7. května 1945, Pražské povstání
7. května 1945, Pražské povstání
Pplk. hlav. štábu MNO, Jan Soukup, Přehled bojů pražského povstání ve dnech 5.-9.května 1945
Nejvíce snad zdržel odpor venkova SS divisi, postupující na Prahu z jihu. Tato divise Wiking, které velel generál von Klein a která u Zbraslavi překročila jedním proudem Vltavu a postupovala dále dvěma proudy po obou jejích březích, dosáhla až pozdě v noci předvojem východního proudu Modřan, zatím co západní proud byl zpožděn tak, že ještě 7. května sváděl boje s povstalci a partyzány mezi Chuchlí a Lahovicemi.
Bočné zajištění západního proudu bylo ještě 7. V. v 15 hodin vážně napadeno silnější partyzánskou skupinou v Radotíně tak, že bylo nutno zasadit proti Radotínu z hlavního proudu deset tanků a čtyři sta vojáků. Von Klein zastavil 7. května v nejistotě o svůj západní bok postup na Prahu na čáře Chuchle-Modřany. Tak se stalo, že tato divise nezasáhla 7. května do pražských bojů a že se útok vnějších německých sil projevil pouze v severní a jihovýchodní části Prahy.
Zdá se, že Němci uvnitř Prahy věděli, že jim přichází pomoc z venku, počítali se současným vnějším útokem všemi třemi směry a chtěli při tom spolupůsobit z vnitřku Prahy. Pro spojení s letišti a vnějšími silami měli polní radiospojení a letectvo. Toto mínění potvrzuje zvýšená útočná činnost některých větších posádek v Praze a činnost jejich dělostřelectva a letectva toho dne. Bylo to tedy válečné štěstí obránců Prahy, které znemožnilo takovou mohutnou akci všech vnějších i vnitřních sil v stejný čas.
Zatím co divise Wiking ještě 7. V. večer nepřekročila čáru Chuchle-Modřany, předvoje německých sil ze severu dosáhly již 6. května večer všeobecně Čimic, Horních Chaber, Ďáblického hřbitova a síly ze severovýchodu Letňan, Kbel a Hloubětína.
Obránci Vysočan a Libně nebyli podřízeni jediné velitelské vůli. Každé seskupení i tovární komplexy byly hájeny samostatně bez jednotné organisace a bez jednotného opatření pro na.stávající boj.
Kolem 9. hodiny 7. května zahájil v tomto prostoru nepřítel útok v těchto směrech:
1. Kobylisy-Trojský most-Holešovice,
2. Ďáblice-Libeň-Karlin,
3. Vysočany-Karlín,
4. Počernice-Hrdlořezy-Žižkov.
Současně vyráží z Dejvic nepřítel proti barikádám na Letenském náměstí, uzavírajícím výpadovou silnici - Veletržní třídu.
Tyto útoky podporují dělostřelecké přepady prostorů:
a) jižně Trojského mostu,
b) Letenské náměstí,
c) nové výstaviště,
d) holešovická elektrárna,
e) libeňský most,
a během boje, když proti útoku na Trojský most zahajují palbu děla pancéřového vlaku z nádraží v Bubnech, též
f) nádraží v Bubnech.
Palba v prostorech níže položených byla přesná, protože nepřítel měl v rukou ideální pozorovatelny, návrší nad Trojou a Bulovkou. Dělostřelecká činnost nemohla být obránci nijak rušena. Tam, kam útočník přímo neviděl, řídili dělostřeleckou palbu němečtí letci.
Pancéřový vlak na nádraží v Bubnech byl zasažen naplno a vyřazen z boje, nové výstaviště vyhořelo, elektrárna dostala dva zásahy.
Do poledních hodin zmocnil se nepřítel poměrně snadno Kobylis, Bulovky, Střížkova, Proseku, Libně, Vysočan a Hrdlořez. Dopolední útoky na Trojský most byly odraženy a teprve novým útokem okolo 16. hodiny dostala se nepřátelská pěchota a tanky přes most na jižní břeh, kde pěchota obsadila poměrně úzké předmostí, zatím co tanky pronikly až k holešovické elektrárně a do Plynárenské ulice, kde byly zastaveny.
Útoky na Letnou byly odraženy.
V dalším pronikání z Vysočan.a Libně do Karlina pokusil se nepřítel, útočící po východním břehu Vltavy, vynutit si přechod přes řeku po libeňském a Hlávkově mostě. Na libeňském mostě byl útok zastaven barikádami a tuhou obranou. Při útoku na Hlávkův most hnaly německé tanky před sebou české muže, ženy i děti, aby jim otvírali cestu barikádami. Jen tak zmocnily se opět ostrova Štvanice. Když parlamentáři obrany Letné pohrozili, že na příští barikády budou uvázány německé ženy, nepřestanou-li Němci s tímto barbarským způsobem boje, zastavily se německé síly na mostě a navečer se stáhly k Denisovu nádraží. Tak byl uhájen i tento most.
