Witikobund - jedna ze složek sudetoněmeckého landsmanšaftu
Witikobund -
jedna ze složek sudetoněmeckého landsmanšaftu
Witikobund (česky Svaz Vítků či Vítkův spolek) je organizace založená v roce 1950 sudetoněmeckými nacisty. Nacionálně šovinistická, početně nejmenší, avšak nejradikálnější součást Sudetoněmeckého landsmanšaftu. Od roku 2001 je německou tajnou službou BfV považována za extremistickou.
Název
Název Witikobund, jak jinak než kontroverzně, odvozuje organizace od románu Adalberta Stiftera "Witiko", jehož hlavní stejnojmenný hrdina je vylíčen jako bájný německý zakladatel českého rodu Vítkovců přibyvší do Čech z Bavorského Pasova.
Nacistické základy
Mezi zakládající členy Witikobundu patří:
Walter Brand, člen NSDAP od roku 1931, šéfredaktor propagandistických novin SdP Die Zeit, vedoucí úřadu Konráda Henleina, organizátor Sudetendeutsches Freikorps a Hauptsturmführer SA, předsedou Witikobundu 1950–1952;
Frank Seiboth, Parteisekretär SdP v Jablonci, Gauschulungsleiter v NSDAP a vedoucí výcvikového tábora, Hauptsturmführer SS, předsedou Witikobundu v letech 1953–1955;
Walter Becher, před válkou redaktor propagandistického deníku SdP Die Zeit, předseda Witikobundu v letech 1956–1958 a mluvčí Sudetoněmeckého landsmanšaftu v letech 1968–82;
Heinz Lange, člen NSDAP, příslušník SS u tankové divize Das Reich, která má na svědomí několik válečných zločinů, předseda Witikobundu v letech 1959–1983 ;
Walter Stain, bývalý člen Sudetendeutsches Freikorps, po Mnichovu členem NSDAP a do roku 1945 mládežnický velitel Hitlerjugend, předseda Witikobundu v letech 1986–1989;
Siegfried Zoglmann, vysoký činitel Úřadu říšského protektora a zároveň hlavní vůdce Hitlerjugend v protektorátu Čechy a Morava, v r. 1942 vstoupil jako dobrovolník do Waffen-SS, spoluzakladatel Witikobundu .
Kromě zakládajících členů i mají i další "Witikové" nacistickou minulost, která se neomezovala na pouhé členství v NSDAP.
Ernst Anrich, člen NSDAP, člen SS, ideologický historik a děkan nacistické Říšské univerzity ve Štrasburgu (budovala např. kolekci židovských koster, pěstovala rasovou anatomii a byla rozpuštěna spojenci v r.1944);
Konstantin Höß, člen SdP, za protektorátu oblastní šéf NSDAP v Praze, v Jičíně a Hradci Králové;
Franz Karmasin, zakladatel Karpatoněmecké strany, důstojník Waffen-SS, odsouzen v Bratislavě k trestu smrti, jemuž unikl;
Karl Kraus, hlava gestapa a SS-Obersturmbannführer v Bělehradě;
Albert Smagon, oblastní šéf NSDAP v Bratislavě;
Rudolf Staffen, oblastní šéf (Gauamtsleiter) NSDAP [8];
Dr. Walter Hergl, člen SdP, Agent SD a NSDAP-Hauptstellenleiter. SS-Hauptsturmführer, úzký spolupracovník K.H.Franka .
(Údaje o stranické příslušnosti a funkčním zařazení výše uvedených jsme získali z internetových materiálů.)
Ministerstvo vnitra ČR o Witikobundu
Ve své zprávě o situaci v oblasti veřejného pořádku a vnitřní bezpečnosti na území České republiky v roce 2004 uvádí Ministerstvo vnitra o Witikobundu následující
„Pozornost si rovněž zaslouží organizace bývalých sudetoněmeckých nacistů – Witikobund, který v prostředí landsmanschaftů šíří protičeské názory. Programem organizace je odstranění tzv. „zločinných Benešových dekretů“ a odčinění údajných válečných zločinů Spojenců a jejich stoupenců na německém národě. Dále program obsahuje vymýcení tzv. lží o zločinech Němců za druhé světové války a pranýřování tzv. holocaustové kultury jakožto projevu neněmeckého způsobu myšlení. Kromě Bavorska je na německém území jeho nejsilnější složkou organizace v Severním Porýní – Vestfálsku.
