Ztracené domovy, část 2 -(Vystěhování českého obyvatelstva ze severní části Vyškovska
Ztracené domovy 2
(Vystěhování českého obyvatelstva ze severní části Vyškovska), Ing. Josef Mikš, PhDr. Dagmar Stryjová
Víme již, jaké dobové okolnosti a příčiny to byly. Samozřejmě, že současně s obsazením těchto rozhodujících míst bylo rozpuštěno jak městské, tak okresní zastupitelstvo, což byly volené orgány české správy. Kromě toho do vedení důležitých ústavů a zařízení města i okresu byli dosazeni němečtí správci a ředitelé.
A v této situaci dochází 5. září 1940 k vydání výnosu říšského protektora o rozšíření německého vojenského cvičiště, které sloužilo jako záminka pro stěhování obyvatelstva a umožňovalo utajit skutečné plány nacistů. Jak to vlastně bylo s vojenským cvičištěm na Vyškovsku? Pro potřeby československé armády bylo vzhledem k ohrožení ČSR rozpínavostí hitlerovské třetí říše zřízeno v roce 1936 v severozápadní části okresu nové vojenské cvičiště. Za tím účelem bylo tehdejší československou vládou vykoupeno od olomouckého arcibiskupství, kterému lesy a pozemky patřily, polesí Ferdinandko. Uvolněný prostor zahrnoval celkem čtrnáct revírů a byl kompenzován odstoupením stejné rozlohy v polesí Hukvaldy. Tato akce se v podstatě obyvatelstva, až na skutečnost, že nyní do tohoto prostoru se nemohlo volně vstupovat, nijak nedotkla. Nedošlo k žádnému stěhování a k záboru jiné půdy.
Do Vyškova pak byl dislokován z Olomouce a Přáslavic 2. pluk útočné vozby, kterému velel plukovník Morávek. Ten se později po příchodu Němců zúčastnil odboje, byl zatčen a v Brně ve vazbě spáchal sebevraždu, aby neprozradil celou organizaci.
Postupně byla vybudována nová kasárna, tankové garáže a potřebná zařízení v prostoru střelnice.
Po okupaci v březnu 1939 byly tyto objekty německými vojsky převzaty a postupně sem byla umístěna nižší a vyšší praporčická škola. Školní středisko bylo podřízeno velení v Krampnitz u Postupimi a pracovalo až do roku 1945. Ke konci války byli posluchači školy nasazeni v bojích proti Rudé armádě u Brna, kde jich většina padla.
Nyní tedy chtěli nacisté jednak rozšířit prostory pro výcvik, ale současně zabráním značných ploch půdy mimo výcvikový prostor zabezpečit poněmčení půdy pro plánované německé osídlení, které se mělo postupně rozšiřovat dále. Úkoly stanovené výnosem říšského protektora byly v dané situaci jen prvou etapou tohoto procesu.
Protože vysídlení zahrnovalo nejen teritorium vyškovského okresu, ale zasáhlo i do tehdejšího prostějovického a boskovického okresu, budeme dále hovořit o všech stěhovaných obcích, aby byl obraz úplný a také proto, že tzv. „Přesídlovací kancelář ministerstva vnitra“ se sídlem ve Vyškově, byla řídícím orgánem pro stěhování obcí všech tří jmenovaných okresů se širokými pravomocemi.