Německé síly, útočící Karlínem, obsadily na sklonku dne přibližně čáru: Denisovo nádraží-Masarykovo nádraží- Památník osvobození-severní okraj Žižkova. Jejich pancéřový průzkum pronikl až na Petrské náměstí a Poříč. Těmito souběžnými útoky chtěli si Němci otevřít cestu přes Holešovice a Letnou, aby se síly vnější spojily s posádkou z Dejvic. Toho cíle nedosáhli. K útoku divise Wiking z jihu toho dne opět nedošlo. Naopak byla tato divise znovu napadena ještě ve 20 hodin 7. května silnými tlupami ze Slivence nad Chuchlí a zastavena, aniž se jí podařilo navázat dotyk s předem připravenou obranou Smíchova. Čelo západního proudu této divise bojovalo s obránci Chuchle asi od 15 hodin do setmění. Předvoj východního proudu divise Wiking pronikl kolem. 19. hodiny do Braníka, hlídky pokusily se o přechod Vltavy přes Císařskou louku. Tento úmysl byl včas zpozorován. Smíchovská obrana utvořila svou zálohou na obranu podél celého smíchovského břehu defensivní hák, a tak byl i tu nepřítel odražen.
Vnější nepřítel ze směru Benešov zahájil hned v ranních hodinách svůj útok proti Pankráci a Michli a bočnou akci proti Podolí a Braníku. Tento útok podporovalo dělostřelectvo z prostoru krčského a severozápadně od Krče. Obránci Ryšánky a Horní Krče byli zatlačeni na východní okraj Braníku a později částečně až za Vltavu, částečně pak ustoupili do Podolí, kde se spolu s Podolskými ubránili do večera na čáře: severní okraj nádraží Braníku, vápenice v Podolí, Želivského ulice a navázali na obránce Nuslí a Pankráce, kteří až po tuhém boji zastavili útok nepřítele ze směru Horní Krč-Pankrác-Nusle, jižně Soudního náměstí a Šolcovy ulice. Obyvatelstvo vyklizených částí tohoto prostoru utrpělo bojem kruté ztráty, hlavně však nesmírně trpělo německým terorem.
Vnitřní nepřítel: Dopoledne přinutil náš útok německou posádku ve škole na Lobkovickém náměstí na Vinohradech ke kapitulaci. Ve vnitřní Praze zmocnili jsme se Plodinové bursy a Senovážného náměstí. Tím se opět zúžil kruh kolem Petschkova paláce a Kuratoria. Toho dne bylo námi dobyto Motola a vozovny v Motole. Pro úplnost uvádíme opět chronologicky důležitější zprávy, které toho dne přijalo vojenské velitelství Velké Prahy.
5,20 nepřítel zahájil útok na Pankráci, který byl zastaven.
6,30 útok SS s tanky na přechod přes Vltavu v Lahovicích odražen.
6,30 kapitulace Motola a vozovny Motol.
7 hodin zjištěna postavení nepřátelského dělostřelectva u Lhotky a u Krče.
8,30 kapitulovalo 500 německých vojáků na Lobkovickém náměstí.
9 hodin vlastní protiútok na Pankráci obnovil původní situaci v tomto úseku.
9,15 pancéřový vlak v nájezdu na Vokovice z Hostivic. Koleje vytrhány, vlak zapálen letci mezi Ruzyní a Hostivicemi.
11 hodin obsazena Plodinová bursa a vyčištěno Senovážné náměstí.
12 hodin dva nálety německých letadel na kasárny Jiřího z Poděbrad, v kasárnách asi 60 mrtvých a 90 raněných, většinou z řad internovaných Němců.
12 hodin německý odpor v prostoru vokovické školy a barákového tábora zlomen. Většina německých letadel opouští ruzyňské letiště.
13,15 dostala železniční stanice Bubeneč od Němců ultimatum, aby se vzdala, jinak že bude rozstřílena. Kapitulace odmítnuta, útok Němců odražen.
14 hodin Obyvatelstvo z Petrského náměstí a Truhlářské ulice bylo donuceno odstraňovat barikády. Stejně i v Královské třídě v Karlíně, kde Němci hnali ženy před tanky, aby se tak kryla posádka před střelbou.
15 hodin Němci nařídili českému obyvatelstvu vyklidit celý Strahov.
15 hodin třetí útok na Trojský most nebyl pro špatnou viditelnost a dým z požárů, vzniklých dělovou palbou, odražen a pronikl postupně až k Plynární ulici. Zde teprve byl zastaven. Boje trvaly až do půlnoci.
16 hodin vlastní jednotky ze Smíchova a vlastní pancéřový vlak utkaly se v Braníku se skupinami SS.
17 hodin převzat Tyršův dům.
