Bitva o Stalingrad
27. 12. 2019
Bitva u Stalingradu
Stalingrad byl významným průmyslovým střediskem se šesti sty tisíci obyvatel a byl klíčovou křižovatkou, spojující centrální oblasti Ruska s Kavkazem. Po Volze se z Baku dopravovala zejména nafta pro potřeby průmyslu a zásobování armády. Německé vrchní velení vědělo, že bez dobytí Stalingradu nebude moci ovládnout celý Kavkaz. Očekávaný úspěch bitvy znamenal naftu pro fašistické Německo, možnost spojení s tureckými ozbrojenými silami, možnost odříznutí transsibiřské magistrály, která umožňovala udržovat pozemní styk s britskými a americkými spojenci, i lákavou vyhlídku na případný postup wehrmachtu do Iránu a Indie.
Němci plánovali úder na Stalingrad s cílem zabezpečit levé křídlo uskupení, jež sledovalo hlavní cíl - obsazení Baku. Během těchto bitev získával útok na Stalingrad charakter hlavního směru útoku německých vojsk. Proto dokonce nepřítel přemisťoval vojska z kavkazského směru (mimo jiné 4. tankovou armádu) na směr stalingradský. Hluboký německý klín do území až k Volze by znamenal, že země bude rozdělena na dvě izolované části. Proto přijímalo sovětské velení řadu opatření k obraně Stalingradu. V této bitvě došlo opět k nasazení velkého počtu lidí a techniky. Jen na německé straně se jí zúčastnilo kolem milionu vojáků a důstojníků, 675 tanků, více než 10 000 děl a minometů a 1 216 letadel. Na sovětské straně se ve všech fázích bojů do bitvy zapojilo více než milion lidí, 15 500 děl a minometů, 1463 tanků a 1 350 bojových letadel.
Bitva u Stalingradu trvala déle než šest měsíců - od 17. července 1942 do 2. února 1943 - a odehrávala se na rozloze přes 200 000 km a na frontě dlouhé 500 až 900 km. V obranných bojích od července do listopadu 1942 odrazila sovětská vojska nápor nepřítele, vyčerpala jeho úderná uskupení a potom zahájila protiútok - jedinečný svým zámyslem i provedením, v němž hlavní síly těchto německých uskupení rozdrtila.
Obranné období bitvy na Volze trvalo čtyři měsíce. V jeho průběhu uskutečnila Rudá armáda na stalingradském směru postupně dvě strategické operace. První operaci prováděla na přístupech ke Stalingradu od 17. července do 12. září 1942 vojska Stalingradského a Jihovýchodního frontu. V jejím průběhu bylo vyčerpáno hlavní úderné uskupení wehrmachtu na sovětsko-německé frontě a zmařeny plány Němců na dobytí Stalingradu z chodu. V prudkých obranných bojích, jež se rozpoutaly ve velkém ohbí Donu a později na stalingradských obranných pásmech, ochromila sovětská vojska útočnou sílu nepřítele a udržela hrdinné město, i když se fašistům podařilo probít severně od Stalingradu až k Volze a proniknout k jeho předměstím. V úporných bojích na přístupech k městu byla bránící se sovětská vojska pod náporem nepřítele nucena vyklidit území přes 30 000 km2 a ustoupit do hloubky asi 150 km. Němci okupovali 14 okresů Stalingradské oblasti.
Druhá strategická operace sovětských vojsk zahrnovala obranné boje Jihovýchodního frontu přímo ve Stalingradu a jižně od města a dílčí útočné operace severně od města s úkolem uhájit Stalingrad. Hlavní úderné uskupení nepřítele, jež operovalo v pásmu 62. armády Stalingradského frontu, tvořilo k 9. říjnu osm divizí, které měly 90 000 vojáků, 2 300 děl a minometů a 300 tanků. Jejich činnost podporovalo asi 1 000 bojových letounů. Těmto nepřátelským silám čelila na čáře Rynsk - sídliště traktorového závodu - závodu Barikády - Rudý říjen - svahy Mamajovy mohyly 62. armáda. Celkem to bylo 55 000 lidí, 1 400 děl a minometů a 80 tanků. Podporovalo je 190 letadel. Nepřítel měl tedy 1,7 x více vojáků, děl a minometů než sovětská vojska. V tancích měl převahu 3,6násobnou a více než pětinásobek letadel.
25. srpna vyhlásilo vedení města stav obležení. Většina civilního obyvatelstva byla za stálého bombardování a při nemalých ztrátách na životech evakuována na druhý břeh Volhy. Týkalo se to žen, dětí a starců. Muži zůstali. Pokud nepracovali v továrnách a zařízeních určených pro obranu města, byli povoláni do zbraně v dělnických milicích. 3. října se konalo plenární zasedání stalingradského oblastního výboru. Byla na něm schválena výzva k obráncům města - ustupovat není kam, vytvořit z města nedobytnou pevnost.
Pokračování
Dr. Václav Šůstek, CSc.
Komentáře
Přehled komentářů
Zatím nebyl vložen žádný komentář
