Bitva o Berlín
9. 4. 2020
Bitva o Berlín
V dubnu 1945 zesílily válečné akce a zasáhly značnou část území Německa. Z východu útočila vojska sovětská, ze západu spojenecká vojska anglo-americká. Vznikly reálné podmínky k úplné a konečné porážce wehrmachtu. Na začátku berlínské operace měli fašisté na sovětsko-německé frontě 214 divizí, z nichž bylo 34 tankových a 15 motorizovaných. Proti americko-britským vojskům bylo nasazeno 60 divizí, z toho 5 tankových. Hitlerovci měli v této době ještě značné zásoby zbraní a munice. To jim umožňovalo v posledním měsíci války klást zejména na sovětsko-německé frontě tuhý odpor.
Podstatou strategického plánu Německa bylo udržet za každou cenu obranu na východě, zadržet útok Rudé armády a současně se pokusit o uzavření separátního míru s USA a Velkou Británií. Udržení východní fronty považovali Němci za předpoklad obratu ve válce.
Berlín byl nejen politickou baštou fašismu, ale současně i jedním z největších vojensko-průmyslových středisek země. Na berlínském směru byly soustředěny hlavní síly wehrmachtu. Jejich porážkou a dobytím hlavního města Německa musela proto vítězně vyvrcholit válka v Evropě.
Podle rozhodnutí jaltské konference sahalo sovětské okupační pásmo daleko na západ za Berlín. Sovětská vojska již stála na Odře a Nise (60 - 100 km od Berlína) a byla připravena zahájit berlínskou operaci. V tu dobu se někteří britští a američtí politici zaobírali myšlenkou dobýt město dříve než Rudá armáda. O dobytí Berlína se dlouhou dobu zasazoval Winston Churchill. Sovětské vedení vědělo, že hitlerovci vyvinuli v poslední době aktivní činnost, aby uzavřeli s britskou a americkou vládou separátní dohodu. Vzhledem k beznadějnému postavení německých vojsk se dalo očekávat, že wehrmacht zastaví odpor na západě a otevře americkým a britským vojskům cestu na Berlín.
Na berlínském směru stála v obraně proti Rudé armádě vojska skupin armád Weichsel a Mitte. Bylo v nich 48 pěších, 6 tankových a 9 motorizovaných divizí, 37 samostatných pěších pluků a velké množství dalších vojsk, včetně dělostřeleckých a speciálních útvarů a svazků. V prostoru Berlína mělo německé velení více jak 2 000 bojových letounů, z nichž 70 % bylo stíhacích. Město dále chránilo asi 600 protiletadlových děl. Na berlínském směru měl wehrmacht připravenu hluboce členěnou obranu. Jejím základem byla odersko-niská linie a berlínský obranný prostor. Odersko-niská linie se skládala ze tří pásem. Mezi nimi byla na nejdůležitějších směrech vybudována mezilehlá a příčná postavení. Celková hloubka této obrany dosahovala 20 - 40 km. Přední okraj hlavního pásma probíhal podél západního břehu Odry a Nisy. Osady byly přeměněny v silné opěrné body. Ve vzdálenosti 10 - 20 km od předního okraje bylo vybudováno druhé pásmo obrany, které bylo ženijně nejlépe zajištěno v prostoru Seelowských výšin. Třetí pásmo obrany bylo vzdáleno 20 - 40 km od předního okraje obrany. Skládalo se v podstatě stejně jako pásmo druhé z mohutných uzlů obrany spojených zákopy a spojovacími zákopy.
Před zahájením útoku sovětských vojsk připravil nepřítel berlínský obranný prostor. Zahrnoval tři kruhové obvody vybavené k úporné obraně. Vnější obranný obvod probíhal podél řek, kanálů a jezer 25 - 40 km od středu města. Jeho kostru tvořily velké osady přeměněné v uzly obrany. Vnitřní obranný obvod, který byl považován za hlavní pásmo obrany opevněného prostoru, probíhal po obvodě města. Všechny opěrné body i jednotlivá postavení byly mezi sebou propojeny systémem paleb. Hloubka obrany tohoto obvodu činila 6 km. Třetí městský obvod obrany probíhal podél okružní železniční trati. Všechny ulice vedoucí do středu města byly přehrazeny barikádami a mosty byly připraveny k destrukci. V rámci příprav k odražení útoku Rudé armády uskutečnilo hitlerovské velení řadu opatření, aby organizačně stmelilo svá vojska. Využilo strategických záloh, záložních útvarů i vojenských škol k doplnění početního stavu a technického vybavení téměř všech divizí. Velitelem skupiny armád Weichsel byl místo Himmlera jmenován Gotthard Heinrici. Velitel skupiny armád Mitte Schörner byl 5. dubna 1945 povýšen na polního maršála.
15. dubna se Hitler obrátil s naléhavou výzvou k vojskům východní fronty, aby za každou cenu odrazila útok Rudé armády. Nařídil zastřelit na místě každého, kdo se odváží ustoupit nebo dá rozkaz k ústupu. Výzvy byly provázeny výhružkami rodinám vojáků, kteří se vzdají do zajetí Rudé armádě. Hitlerovské velení se snažilo krutými represemi oddálit nevyhnutelný svůj konec. Sovětské ozbrojené síly stály před úkolem zasadit poslední úder fašistickému Německu a donutit je k bezpodmínečné kapitulaci.
Pokračování
Z publikace Velká vlastenecká válka sovětského lidu, dr. Václav Šůstek
Komentáře
Přehled komentářů
Zatím nebyl vložen žádný komentář
