České národní listy

"Nesvítit. Netopit. Umřít hlady." Krotcí Češi. Profesor Jiří Svoboda- Jak to tu skončí 3

Ale vypadá to nadějně:

„Vláda schválila aktualizovaný Národní plán obnovy, jehož součástí je půjčka z Nástroje pro oživení a odolnost. Podle aktualizace získá Česko dalších 33,4 miliardy korun na grantech, dalších 137,4 miliardy korun si od Evropské komise za velmi výhodných podmínek půjčí. Oproti původnímu plánu z roku 2021 se tak investice z Národního plánu obnovy zhruba zdvojnásobí. Finance budou použity na projekty, které nastartují českou ekonomiku, zajistí čistější a levnější energie, lepší dostupnost bydlení nebo moderní vzdělávání.“

(m.p. Zajímavé je, že vláda schvaluje plány budoucího ráje na dobu, kdy už tam mnozí nebudou biologicky a mnozí mají připravené nastartované tryskáče, aby včas foukli za Viktorem Koženým).

„Plán se obecně soustředí na větší efektivitu a konkurenceschopnost české ekonomiky. Jedná se o financování reformy bydlení, renovace budov a související rozvoj obnovitelné energetiky, posílení kybernetické bezpečnosti (například v nemocnicích), financování projektů ohledně digitalizace, ale i zlepšení péče o lidi v pokročilém věku, modernizace sociální péče nebo rozvoje akademických pracovišť a modernizace vzdělávání. Tyto investice sníží výdaje za energie nám všem. Desítky miliard pošleme na energetické úspory a využívání obnovitelných zdrojů ve veřejných budovách obcí nebo škol a prostřednictvím Nové zelené úsporám i v domácnostech,“ říká ministr Martin Dvořák.

Nevím, jak vy, milý pane redaktore, já na tyhle pohádky už nenaletím. Světlé zítřky už byly

Ale vraťme se do reality.

Vláda projevila předběžný zájem o půjčku od Evropské komise (EK) v minimální výši 2,9 miliardy eur (zhruba 68 miliard korun). Může být ale v závislosti na definitivně stanovených podmínkách Evropskou unií navýšena až na 11 miliard eur (asi 260 miliard korun). Nevím, jestli to patří k balíčku přitažení otěží státního dluhu. Na první pohled to vypadá spíše jako pobídka spřežení do cvalu. Zatím prý není zcela jasná úroková míra půjčky. Vláda je prý připravena na všechny varianty.

Státní dluh dosáhl na konci roku 2022 rekordních 2,895 bilionu korun. Pro normálního člověka je to zcela nepředstavitelné číslo. Výdaje na obsluhu státního dluhu (úroky) vzrostly o 7,5 miliardy korun na 49,7 miliardy. Nespoléhal bych osobně na to, že je současná vláda připravená na okamžik, kdy státní dluh překročí mez splatitelnosti a další půjčky budou vázány na úrokovou obsluhu Řecka. Vláda zároveň přijala záruku za dluh Ukrajiny. Vzhledem k tomu, že Ukrajina bude přednostně splácet pohledávky USA v rámci Dohody o půjčce a pronájmu, nejsou asi nereálné obavy, že budeme mít k dispozici kratší konec provazu.

Již při schvalování rozpočtu na rok 2023 byly zpochybňovány očekávané příjmy. Především příjmy z daní z neočekávaných zisků a z odvodů z prodeje elektřiny. Už tehdy bylo zřejmé, že bude třeba v roce 2023 rozpočet s odhadem schodku 295 mld. Kč výrazně korigovat. Ale ministr financí trval na svém – no, má k tomu přiměřené vzdělání. Fakultu elektrotechniky a komunikačních technologií. Spoléhat v příjmové stránce na dividendu ČEZ a příjmy z windfall tax je stejně pravděpodobné jako kalkulovaný deficit.

Následné parametrické změny jsou zaměřeny na stránku rozpočtu, kterou premiér ještě nedávno deklaroval jako nedotknutelnou – zvýšení daní podnikům, snížení zákonných hodnot valorizace důchodů atd. S tímto vývojem je spojena dvouciferná inflace, kterou se pokoušela brzdit ČNB. Nemohla však dále zvyšovat úrokové sazby (rady dvou kandidátů na prezidenta, z nichž jeden je dokonce kvalifikovaný ekonom, poskytující na škole rychlíkové doktoráty) s ohledem na riziko útlumu úvěrů, který by nutně vedl k ekonomické recesi. Jaksi taktně se obešlo, že vládní rozpočet měl na vysoké inflaci bytostný zájem, neboť podmiňoval vyšší ceny, a tedy vyšší daně a vyšší DPH.

Korektní ovšem není průměrná míra inflace, ale její přepočet na spotřební koš, který indikuje životní úroveň:

Meziroční inflační růst nejvíce podpořily ceny nájemného (+6,8 %), vodného (+16,3 %), stočného (+30,3 %), elektřiny (+24,8 %) a tepla a teplé vody (+41,3 %). Ceny rýže se zvýšily o 23,2 %, margarínu a ostatních rostlinných tuků o 25,8 %, zeleniny o 21,5 % (z čehož ceny brambor se zvýšily o 22,9 %) a cukru o 58,7 %.

„Ten rozpočet určitě není to, co bychom si jako členové vlády v ideálních časech přáli, ale je to realistický rozpočet, rozpočet, který nám umožní vyrovnat se s krizemi, kterým čelíme, a v tomto smyslu je to rozpočet vrcholně odpovědný,“ prohlásil před poslanci premiér Petr Fiala.

Pan premiér se jménem ověšeným akademickými tituly má výrazný smysl pro humor. Je záznamy svých vystoupení usvědčen z desítek lží a jen se směje. Český démos je krotký. Ujištění premiéra jako mnohá jiná, týkající se zvyšování daní atd., se ukázala jako cynické lži. Rozpočet je v naprostém rozporu s realitou. Pan premiér se nezastřelil, ani neodstoupil.

Očekával bych, že se vláda bude primárně zabývat redukcí výdajové stránky rozpočtu s minimalizovaným dopadem do životní úrovně občanů. Omezení byrokracie, méně aut pro pana Bartoše, méně poradců, kteří musejí ministrům patrně vysvětlovat, co spadá do jejich agendy. Jistě by se dal vyškrtat počet zahraničních cest poslanců, senátorů atd., které nepřinášejí žádný prospěch.

V příjmové části vláda ovšem obloukem obejde možnost platnou v časech Aloise Rašína, že část zisků podniků a korporací, které podnikají v naší republice, musí být povinně odváděna v investicích. Spolu s dividendami, které ve stovkách miliard odcházejí do zahraničí, se jedná o stovky miliard, na jejichž vytváření se podíleli čeští zaměstnanci. Z korporací a zahraničních podniků má prostě vláda strach.

Pokračování

https://www.parlamentnilisty.cz/arena/rozhovory/-Nesvitit-Netopit-Umrit-hlady-Krotci-Cesi-Profesor-Jiri-Svoboda-Jak-to-tu-skonci-740030