České národní listy

„To je smrtící.“

Ekonomka odhalila, kolik jde z Česka peněz. Na to ani Babiš nevydělá

21.11.2019

Do zahraničí odtéká až 500 miliard korun, varovala v interview s Pavlem Štruncem ekonomka Ilona Švihlíková. A pragmaticky bořila představy o jednotné Evropě. Velmoci prý vždy, když chtějí prosadit něco pro sebe, tak hovoří o evropských zájmech. Je podle ní nutné si na rovinu říci, kde jsme, a definovat naše národní zájmy. Jinak to udělají jinde. A řekla také, že příliš mnoho lidí na vysokých pozicích je v Čechách spjato s transformací a kvůli kariéře ji vychvalují. I když z Čech udělala kolonii.

„To je smrtící.“ Ekonomka odhalila, kolik jde z Česka peněz. Na to ani Babiš nevydělá

Foto: Jan Štěpán

Popisek: Ekonomka Ilona Švihlíková

Švihlíková uvedla, že ona i další dnes hovoří o rentiérském kapitalismu. A v souvislosti s oslavami 17. listopadu pravila: „Pro mě je skutečně klíčové, kde jsme se ocitli, a teď opravdu není moc důvod zde něčím mávat, prostě jasně si říct, tady máme nějaké strukturální defekty, co s tím budeme dělat.“ Tvrdila, že jsme se integrovali do světové ekonomiky, aniž bychom měli strategii, která by řešila vliv velkých nadnárodních korporací. Dodala, že bez patřičné strategie vznikne vakuum, které pak vyplní někdo jiný, což rozhodně nemusí být v našem zájmu. Prý jsme se stali závislou ekonomikou, tedy kolonií.

 „Máme tady velkou přítomnost zahraničních korporací, jsme v té německé orbitě, což geograficky je poměrně jasná věc,“ jmenovala Švihlíková znaky toho, že Čechy jsou kolonie. Dodala, že transformace byla formována tzv. Washingtonským konsensem, tedy s velkým důrazem na konkurenceschopnost založenou na levnosti. „Jakmile s tímhle vlezete do toho systému, tak ono se to s vámi táhne dál,“ prohlásila. Právě levná práce a podhodnocený kurz sem podle ní přilákal firmy, ale za účelem vytváření produktů s nižší přidanou hodnotou. Od Washingtonského konsensu se nyní prý distancují i ti, kdo kdysi prosazovali.

Ekonomka pak srovnala země podle platů. „Za jednoho německého dělníka tady máte tři.“ A dodala, že to je dlouhodobé nastavení ekonomiky, které je třeba si přiznat a řešit, co se s tím dá dělat. Jinak prý není dlouhodobě udržitelný prostor pro zvyšování životní úrovně.

Zmínila také finance, které odsávají matky místních dceřiných společností. „Kolikrát jsem se setkala s tím, to ani nespočtu, že matka si tady účtuje za nějaké pofidérní konzultace a marketing, pod to se schová všechno, a takhle se prostě vytahujou prachy.“ Odhaduje, že se jedná o částku půl bilionu (500 miliard) korun za rok.

„V té ekonomice to prostě chybí a to poznáte,“ dodala s tím, že se směje vždy při sestavování rozpočtu, když se poslanci hádají o 20 nebo 30 miliard. „To je hezký, hoši, že se tady rvete kvůli takový pofidérní cifře, když tady vám půl bilionu odplouvá každej rok a s váma to ani nehne.“ Prý se o tom v Poslanecké sněmovně moc nemluví, protože si na transformaci mnozí postavili kariéru. „By museli vyvracet sami sebe,“ tvrdí Švihlíková. Poslanci podle ní raději budou řešit „nicotný“ problém, že senioři jezdí (téměř) zadarmo, než aby řešili, kam se Česko dostalo v mezinárodní dělbě práce.