Od r. 2001 je Witikobund považován ze strany německé zpravodajské služby BfV za extremistickou organizaci. Působí též v Rakousku, kde provádí patrně nejostřejší protičeskou propagandu. Vliv Witikobundu ve Spolkové republice Německo v poslední době vzrostl.“
Aktivity v České republice a proti ČR
Přímo v České republice působí Witikobund nenápadně a to pod krytím Centra Adalberta Stiftera v rodišti autora románu "Witiko" v Horní Plané. Nezisková organizace sídlí v domě vlastněném společností Bohemia Komunikation s.r.o., jejímiž nejvýznamnějšími společníky jsou:
Horst Löffler jako největší společník, statutární orgán Centra, člen a funkcionář Witikobundu.
V roce 2002 proběhla českými médii zpráva, že Witikobund stojí za rozšiřováním letáků "Sudety byly a opět budou německé". Tyto letáky rozšiřovali čeští skinheadi, avšak jejich tvorbu údajně hradil právě Witikobund. Witikobund nařčení popřel.
Hans Mirtes, tehdejší předseda Witikobundu, podal v roce 2004 spolu s devadesátkou dalších krajanů vlastnickou žalobu na Česko u Evropského soudu pro lidská práva. Poté, kdy ji po roce soud odmítl, Hans Mirtes prohlásil: „Obrátíme se na OSN“.
Spor mezi Witikobundem a „mladými Witikonci“
Místopředseda celoněmeckého Witikobundu, Ulrich Kopp, k různým projevům pod označením „Mladí Witikonci“ (Witikonen) uveřejnil v listě Sudetendeutsche Zeitung následující prohlášení: Witikobund neschválil založení spolku pod označením „Junge Witikonen“ a od toho se jasně distancuje. V rámci Witikobundu neexistuje žádná další organizace. Mladí členové, kteří k Witikobundu patří, tvoří jen pracovní kruh bez právní formy. Celoněmecký jednatel tzv. „mladých Witikonců“ byl v únoru z Witikobundu vyloučen. Proto veškeré aktivity „mladých Witikonců“ nemají souvislost s činností Witikobundu. Víceméně se jedná o zavádějící zneužití našeho dobrého jména, které od bezprostřední poválečné doby zodpovědně hájí sudetoněmecké zájmy. Pokus bádensko-würtemberského zemského poslance Stephana Brauna obviňovat Witikobund z údajného pravicového extremismu je odsouzen k selhání. Witikobund jako vždy je pro družbu svobodných národů v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, pro obranu požadavků německých přesídlenců. V této své činnosti se nenechá rušit ani zmást ze žádné strany. (SdZ, 14/09)
Šedesát let Witikobundu: „K usmíření patří návrat“
Na svou výroční schůzi pozval Witikobund své členy do Hassfurtu (Bavorsko) na druhý zářijový týden 2010. Zastupující předseda Hans-Ulrich Kopp ocenil 60 let existence Witikobundu. Lidská práva nemají alternativu. Zcela scestný je pokus ČR zbavit se pomocí dodatečného protokolu k Lisabonské smlouvě uplatnění lidských práv. Spolkový sněm bude vyzván, aby tuto snahu odmítl.