17,40 likvidovány odpory v továrně Askanii a v lazaretu ve Veleslavíně. Dělostřelecká
palba na Prahu.
18 hodin vlastní útok, směřující k vyčištění hořejší části Kinského zahrady.
18,30 bylo zajato padesát barikádníků v bývalém arcibiskupském gymnasiu.
19 hodin vyhnáno české obyvatelstvo z okolí Černínského paláce do Dejvic. Část ubytována v budově NSDAP na Letenské třídě, část odešla do Roztok a okolí.
19 hodin Němci žádají kapitulaci Chuchle. Odmítnuta. Obec obsazena v 21,30 Němci. Obyvatelstvo prchlo do okolních obcí.
19,15 pohyb nepřátelského vojska z prostoru Spořilova do Michle.
19,56 dělostřelecká palba na elektrárnu.
20,30 vlastní sily v Braníku ustoupily, boje v Podolí. Západní okraj. Michle udržen za cenu velkých ztrát.
23,25 vojenské velitelství Velké Prahy posílá úseku Pankrác pancéřové pěsti k zadržení útoku, který se očekává dne 8. května na Pankráci. Posilu jednotkami zařizuje velitelství oblasti "Praha -východ".
Po celý den přestřelky u hlavní pošty, po celý den boj s pancéřovým vlakem na Wilsonově nádraží, přestřelky s německými hlídkami u Ladronky, břevnovského kláštera, sborové nemocnice a z kasáren na Panenské. V noci odraženy útoky těchto hlídek. Po celý den přestřelky v prostoru Podbaba a boje na Staroměstském náměstí.
Celkové zhodnocení situace večer 7. května:
a) Na severu ztratili jsme Vysočany a Libeň i Karlín. Nepřítel pronikl až na náměstí Republiky a bude pravděpodobně v tomto směru pokračovat 8. V., aby se přes Staroměstské náměstí nebo směrem přes Holešovice a Letnou spojil s hlavními německými silami v Dejvicích.
b) Divise Wiking 8. V. zasáhne tak, jak bylo již 7. V. očekáváno. Její východní proud se pravděpodobně připojí k útoku na Pankrác na východním křídle tohoto útoku.
c) Na jihovýchodě konaly se podle přesunů v krčském lese, na Spořilově a v Chodově útočné přípravy. Je pravděpodobné, že útok SS proti Pankráci počne nejpozději s rozedněním, možná však již v noci, a to nejen v původním směru, ale že bude rozšířen i o směr Spořilov-Vršovice, případně i Podolí-Vyšehrad (východní proud divise Wiking).
Proto bylo zapotřebí:
1. aby obrana Praha-střed zadržela 8. V. nepřítele před čarou Křižovnický klášter, Staroměstské náměstí, Stavovské divadlo, Příkopy a Jindřišská ulice.
2. Obrana Holešovic a Letné nedopustí, aby se nepřítel z Dejvic spojil s nepřátelskými silami z Karlína přes Holešovice a Letnou.
3. Obrana Smíchova udrží do setmění čáru Jinonice-Radlice.
4. Oblast Praha-východ zadrží útoky z jihu a jihovýchodu a nedovolí nepříteli, aby se
zmocnil Vyšehradu a překročil údolí Botiče.
5. Obrana Žižkova na severní hranici zabrání jednotkám, útočícím z Karlína do středu města, aby se rozšířily a pronikly do Žižkova, bude-li s to, napadne je z boku. Po pravdě třeba říci, že všichni správně viděli situaci v přípravách 7. V. i v bojích 8. V., dobře ji ohodnotili a své úkoly splnili. Jen velitelství Praha-střed ustoupilo ráno 8. V. do Štefánikových kasáren mimo svůj úsek a vzdalo se tím bezprostředního vlivu na řízení bojů svého prostoru. Na štěstí i tady jednotlivé skupiny učinily v této situaci všechno, co bylo v jejich silách. Nemohly však jednat jednotně, a tak úsek Praha-střed splnil pak svůj úkol 8. V. jen částečně.
Tak končí třetí den bitvy o Prahu. Únava obránců byla veliká. Jejich vůle a přesvědčení, že je nutno se bít - nezlomeno. Bestialita, s kterou se jednotky SS mstily na bezbranných, přesvědčovala i méně statečné. Vojenská morálka z německých řad zmizela. I takové úkazy, jako je řádění Němců v dobytých čtvrtích, jsou příznaky, že vojáci zoufají sami nad sebou a svým dílem. Vrah není nikdy hrdinou.
Noc ze 7. na 8. květen byla pro obránce Prahy opět nocí bezesnou. Po celou noc až do rozednění trvala střelba pušek a kulometů, po celou noc duněla děla.
Z publikace Pražská květnová revoluce 1945, sborník statí, str. 22-43. Vydavatel: Hlavní město Praha. Vyšlo 5. května 1946.