Investice, které zde mezinárodní firmy učinily, podle ní dozrály velmi rychle a umožnily těmto firmám rychle čerpat zisk. „Není to nic, co by zakládalo na nějaké dlouhodobé udržitelnosti, a už vůbec ne na tom se posunovat v té ekonomice vzhůru,“ pravila Švihlíková. S tím, že se jedná o opravdu vysoce ziskové investice, protože zisk je větší než náhrady pro zaměstnance. „Když se podíváte na západ od nás, tak ty náhrady zaměstnanců jsou vyšší než ten zisk. U nás je to přesně obráceně.“

Dále Švihlíková jmenovala problémy jako vyhýbání se zdanění u velkých korporací a mluvila o tzv. dobývání renty, tedy zneužívání veřejných peněz k soukromým účelům. „Může to být tím, že máte různé výjimky, právní kličky.“ Doplnila, že toto se děje v celém vyspělém světě a je to příznak rentiérského kapitalismu. Podle ní je třeba změnit ekonomický model, protože při stávajícím kurzu může dojít k sociální explozi.

Moderátor Štrunc konstatoval, že je zde stále rozdělení na Východ a Západ, což Švihlíková potvrdila. Moderátor pak zmínil, že se všichni baví o velké evropské myšlence, ale Švihlíková ho přerušila: „Ježíšmarjá, myšlenky. To se omlouvám. To mi někdo onehdy říkal hodnoty a já jsem řekla, já nevidím hodnoty, já vidím 500 miliard, které mi utíkají. Už jsem v tom byla asi trochu cynik.

Ale kapitál má domov. To je to, že tahle bezbřehá naivita nás do značné míry, nevím, jestli to byla hloupost, naivita, nebo záměr, asi kombinace všeho, nás dostala tam, kde jsme. My si musíme tvrdě, až bezohledně říci, kde jsme, a že světová ekonomika opravdu nestojí na hodnotách bratrství a lásky, ale stojí na tvrdé, jasné kalkulaci; a já, upřímně řečeno, neznám případ země, která se dokázala posunout někam výš v té dělbě práce, aniž by v tom nehrála roli státní promyšlená hospodářská politika,“ mínila Švihlíková.

Je podle ní potřeba, hlavně pro malé země, si vytipovat, v čem daná země může být dobrá, tzv. specializační profil, a ten začít systematicky ovlivňovat. Pokud k tomu ze strany státu nedojde, Švihlíková tvrdí, že pak tento profil určí někdo jiný, např. Německo. Zmínila hypotézu ze své knihy, že status závislé ekonomiky má své dopady i v politické rovině. „Já mám někdy velké obavy, jak velká část naší politické elity se necítí být odpovědná vůči svým občanům, ale cítí se být odpovědná úplně někde jinde. Na otázku, kde jmenovala dvě města začínající na písmeno B: Berlín a Brusel.

Pavel Štrunc se ptal, co by z toho politici měli. „Můžete se ocitnout ve všech možných dozorčích radách, a když jste méně úspěšný politik, tak se podívejte na pana Tuska, recyklujete se v EU. Paní von der Leyenová taky nebyla doma zrovna úspěšná, tak byla vykopnutá vejš. To je klasika, takhle se to přece dělá,“ smála se Švihlíková. Nechce být moc negativní, ale za 30 let prý neviděla moc politiků, kteří by cítili dominantní odpovědnost vůči své zemi. Štrunc ještě zmínil, jak se nyní bojuje proti nacionálním zájmům. A Švihlíková na to dodala, že velmoci vždy to, co chtějí, balí právě do evropských zájmů.

Jako možnost, která může nastat, zmínila, že Německo přeorientuje svůj automobilový průmysl na výrobu elektromobilů, zatímco v Čechách nechá „dojet“ výrobu spalovacích automobilů. Dodala, že jim to ani nemá v podstatě za zlé a že starat se o vlastní budoucnost je naše starost. Podle Švihlíkové chybí do budoucna definice národního zájmu. „To je smrtící pro malou zemi, pokud tohle nemáte,“ varovala.

„U nás, v těch špičkových funkcích, jak v politice, tak v tom byznysu jsou ti, kteří jsou strašně spjatí s tou transformací. A jejich osobní zájem kariérního přežití je říkat, že všechno je super, máme se skvěle, nejlépe v historii a každý, kdo si myslí něco jiného, je nacista, fašista, ruský agent, čínský agent, já nevím co všechno ještě. Nálepka, konec diskuze. Což když se podíváme na to heslo: Nejsme jako oni, tak to hezky zazní,“ vrátila se na závěr ekonomka ke svým slovům ze začátku rozhovoru.

PL