Z projevu dr. Prokopa Drtiny, ministra spravedlnosti VIII

na 55. schůzi ústavodárného Národního shromáždění republiky Československé

Z předneseného přehledu činnosti Národního soudu vysvítá, že všechny protektorátní a kolaboracionistické organizace a instituce doznaly ve smyslu vládního programu v osobách svých význačných představitelů větší nebo menší míry odsouzení – až na jednu výjimku. Národní odborovou ústřednu zaměstnaneckou, jejichž všichni představitelé byli osvobozeni. Neříkám, že tyto všechny rozsudky vystihují plně politickou vinu a škodlivost těchto aktivistických protektorátních zařízení i odpovědnost osob, které je vedly. O míře viny a přiměřenosti trestu mohou být zajisté různá mínění.. Ale myslím, že mne tento výsledek retribuce opravňuje, abych konstatoval, že zhruba splnila v rozsudcích Národního soudu své historické poslání. Ukázala všemu našemu lidu i veřejnosti mezinárodní, že náš národ i stát nehodlá prominout ani strpět i v budoucnosti žádnému politikovi a žádnému veřejnému, odpovědnému pracovníkovi postup a politiku, která by jej zaváděla do područí cizí moci a která by ničila jeho suverenitu…Tento výsledek činnosti Národního soudu i mimořádných lidových soudů naopak ukazuje jasně správnou cestu uvědomělého čs. občana i vlastence, že v boji o svobodu a nezávislost státu nesmí nikdy povolit a nikdy ustat, ani tehdy ne, kdyby se snad zdálo, že československá suverenita je na dlouho zničena. Tím také retribuční soudnictví dává plnou satisfakci všem těm, kteří se tak neohroženě a důsledně i za cenu svých životů za poslední války proti nacistické nadvládě co nejrozhodněji postavili…

Nezmiňuji se ve své zprávě parlamentu vůbec o činnosti mimořádného lidového soudnictví na Slovensku. Není to z mé strany opomenutí. Je to pouze výraz faktického stavu. Jak je obecně známo, trestání válečných zločinců na Slovensku se nedělo podle společné zákonné normy. Retribuční dekret se na Slovensku nevztahoval a zřízení slovenských mimořádných lidových soudů se opírá o zvláštní nařízení Slovenské národní rady, jež se v leckterém směru liší od práva platného v českých zemích. V důsledku toho se též stalo, že mimořádné soudy na Slovensku vstoupily v činnost značně později než v Čechách, a proto také platnost retribuční normy slovenské neskončila současně s koncem platnosti českých zákonů a činnost lidového soudnictví slovenského potrvá ještě až do konce tohoto roku.

Pokládám za potřebné informovat sněmovnu též o tom, že dbaje těchto zákonných ustanovení neměl ministr spravedlnosti žádného vlivu na výkon retribučního soudnictví na Slovensku a že jmenovitě mu nepodléhala veřejná žaloba na Slovensku, která postupovala zcela nezávisle a jen podle pokynů předsednictva Slovenské národní rady, po případě pokynu povereníka pre pravosúdie…

Pro tuto chvíli bych jen rád konstatoval, ať jakkoli jednou historie posoudí způsob, kterým jsme se s tímto nesnadným úkolem, jejž na nás mimořádná doba vložila, vypořádali, stojím plně za tím, že se naši soudci – ať již právníci či soudci-laici – i veřejní žalobci s mimořádnou obětavostí věnovali svým povinnostem…

Byli to v prvé řadě soudcové, prokurátoři a veřejní žalobci z povolání, na nichž ležela v plném rozsahu zodpovědnost za řádnou organizaci a provedení retribučního soudnictví. K nim nutno přiřadit všechny ty, kdo z řad advokátů a jiných právních oborů byli přibráni k součinnosti. Děkuji zvláště vřele soudcům z lidu, na nichž ležela hlavní odpovědnost při rozhodování při rozhodování o vině a trestu. Přinášeli mimořádnou oběť tomuto svému vznešenému a těžkému úkolu, neboť jejich účast v procesech, které také trvaly někdy celou řadu týdnů, jim způsobila jistě i osobní újmu v jejich zaměstnání. Za svoji obětavost si zaslouží plně zaslouží uznání celé naší národní veřejnosti, a to tím spíše, že mezi nimi bylo plno vynikajících účastníků našeho národního odboje i mnoho těch, kteří na sobě nebo svých blízkých nejtíže pocítili německou perzekuci…

Přehlížeje závěrem činnost retribučního soudnictví v jeho celku, mohu s plnou odpovědností svého úřadu znovu opakovat, že splnilo svědomitě a úplně, pokud to bylo v lidských silách, svůj úkol.