Jdi na obsah Jdi na menu
 


Antikomunismus – „jedna z největších pošetilostí naší doby“

25. 6. 2020

Antikomunismus – „jedna z největších pošetilostí naší doby“

25.6.2020 Walter Baier    

 

Walter Baier píše o tom, co má společného jedna kauza durynského premiéra Ramelowa, historická politika Evropského parlamentu a stále se vracející antikomunismus.

 

19. září 2019 přijal Evropský parlament na základě hlasů konzervativců, liberálů, sociálních demokratů a zelených rezoluci o tom, že Sovětský svaz a nacistické Německou jsou shodně odpovědní za druhou světovou válku. Podle prohlášení byla Evropa obětí dvou totalitních ideologii, jedna z nich byla vojensky poražena v roce 1945 a druhá dál existovala.

 

První, kdo veřejné odporoval srovnání fašistických agresorů s bojovníky v odboji, byla Mezinárodní federace odbojových bojovníků (FIR) a Národní asociace italských partyzánů (ANPI).  Následně se ozvalo kolem 200 evropských a mimoevropských akademiků, kteří potvrdili, že Pakt Ribbentropa a Molotova z 23. srpna 1939 nebyl tím, co otevřelo cestu k válce. Spíše to bylo chování liberálních západních demokracii, které umožnily nacistickou expanzi, například během invaze do Etiopie (1935), španělské občanské války, ve které Německo a Itálie podporovaly extrémně pravicový státní převrat generála Franka (1936), anšlusu Rakouska (1938), politiky appeasementu v Mnichově, na jehož konci bylo zničení a rozdělení Československa nejen rukami Německa, ale také Polska a Maďarska.

 

Kontroverze (z února letošního roku – pozn.red.) kolem durynského premiéra Bodo Ramelowa, které vedly k rezignaci šéfky CDU Annegret Kramp-Karrenbauerové, ukazaly na to, že se nejedná jenom o problém akademické historiografie. Jedná se také o otázku politické konfrontace, která se vede za pomocí historických argumentů. Otázkou je: Je pro konzervativce a liberály legitimní při snaze zabránit nástupu „nacistů“ k moci i třeba jen omezeně spolupracovat s politickou stranou jako je Levice (DieLinke)?

 

Také v tomto případě je ohlédnutí do dějin poučné. Bylo to Durynsko, které bylo prvním spolkovým státem, kde buržoazní strany pod vlivem antikomunismu a antisocialismu v roce 1930 podstoupily ministerské posty NSDAP. Udělal se tak první krok k nominaci Adolfa Hitlera pro úřad říšského kancléře.

 

Ty nejbystřejší mysli buržoazní inteligence rozuměly důsledkům toho, když se liberální demokracie sklání před fašismem. V roce 1946 napsal Thomas Mann:

 

Těžko se můžu považovat za zastánce komunismu. Nicméně nemohu si pomoct, že panický strach západního světa z termínu komunismus, tento strach, o který se fašisté tak dlouho opírali, je něčím předsudečným a dětinským a jedna z největších pošetilostí naší doby.“

 

Evropský parlament je takovému pohledu na věc vzdálen asi tak jako je Donald Trump vzdálen civilizované buržoazní kultuře.

casopisargument.cz

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář