Zákon na ochranu republiky
Zákon na ochranu republiky
Autor Národní shromáždění republiky Československé
Schváleno 19. března 1923
Platnost 31. března 1923
Účinnost 1. května 1923
Zrušeno 24. října 1948
Zákon na ochranu republiky (č. 50/1923 Sb. z. a n.) byl přijat v prvorepublikovém Československu v reakci na atentát na Aloise Rašína. Jednalo se o nejvýznamnější československý trestněprávní předpis, protože chránil základní instituce státu, stejně jako ideje, na kterých byl založen. Zákon se členil na 4 hlavy.
Obsah
1 Obsah zákona
1.1 Hlava I.: Úklady o republiku
1.2 Hlava II.: Poškozování republiky a útoky na ústavní činitele
1.3 Hlava III.: Ohrožování míru v republice a vojenské bezpečnosti její
1.4 Hlava IV.: Závěrečná ustanovení
Hlava I.: Úklady o republiku
Definovala tzv. úklady, což byl vždy pokus o násilnou změnu ústavy (zejména co se týče samostatnosti, jednotnosti nebo demokraticko-republikánské formy státu), stejně jako pokus o znemožnění ústavní činnosti presidenta republiky, jeho náměstka, zákonodárného sboru, vlády nebo guvernéra Podkarpatské Rusi, případně násilný pokus o připojení části území republiky k cizímu státu. Trestné bylo i spolčení s cizí mocí za tímto účelem nebo příprava úkladů. Za úklady hrozil trest těžkého žaláře od pěti do dvaceti let, případně doživotí.
Kromě úkladů ještě definovala ohrožení bezpečnosti republiky, tedy vydání státu v nebezpečí války či napadení cizí mocí, nebo i příprava vnitrostátního ozbrojeného povstání. Trestem mohl být opět těžký žalář, a to v trestní sazbě od půl roku až na doživotí.
Hlava II.: Poškozování republiky a útoky na ústavní činitele
Obsahovala definice trestných činů prorady (šlo o trestný čin diplomata při jednání s cizí mocí), zrady státního tajemství, vojenské zrady, útoků na ústavní činitele i urážku presidenta republiky (jako objektivní skutek, bez ohledu na pravdivostní hodnotu sdělení). Trestem mohlo být vězení až těžký žalář.
Hlava III.: Ohrožování míru v republice a vojenské bezpečnosti její
Určovala tresty za trestné činy nedovoleného ozbrojování, rušení obecného míru, výzvy k neplnění zákonných povinností nebo k trestným činům, schvalování trestných činů, státu nepřátelské sdružování, šíření nepravdivých zpráv, návratu členů bývalé panovnické rodiny nebo podpory takového návratu (šlo o členy habsbursko-lotrinského rodu), hrubé neslušnosti, svádění nebo pomáhání k vojenským zločinům nebo nadržování jim, nedovolené najímání vojska, nedovoleného zpravodajství, ohrožování obrany republiky, ohrožování veřejné správy a neodstranění nebo zřízení nedovolených pomníků (protistátních pomníků, či pomníků oslavujících některého člena habsbursko-lotrinského i hohenzollernského rodu).
Hlava IV.: Závěrečná ustanovení
Zahrnovala zánik trestnosti některých činů prostřednictvím účinné lítosti, stejně jako úpravu stanovení druhu a výměry trestu. Znala nejen trest odnětí svobody ve formě vězení, tuhého vězení, žaláře a těžkého žaláře, ale i náhradní trest na svobodě, peněžitý trest a zabavení majetku, zabrání a propadnutí věci, ztrátu čestných práv občanských, vyhoštění cizinců a zastavení periodického tisku.
HLAVA I. Úklady o republiku.
§ 1 Úklady.
Kdo se pokusí:
násilím změniti ústavu republiky, zejména pokud jde o samostatnost, jednotnost nebo demokraticko-republikánskou formu státu,
násilím úplně znemožniti ústavní činnost presidenta republiky, jeho náměstka, zákonodárného sboru, vlády nebo guvernéra Podkarpatské Rusi.
násilím přivtěliti cizímu státu území republiky neb odtrhnouti od něho jeho část,
trestá se zločin těžkým žalářem od pěti do dvaceti let, za okolností zvláště přitěžujících těžkým žalářem na doživotí.
§ 2 Příprava úkladů.
Kdo se s někým spolčí k úkladům o republiku,
kdo vejde k témuž konci ve styk přímý nebo nepřímý s cizí mocí nebo s cizími činiteli, zejména vojenskými nebo finančními,
kdo k témuž konci sbírá branné nebo pomocné síly, je organizuje nebo cvičí,
kdo poskytuje neb opatřuje k témuž konci zbraně, střelivo nebo jiné prostředky,
trestá se za zločin těžkým žalářem od jednoho do pěti let, za okolností zvláště přitěžujících těžkým žalářem od pěti do deseti let.
