České národní listy

Jelena Pustovojtova

23. července 2019

Perská smyčka se utahuje stále pevněji, jak píší západní media. Dne 4. července uvěznila Británie v Gibraltaru íránský tanker Grace 1 a Islámské revoluční gardy pohrozily obsazením britských tankerů. Íránské čluny se v Hormuzském průlivu snažily 10. července zastavit tanker BP British Heritage, ale po připlutí britské vojenské lodě se musely stáhnout. Dne 19. července zajali Íránci britský tanker Stena Impero, který nereagoval na příkaz k zastavení. Jiný tanker, plující pod liberijskou vlajkou, náležející britské společnosti Norbulk Shipping, byl vzat na abordáž a propuštěn. Toto byly čtyři akce Armády strážců islámské revoluce.

Trump radil ostatním státům, aby chránily své lodě plující přes průliv a do budoucna aby spolupracovaly s Amerikou.

Washington Post vyhrožuje, že obsazení britského tankeru Íránem může přerůst do skutečné mezinárodní krize, přičemž „Írán se nezdá být zastrašený a íránské ozbrojené síly plní svoji pohrůžku odvetných opatření za obsazení svého tankeru ve Středozemním moři minulý měsíc pro podezření z porušení sankcí EU proti Sýrii“.

Americká společnost Stratfor již oznámila, že Washington chce chránit ropné tankery v Perském zálivu před Íránci a posílá tam více válečných lodí a námořní hlídková letadla a zároveň věší na lodě kamery  a přístroje na sledování.

USA udělaly cosi podobného v roce 1987, když mezi sebou válčící Írán a Irák napadly tankery dalších zemí vyvážejících ropu protivníka. Přestože Washington po skončení druhé světové války tehdy shromáždil v zálivu největší námořní konvoj k ochraně tankerů s iráckou ropou, moc neuspěl.

Podle Stratforu řada posledních incidentů a útoků v Perském zálivu umocňuje riziko eskalace konfliktu mezi USA a Íránem. „Ve snaze snížit nebezpečí pro dodávky energetických zdrojů do USA chce Bílý dům podpořit regionální i globální spojence, kteří také riskují, že jejich dodávky budou ohroženy íránskými útoky. Usilují připojit ke své politice Japonsko, Jižní Koreu, Indii a EU, které perskou ropu také dovážejí. Avšak čím se mohou postavit Teheránu, který předvedl, že může kdykoliv zastavit obchodní plavby v Hormuzském průlivu?“

Bez popisování důvodů Teheránu pro kroky v Hormuzském průlivu, kterým proudí pětina  množství světového obchodu s ropou, se nebudeme dotýkat ani odchodu USA ze Společného všestranného plánu (JCPOA), ani obnovy sankcí proti Íránu a dokonce ani dronu sestřeleného americkou lodí Boxer, pokud je opravdu íránský. Podíváme se, s kým se chystá rozetnout gordický uzel v Perském zálivu Trump.

Je známo, jak EU reagovala na odchod Trumpa od úmluvy JCPOA, pod kterou jsou podpisy pěti stálých členů RB OSN a Německa. Nikdo z nich, kromě USA, nemá chuť více zostřovat vztahy s Íránem opět zahajujícím obohacování uranu.

Ženevská Konvence o otevřeném moři z roku 1958 připouští zajetí civilní lodě nějakého státu vojenskou lodí jiného státu jen při existenci důvodných podezření z pirátství nebo obchodu s otroky. V jiném případě jde o vojenskou agresi nebo válečný zločin. Úvaha o „porušování sankcí EU proti Sýrii“ stojí mimo, protože podle mezinárodního práva může sankce ukládat jen RB OSN a nikoliv EU.

Pokud se vezme v úvahu síla, je přes půl milionu Íránců ve zbrani. Jedná se o Íránské revoluční gardy, armádu, námořnictvo a letectvo. Mají moderní balistické a řízené rakety i rozvinutý obranný průmysl. Země je životu v sankcích přivyklá ještě od padesátých let minulého století.

Co je podstatné: Amerika musí silou dokazovat svoji dominanci na Blízkém východě nejen vůči Íránu. Stránky Global Research uvádějí, že za posledních 15 let se struktura válečných spojenců v regionu výrazně změnila. Turecko a Pákistán hraničící s Íránem s ním uzavřely dohody o vojenské spolupráci, takže USA nemohou vtrhnout do Íránu pozemní cestou, jako to udělaly v případě Iráku. Na stránkách se píše: „Za současných podmínek nikdo z íránských sousedů (Turecko, Irák, Turkménie, Ázerbájdžán a Arménie) neumožní Američanům a jejich spojeneckým vojskům využít jejich území nebo vzdušný prostor.“

Tureckem podporované milice bojují s Američany v Sýrii.

Před půl rokem podepsal s Íránem dvoustrannou dohodu o vojenské spolupráci Ázerbájdžán. Americké dítě GUAM, smlouva o vojenské spolupráci Gruzie, Ukrajiny, Ázerbájdžánu a Moldavska utichla. USA jsou na Blízkém východě stále izolovanější.

Za takových podmínek by bylo spolehnutí se na irácký scénář pro USA sebevraždou. Kanadské středisko pro studium globalizace považuje tento region za nebezpečnou křižovatku, na které planou „ďábelské formy vojenského zasahování“. Mohly by to být přesné raketové údery, podpora teroristických skupin, preventivní útoky i s použitím taktických jaderných zbraní, politická destabilizace, výhrůžky vojenskou silou a ekonomické sankce. Je ještě v paměti, jak reagoval Trump na Íránci sestřelený americký bezpilotník v íránském vzdušném prostoru: Řekl, že ozbrojené síly „byly připraveny s příkazem k útoku na Írán“, ale příkaz zrušil deset minut před jeho realizací.

Dobře, že si Trump nechal ještě těch deset minut.

Převzato z Fondsk.ru

Outsidermedia.cz