Z prvního evropského kongresu vyhnanců, uprchlíků a obětí fašismu a nacismu v Lublani v roce 2009 7
Z prvního evropského kongresu vyhnanců, uprchlíků a obětí fašismu a nacismu v Lublani v roce 2009 7
Platby z německé strany
Poláci, kteří utrpěli poškození Třetí Říší, by měli dostat celkem 1.812 mil. DEM, přičemž v první fázi by to mělo být 75% a v druhé 25%. Právním podkladem pro platby byl zákon vydaný Bundestagem 2.8.2001, který určil principy pro klasifikaci plateb a jejich množství pro individuální dosud žijící skupiny postižených:
- Vězni v koncentračních táborech a ghettech - 15 tisíc DEM
- Vězni ve výchovných táborech AEL - 12 tis. DEM
- Vězni v trestných táborech - 10 tis. DEM
- Vězni v táborech Polenlager ve Slezsku - 10 tis. DEM
- Vězni v táboře Potulice kteří byli uvězněni v období 2.10.1941 až 20.1.1942 –
5 tis. DEM
- Vězni v táboře Potulice kteří byli uvězněni v období 5.1941 až 1.12.1942 nebo do 21.1.1942 - 5 tis. DEM
- Vězni a uvěznění - 5 tis. DEM
- Děti do 16 let zadržované v transportních táborech nad 180 dní - 5 tis. DEM
- Dělníci, deportovaní do Třetí Říše a na okupovaná území pro práci v průmyslu a veřejném sektoru - 4 tis. DEM
- Dělníci, deportovaní do Třetí Říše a na okupovaná území pro práci v zemědělství, službách a řemeslech - 2 tis. DEM
- Děti do 12 let, deportované spolu s rodiči, nebo ty, které se narodily během nucených prací - 2 tis. DEM
- Děti pobývající v transportních táborech do 180 dnů – 1 tis. DEM.
Další platby v max. výši 15 000 DEM budou poskytnuty matkám, jejichž děti zemřely v dětských domovech a obětem pseudomedicinských experimentů.
S pomocí intenzivní spolupráce s Fondem polsko-německého usmíření a Sdružením těch, co utrpěli poškození, mezi jinými též Sdružení Poláků poškozených za doby Třetí Říše, bylo dosaženo odškodnění 490 000 lidí a vyplaceno celkem 2.5 mld PLN (stav z 28.4.2003).
Platby za rakouskou stranu
Díky snahám PNP fondu a Sdružení poškozených, stejně jako rakouských politiků a právníků, byl přijat Zákon o usmíření, který upravuje platby pro osoby, jež byly využívány během války následujícími způsoby:
1. Oběti nucených prací na území Rakouska a na územích srovnatelných s koncentračními tábory – platby ve výši 7.630,65 Eur/osobu.
2. Obětem nucených prací v průmyslu, řemeslech, stavebnictví, energetice, v komunálních institucích, na železnici a poštovnictví – platby ve výši 2.543,55 Eur/osobu.
3. Obětem nucených prací v zemědělství, lesnictví a v domácnostech – 1.453,46 Eur/osobu
4. Ženám, které porodily v období nucených prací, nebo byly donuceny potratit – 363.36 Eur/osobu.
Rakouské platby byly uskutečněny najednou a stejným způsobem jako německé. Role Sdružení při přípravě podání a při uskutečnění plateb byla stejná jako v případě Německa.
Směry dalších aktivit SPP
Zasedání SPP delegátů vždy reprezentovalo možnost dosažení cílů aktuálně možných a analýzu dalšího programu, jak nejlépe chránit zájmy těch lidí, kteří byli poškozeni Třetí Říší. Toto vždy znovu určuje výchozí bod pro určení směru dalších postupů Sdružení a pro vyhodnocení nejdůležitějších úkolů. S ohledem na mnohost směrů v rámci operací Sdružení musí být budoucí práce zaměřena na následující úkoly:
1. Pokračovat, společně s Fondem polsko-německého usmíření, v úspěšném dokončení odškodnění obětí perzekuovaných Třetí Říší.
2. Dalším důležitým úkolem je projekt Zákona o peněžních platbách nezletilým obětem války v letech 1939 – 1945. Naše sdružení dosud odmítlo tři iniciativy v tomto směru, jednak protože byla příliš tendenční a požadavky by znamenaly ohrožení státního rozpočtu. Polská vláda a síly, které podpořily tento projekt, se liší ve svých odhadech počtu osob, které by měly být odškodněny. V září 2002 obdržel polský senát následný projekt Zákona o peněžním odškodnění nezletilých obětí války, který již bral v potaz kritické komentáře opozice Sdružení. Otázku rozšíření sociální pomoci na základě vlastních fondů Sdružení je také třeba dobře zvážit. Uvažujeme také o možnosti zvýšené podpory pro naše členy. Úspěch tohoto snažení záleží na možnosti získání grantů z fondu, které by zbyly po ukončení statutární aktivity fondu polsko-německého usmíření, a na finanční pomoci fondu polsko-německé spolupráce, stejně tak na podpoře státních institucí například Ministerstva práce a sociálních věcí.
(Přeložil Ing. Jiří Prokop mladší)
