Běloruská fronta - podle pokynu Washingtonu začne v Bělorusku „barevná revoluce 2.0“

Dmitrij Minin, 21. února 2021

Na den 25. března, což je v Bělorusku den výročí vyhlášení Běloruské lidové republiky, je v dohodě se Západem v zemi naplánováno nové spuštění masových protestů s využitím všeho, co bylo k tomu připraveno během zimy.

Ti z Atlantické rady, kteří připravili novou běloruskou strategii pro uchvácení Běloruska mají organizaci protestů proti vládě lépe připravenou i materiálně zajištěnou, než byla ta minulá, kdy na protesty v roce 2020 bylo poskytnuto jen asi 10 milionů USD. Nyní musí Západ dávat mnohem více. Jen ministerstvo zahraničí musí podle doporučení vyčlenit občanské společnosti Běloruska 200 milionů USD za rok. Pro Bidenovu administrativu je velkým úkolem najít způsob pro rychlé dodání americké pomoci a její předání na správné adresy. Tak to určuje Atlantická rada. Nejlepší pro to je digitálním měna, například bitcoiny. Jejich ceny nyní prudce rostou a do Běloruska a Ruska je potřeba jich nacpat co nejvíce.

Atlantická rada informuje své státní i komerční struktury, jak a komu v Bělorusku před nadcházejícími událostmi dodat nutné peníze. Patří do nich i asi 20 tvůrčích a profesionálních fondů „solidarity“, od hudebníků a umělců, až po lékaře politology a právníky, tj. tvůrce veřejného mínění. V roce 2021 jsou všechny tyto fondy povinny zajistit, aby loňské spontánní protesty letos přerostly do strukturovaných a aby masové hnutí nabíralo podobu hnutí Solidarita z osmdesátých let. Atlantická rada si myslí, že takovou taktiku začínají používat příznivci Navalného v Rusku.

Podle odborníků Atlantické rady Lukašenko a Kreml jaksi ztratili iniciativu. Pořad dne určuje opozice.

Kongresu USA je doporučeno zdvojnásobit rozpočet běloruské služby stanice Radio Svobodná Evropa/Radio Svoboda.

Zajímavá jsou hodnocení akcí běloruské opozice a protiopatření oficiálního Minsku podle technologie a efektivity. Tady je zájem profesionálního manipulátora. Běloruské národní shromáždění je atlantisty charakterizováno jako těžkotonážní „neosovětská retro-událost“ a možná to tak i vypadalo. Manipulátoři předpokládají, že se politické změny v autoritářských režimech dají dosáhnout spojením vnitřních a vnějších her nejen s elitami, ale i na ulicích.

V rámci Dne Běloruska budou v různých městech Ameriky a Evropy akce na podporu běloruské opozice. Mezi takovými je i vypuštění dronu s bílo-červeno-bílým praporem (dále jen b-č-b) v Kyjevě, nasvětlení fasád budov a nasvětlení oblaků v těchže barvách v Tallinnu a v Rize, nesení obřího praporu s b-č-b symbolikou v centru Gdaňska. Avšak toto není kreativita, ale agresivní provokace: Vyvěšování symboliky používané ve vnitropolitickém boji v jiné zemi je přímým zasahováním do věcí dané země a zásahem do její svrchovanosti. Zvláštním cynismem to působí od Polska, protože b-č-b prapory napomínají období, kdy Bělorusko bylo pod polskou nadvládou a je možno to kvalifikovat jako územní nárok.

Bílo-červeno-bílé vlajky nejsou náhodné. Na protestních akcích v Moskvě již nebyly ukrajinské vlajky, ale sem tam transparenty běloruské opozice. Atlantická rada otevřeně posuzuje spolupráci protivládních vystoupení v Rusku a Bělorusku a poukazuje na to, že ruská mládež „od Chabarovska po Moskvu“ prý ochotně přijímá symboliku, metody a hesla protestujících v běloruských městech. Prý „souběžné nepokoje v obou zemích vážně omezí schopnost Ruska řídit východisko z krize v Bělorusku“.

Atlantická rada má finanční potíže Běloruska za vhodnou páku nátlaku na Lukašenka k odchodu z funkce. Republika musí pokrýt deficit běžných plateb a ošetřit dluh v roce 2021. Na to potřebuje šest miliard USD od zahraničních finančních organizací. Kolektivní Západ vyzývá k bojkotu těchto prostředků. Předpokládá se, že Moskva je jediná, která v této situaci může pomoci, ale jen prodejem důležitých běloruských aktiv ruským společnostem. Autoři nové strategie navrhují za těchto okolností, aby Spojené státy přestaly s dřívější praxí sankcí na běloruské podniky, aby od sebe neodkláněli lid a aby se soustředily na ty ruské společnosti a oligarchy, kteří se snaží vstoupit do ekonomiky Běloruska. Mezi nimi jsou ruské státní ropné společnosti Uralchim a Uralkalij.

Atlantické radě se nelíbí vojenská spolupráce Ruska a Běloruska v roce 2021, jejíž stanovený objem je prý větší než ve všech předchozích letech. Podle odborníků rady je cílem „postupná anexe“ Běloruska a na jeho území vybudování ruské vojenské základny. Minsk směřuje k vojenskému sblížení s Moskvou z důvodu Západem vyvolávaných protestů, což prý úplně mění celkovou rovnováhu bezpečnosti na východním křídle NATO. Vypadalo by to, že pro Západ je nevýhodné ruskou opozici podporovat. Ale je to opačně, závěr zní: Tato vojenská aktivita je v rozporu se zájmy občanů a s „demokratickou budoucností“ Ruska a Běloruska a proto by protesty neměly být brzděny, ale naopak stimulovány.

Zvláštní roli má nedávno vytvořená zakonspirovaná organizace v Polsku BYPOL, která se prý skládá z bývalých důstojníků armády zvláštních služeb a orgánů vnitřních věcí Běloruska. Za úkoly má především působit na současné pracovníky těchto organizací a přetáhnout je na stranu opozice, navrhnout jim odejít za hranice a „vypouštět“ informace o zločinnosti režimu. Pod vlivem BYPOLu prý již Bělorusko opustilo více než 30 lidí z orgánů bezpečnosti. Odlétají přes Polsko a Ukrajinu.

Příští měsíce budou pro osud běloruského lidu rozhodující. Stanou se lidé objektem a obětí manipulace zvenčí? Uniknou zákeřným pastem historie? Bude to záviset na moudrosti vůdců i prostých lidí. Vyvrcholení událostí se čeká ve volbách do ruské Státní dumy v září.

Převzato z Fondsk.ru

Outsidermedia.cz