ruského kulturně osvětového spolku na Moravě Ljubov Vondroušková. Naopak Jiří Jaroš Nickeli tlumočil zápis velikána světové literatury Fjodora Michajloviče Dostojevského z roku 1877 po osvobození Bulharska ruskou armádou z tureckého poroby. Jde o to, že menší slovanské národy osvobodilo z područí západních evropských velmocí Rusko. Avšak ty se s nimi opět spojují k jejich trvalému dobyvačnému náporu na Rusko, které je bohaté na potřebné výrobní suroviny. Shromáždění ukončilo literárně hudební pásmo Svatá válka a státní hymny. Komunisté posléze položili kytici květů k bustě osvoboditele moravské metropole maršála SSSR Rodiona Jakovleviče Malinovského od fašismu v dubnu 1945 na Malinovského náměstí v Brně.
(vž)
FOTO - Václav ŽALUD
Přišlo e-poštou