§ 3 Ohrožení bezpečnosti republiky.
1. Kdo v úmyslu poškoditi republiku ji vydá nebezpečí války nebo nepřátelského činu moci neb ozbrojeného napadení nebo takové nebezpečí zvýší, trestá se za zločin těžkým žalářem od pěti do deseti let, za okolností zvláště přitěžujících těžkým žalářem od deseti do dvaceti let nebo na doživotí.
2. Kdo způsobí nebo podporuje ozbrojené povstání v republice v úmyslu ohroziti tím její bezpečnost zvenčí, trestá se za zločin těžkým žalářem od jednoho do pěti let, za okolností zvláště přitěžujících žalářem od pěti do dvaceti let.
3. Kdo za účelem uvedeným pod. čís. 1 nebo 2 s někým se spolčí nebo vejde ve styk přímý nebo nepřímý s cizí mocí nebo s cizími činiteli, zejména vojenskými nebo finančními,
trestá se za zločin těžkým žalářem od šesti měsíců do pěti let.
HLAVA II. Poškozování republiky a útoky na ústavní činitele.
§ 4 Prorada.
1. Zmocněnec republiky, který při jednání s cizí mocí poruší své povinnosti, ač ví, že tím poškodí důležitý zájem republiky,
kdo zničí, odstraní, utají, poruší nebo padělá listiny nebo jiné důkazy o právních poměrech republiky k jinému státu, ač ví, že tím poškodí důležitý zájem republiky,
trestá se za zločin žalářem od jednoho do pěti let a spáchal-li čin v úmyslu, aby poškodil republiku, těžkým žalářem od pěti do deseti let.
2. Spáchal-li viník čin z hrubé nedbalosti, trestá se za přečin tuhým vězením od jednoho měsíce do jednoho roku.
§ 5 Zrada státního tajemství.
1. Kdo vyzradí přímo nebo nepřímo cizí moci skutečnost, opatření nebo předmět, jež vláda tají v důležitém zájmu republiky nebo jež v takovém zájmu mají zůstati utajeny před cizí mocí,
kdo vyzvídá takovou skutečnost, opatření nebo předmět, aby je vyzradil přímo nebo nepřímo cizí moci,
trestá se za zločin žalářem od šesti měsíců do pěti let a spáchal-li čin v úmyslu, aby poškodil republiku, těžkým žalářem od pěti do deseti let.
2. Kdo hrubou nedbalostí způsobí, že taková skutečnost, opatření nebo předmět se stanou nebo mohou se státi známými cizí moci, ačkoli podle svého veřejného postavení je povinen uchovávati je v tajnosti neb ačkoli mu taková povinnost byla výslovně uložena hledíc na jeho služební nebo smluvní poměr, trestá se za přečin vězením od osmi dnů do šesti měsíců.
§ 6 Vojenská zrada.
1. Kdo za války opatřuje nepříteli nějaký prospěch nebo způsobí škodu branné moci nebo vojenským podnikům republiky nebo jejího spojence,
příslušník republiky, který za války koná službu v nepřátelském vojsku,
trestá se za zločin těžkým žalářem od tří do pěti let, za okolností zvláště přitěžujících těžkým žalářem od pěti do dvaceti let nebo na doživotí.
2. Stejně se trestá: kdo vyzradí cizí moci nebo nepřímo skutečnost, že opatření nebo předmět, jež mají zůstati utajeny pro obranu republiky,
kdo vyzvídá takovou skutečnost, opatření nebo předmět, aby je vyzradil přímo nebo nepřímo cizí moci,
kdo za těmito účely s někým se spolčí nebo vejde ve styk přímý nebo nepřímý s cizí mocí nebo s cizími činiteli, zejména vojenskými nebo finančními.
3. Kdo vědomě ohrožuje obranu republiky tím, že vyzradí osobně nepovolané skutečnost, opatření nebo předmět, jež mají zůstati utajeny pro obranu republiky, nebo tím, že vyzvídá takovou skutečnost, opatření nebo předmět, aby je vyzradil osobně nepovolané, trestá se, není-li čin přísněji trestný, za zločin žalářem od šesti měsíců do tří let.
4. Kdo hrubou nedbalostí způsobí, že taková skutečnost, opatření nebo předmět se stanou nebo mohou se státi známými cizí moci, ačkoli podle svého veřejného postavení je povinen uchovávati je v tajnosti neb ačkoli mu taková povinnost byla výslovně uložena hledíc na jeho služební nebo smluvní poměr, trestá se za přečin vězením od osmi dnů do šesti měsíců.
První část zákona