Klíč k ochraně lidských práv pro německé vyhnance spočívá v článku 3,1 stanov landsmanšaftu a v ustanoveních o lidských právech. Vyhánění je genocida. K usmíření patří návrat. Evropa nesmí být odpadem pro podvody. Reálně existující evropské zásady jsou na míle vzdálené od Charty vyhnaných.. Jestliže si to bavorské vedení, stát neuvědomují, pak by premiér Seehofer měl být odrazen od návštěvy Prahy. Sudetenpost, 7.10.2010, str. 9
H. Kopp: Výroční schůze Witikobundu
Počátkem října 2011 konala se v dolnofranckém Hassfurtu výroční schůze Witikobundu. Předseda Roland Schnürch sdělil, že v uplynulém roce byla kriticky sledována sudetoněmecká vlastenecká politika. Zvlášť bylo důležité předběžné projednávání pražské cesty premiéra Horsta Seehofera, která má pro příští období řadu nápadů. Sudetoněmecké společenství musí mít národnostní uvědomění silnější než dosud, v tom jsou dosavadní deficity německo-českých vztahů. Lehkomyslné tvrzení, že prý cesta premiéra do Prahy znamená nějaký pokrok, bylo jasně zamítnuto. „Bezproblémovost německo-českých vztahů“ nemá nic společného se skutečností. Zasvěcení příslušníci obou národů dobře vědí, které mrtvoly leží v českém sklepu.
Překvapením na schůzi Witikobundu byl host z ČR Jan Šinágl, zakladatel a předseda občanského sdružení, vydávajícího se za „Sudetoněmecký landsmanšaft v Čechách, na Moravě a ve Slezsku“. Podle Šinágla cílem jeho spolku je odčinění bezpráví, které vzniklo sudetským Němcům. Diskuse však ukázala, že jeho požadavky jsou nesrozumitelné. Nové založení místní organizace však dokazuje, že uvědomělá generace se prosazuje. Sudetendeutsche Zeitung, 25.11.2011, str.10
Výroční schůze Witikobundu, nový výbor
V Hassfutru am Main se od 5. do 7.10.2012 konala výroční schůze Witikobundu. Před tím, již 20.9.12, projednával Witikobund Benešovy dekrety. Na úvod výroční schůze byla přečtena zdravice od sudetoněmeckého biskupa dr. Gerharda Pieschla. Zvoleni byli tito funkcionáři: předseda Felix Vogt-Gruber, 1. zástupce Johann Slezak, 2. zástupkyně Erika Köcher, pokladník Friedebeert Volk, přísedící: Claus Hermann, Edmund Liepold, prof. E.E. Korkisch, Wolfgang Richter. Druhým referentem byl odpoledne „Böhmer“ Jiří Blažek, uvedl české stanovisko k evropským problémům.
Sudetenpost, 8.11.2012, str. 6
Poznámka redakce: Zatímco Ackermann-Gemeinde a Seliger-Gemeinde dodávají sudetoněmeckému landsmanšaftu (SL) členskou základnu, pak Witikobund, který je početně nejslabší složkou SL, má zřejmě největší vliv na jeho program. Sám Witikobund je považován za krajně pravicový subjekt.
Na jednáních A-G i S-G, které slouží jako výkladní skříň pro širší veřejnost, se občas ozývají i určitá přijatelná stanoviska, ale tato se zásadně neodráží v programu SL. Nic nevíme o „novelizaci“ tzv. sudetoněmeckého programu 20 bodů z r. 1961, který zřejmě platí v původním znění.
V době, kdy se stal předsedou SL Bernd Posselt, ve vedení SL byla velká převaha Witikovců. Posselt se nimi naučil žít. Po roce 2000 postupně ztrácel Witikobund svou vedoucí pozici v „Sudetoněmeckém landsmanšaftu (SL)“.V 10. letech 20 století došlo ke konfrontaci Witikobundu s Ackermann –Gemeinde a Seliger – Gemeinde, která vrcholila v době sporů o novelizaci Stanov SL. Witikovci byli vytlačeni ze SL. Jejich vliv se zmenšil. V listopadu 2022 se však ozvali a vyhlásili založení nového sudetoněmeckého sdružení, jak o tom pojednává samostatný článek. Faktem je, že zřejmě nadchází opět doba konfrontace v „ sudetoněmeckém“ rámci.
