Až se léto zeptá
Až se léto zeptá
Už zhruba třicet let dochází v evropských zemích k takzvané dezindustrializaci, tedy k útlumu průmyslové výroby. Regionům, v nichž došlo ke zvlášť razantnímu propadu těžby a průmyslu, bylo doporučováno, aby se zaměřily na ekonomiku služeb a především na rozvoj turistického ruchu.
Masový turistický ruch je přitom věc historicky poměrně nová. Zrodil se v průběhu třiceti poválečných let, kdy životní úroveň vzrostla natolik, že i příslušníci nižších středních vrstev, řadoví zaměstnanci a masa pracujících z průmyslu si mohli dovolit každoročně trávit dovolenou mimo svoji zemi.
V rámci tehdejší západní Evropy se rozvinula svérázná dělba práce. Lépe vydělávající pracovníci ze severu jezdili každé léto utrácet peníze do zemí jižní Evropy, které jim prodávaly svoji přírodu a své historické památky.
Od počátku devadesátých let minulého století se do tohoto turistického koloběhu zapojili také lidé z bývalého východního bloku. Rozdíl byl jedině v tom, že na dovolenou v zemích používajících euro musejí spořit mnohem déle než lidé vykonávající stejnou práci na západ od našich hranic.
Současná epidemie bude testem toho, nakolik je orientace směrem k rozvoji turistického ruchu životaschopná. Je obtížné si představit, jak by mohly sebevětší finanční injekce pomoci středozemním regionům žijícím z turistiky, pokud by proudy turistů ustaly. Místní by si pak mohli prodávat suvenýry leda tak mezi sebou.
Léto však prověří i domácí turistický průmysl. V soutěži s lákadly zahraniční dovolené naše místní destinace až na výjimky příliš šancí neměly. Pokud zůstanou hranice přivřené, přesvědčíme se, nakolik může rozvoj sektoru služeb vyvážit útlum průmyslu.
Tipovat výsledek už nyní by znamenalo dělat účet bez hostinského, bez chataře a bez hoteliéra. V každém případě bude nutno z příjmů odečíst peníze, které u nás nechávali zahraniční turisté. A možná také přičíst zklamání, pokud by měli naši lidé zjistit, že dovolená u nás doma se jim prodraží více než pobyt v Řecku.
Prof. J. Keller
Přišlo e-poštou
