Jdi na obsah Jdi na menu
 


B. Posselt - To nebyla žádná spontánní msta, to byla chladnokrevně plánovaná etnická čistka

19. 6. 2022

 

B. Posselt  - To nebyla žádná spontánní msta, to byla chladnokrevně plánovaná etnická čistka

 

 

1. B. Posselt ve svém adventním projevu z 21.12.2020 tvrdí:“Moje rodina byla vyhnána v listopadu 1946 z Jablonce nad Nisou. Tedy více než rok po konci války.[4] To nebyla žádná spontánní msta, to byla chladnokrevně plánovaná etnická čistka.“

 

2. V souvislosti s uvedeným tvrzením pana B. Posselta je zásadně důležité se seznámit s "Časovým harmonogram přesídlení, stanoveným Spojeneckou kontrolní radou:

 

S přejímáním obyvatelstva z výše uvedených zemí bude mož­né začít ihned po potvrzení tohoto plánu, a to podle tohoto rozvrhu:

v prosinci 1945 -  10% celkového počtu

v lednu a únoru 1946 - 5 % celkového počtu

v březnu 1946 - 15% celkového počtu

v dubnu 1946 -  15% celkového počtu

v květnu 1946 -  20% celkového počtu

v červnu 1946 -  20% celkového počtu

v červenci 1946 -10% celkového počtu

Změny mohou nastat v důsledku počasí nebo dopravy a po získání podrobnějších informací o počtu odsunovaného obyvatelstva... "

 

3. Co u uvedeného vyplývá?

 

B. Posselt zřejmě nic nevěděl o tom, a je otázkou, zda to ví již dnes, kdo o přesídlení německého obyvatelstva z Československa rozhodl, a kdo celý proces přesídlení Němců řídil.

Zřejmě proto tvrdil výše uvedené. Došel k závěru, že přesídlení německého obyvatelstva nebylo žádnou spontánní mstou, ale chladnokrevně plánovanou etnickou čistkou. Tímto výrokem se sám diskvalifikoval.

 

Obvinil nás, nejen v uvedeném projevu, ze zločinů proti lidskosti, jindy  ze spáchání válečných zločinů a dokonce i ze zločinů genocidních. Nelze to vymazat přehráním naší hymny na sjezdu tzv. sudetoněmeckého landsmanšaftu (SL). Pokud nějakou cestou se mu již dostaly k ruce potřebné informace, mohli bychom očekávat nejen jeho omluvu, ale i dalších předních funkcionářů SL a některých německých ústavních činitelů, kteří nás obviňují z téhož. Mezi slušnými lidmi platí, že člověk, který někoho neprávem obvinil ze zločinu se za své jednání poškozenému omluví. Dočkáme se i my omluvy?

 

Je otázkou, a to velkou, proč náš ministr zahraničních věcí neprotestoval u svého německého kolegy, proč naši diplomaté, zvláště ti, kteří na sjezdu byli, proč naši ústavní činitelé k těmto protičeským útokům mlčí?  

 

Dr. O. Tuleškov