Benešovy dekrety - Zásadní průlom v nároku Lichtenštejnů na majetek
Benešovy dekrety - Zásadní průlom v nároku Lichtenštejnů na majetek za 20 miliard korun a pozemky o velikosti třetiny Moravy. Krajský soud v Brně jim jde na ruku
Höppner, 20. 11. 2019 ArgumentyaFakta
Krajský soud v Brně v tichosti přiklepl 19. listopadu Lichtenštejnům zhruba desetihektarový pozemek u Plumlova na Prostějovsku. Pozemek o rozloze přibližně 10 fotbalových hřišť u Plumlova může znamenat zásadní průlom ve snahách Lichtenštejnů získat zpět obrovský majetek v odhadované výši 20 miliard korun.
Lichtenštejnům se tak otvírá cesta k majetku, který jim byl po válce zabaven na základě Benešových dekretů. Verdiktu brněnského soudu se Lichtenštejnové chystají využít v desítkách podobných případů. Jejich žalobami se od loňského prosince zabývá zatím 26 okresních soudů.
Lichtenštejnové byli na konci I. světové války spolu se Schwarzenbergy nejmovitějšími českými šlechtici. O polovinu majetku přišli po pozemkové reformě (po roce 1919, stát pozemky odkoupil) a o druhou půlku na základě Benešových dekretů.
Lichtenštejnové tvrdí, že nejsou žádné důkazy o jejich kolaboraci s Němci. Faktem však zůstává, že kníže František Josef II. se podle československých soudů přihlásil ve 30. letech k německé národnosti, a proto jeho majetek propadl státu.
Teď žalují Lichtenštejnové český stát o 70 tisíc hektarů pozemků a stovky nemovitostí včetně několika zámků po celé republice, většinou na Moravě a u Prahy. Při ceně 250 tisíc korun za hektar tak chtějí půdu za takřka 18 miliard korun. Plus stovky nemovitostí a pět zámků (zatím). Jde o území velké přibližně jako třetina Moravy.
K podstatné části obrovskému majetku přišli Lichtenštejnové po bitvě na Bílé hoře tak, že ho zabavili českým šlechticům. Historicky nejvýznamnější představitel rodu, rakouský šlechtic Karel Lichtenštejn zvaný Krvavý velel popravě českých pánů na Staroměstském náměstí (1621) a byl řídil násilnou konfiskaci majetku českých šlechticů.
Jeho bratr Maxmilián z Lichtenštejna zmasakroval na Bílé hoře Moravany (praporec Šlikův). Také za to dostali Lichtenštejnové české a moravské pozemky a hrady jako Kostelec nad Černými lesy, Moravská Třebová, Zábřeh, Šumperk…
Karel I. Lichtenštejn (1569 – 1627) zbohatl po konfiskaci majetku českých pánů
Rod má velké zastání v Sudetoněmeckém landsmanšaftu. Hlavní nynější představitel rodu Hans Adam Lichtenštejn (narozen 1945) je považován za nejbohatšího evropského šlechtice s odhadovaným majetkem přes 100 miliard korun. Lichtenštejnům patří mimo jiné banka LGT Bank.
Nadace knížete Lichtenštejna disponuje podle odhadů obnosem 25 miliard korun. Někteří pozorovatelé tvrdí, že je před různé fondy napojena na českou scénu, tedy na subjekty, které mohou přispět k tlaku na vrácení majetku do rukou Lichtenštejnů. Objevují se náznaky, že nadace podporuje aktivity Milion chvilek pro demokracii, některá média a politické strany jako TOP 09, Lidovce a další…
Kromě pozemků a stovek budov požadují Lichtejštejnové pětici zámků. Chtějí zámky Lednice a Valtice, které byly v minulosti centrem jejich panství. Dnes jsou kulturními památkami UNESCO. Chtějí také 10 tisíc hektarů okolních lesů a polí. Lichtenštejnové podali žalobu na vyklizení zámku Šternberg, Bučovice a Velké Losiny. Žádají též o navrácení Dyjského trojúhelníku, největšího Lužního pralesa v Česku.
Spor o pozemek u Plumlova spočíval v tom, že byl sice zkonfiskován na základě Benešových dekretů, ale převod na stát nebyl zanesen do katastru. Jako majitel pozemku je tak úředně veden stále lichtenštejnský kníže František Josef II (otec Hanse Adama). Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových žádal katastrální úřad o nápravu, ten to odmítl a soud mu dal za pravdu.
V podobném sporu přitom před dvěma lety Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových uspěl. Také tehdy katastrální úřad odmítl převést majetek (lesy u Říčan) na stát, jak vyplývalo z Benešových dekretů.
Rozsudek brněnského krajského soudu ještě není pravomocný.
Novarepublika.cz
