Jdi na obsah Jdi na menu
 


Vznik ČSR v r. 1918 z hlediska zpravodajských aktivit VI

27. 10. 2019

Vznik ČSR v r. 1918 z hlediska zpravodajských aktivit VI

Prof. PhDr. Jiří Frajdl,CSc.

 

 

Zcela nečekaným jevem z hlediska zpravodajské praxe, byla skutečnost, že od českých jednotek zběhlo několik vojáků německé národnosti a informovali o čase i plánu svých jednotek sudetoněmecká velitelství a úřady. Jen někde se připravila obrana, ale ve většině případů právě tato informace vedla k poklesu morálky lidobrany a v několika případech byly odstraněny zátarasy.

Sudetoněmečtí publicisté zamlčují, že české pluky, vstupující na území separatistických vlád, měly ve svých řadách také vojáky německé národnosti, bylo tomu tak u 30. a 98. pluku z Vysokého Mýta a 74. pluku z Jičína. Menší počty byly i v dalších  čs. útvarech. V novinových článcích němečtí novináři silně nadsazovali, aby tím vylepšili špatnou bojovou morálku. Psali, že k dobytí Mostu bylo použito těžké dělostřelectvo. Před Mostem však byla jen dvě lehká polní děla, která skutečně několikrát symbolicky vystřelila. O 30. pluku z Vysokého Mýta se tvrdilo, že provedl ofenzivu proti severní Moravě a Slezsku. Popisovaly se těžké boje, ke kterým nikdy nedošlo. Skutečnost byla poněkud jiná.

30. pěší pluk se vrátilo po vzpouře na italské frontě v r. 1918 do vlasti v polovině listopadu 1918 a znova se přihlásil ke službě na Slovensku. Tam odjel ve dvou proudech 14. prosince a během přesunu zajistil přilehlá místa a železniční stanice např. Králíky, Hanušovice, Uničiv, Šternberk aj. Některá místa obsadil malými jednotkami jen jako boční krytí pro transporty na Slovensko.

Dne 4. listopadu dalšími jednotkami byl obsazen Horšovský Týnec a Poběžovice. 10.11. 1918 následovaly Svitavy, 19.11. Planá a Stříbro, 27.11. Most, 30.11. Horní Litvínov, 3.12. Duchcov, 6.12. Postoloprty, Ervěnice a Žatec, 8.12. Mariánské Lázně, 9.12. Teplice, 10.12. Ústí nad Labem, 11.12. Ještěd, 12.12. Litoměřice, 13.12. Děčín, Podmokly a Česká Kamenice, 14.12. Úštěk, Liberec, Frýdlant, Králíky, 15.12. Rokytnice v Orlických horách, Hanušovice, 16.12. Cheb, Falknov (Sokolov), Chomutov, Šumperk a Znojmo, 18.12. Dubá, Opava, Šternberk, 22.12, Kraslice, Aš a 23.12. Klášterec nad Ohří. Liberecká zemská vláda uprchla do Německa, ale tam ji nechtěli, proto se přesunula do Rakouska. Ostatní separatistické vlády se rozpadly. Čs. vláda vyhlásila pro členy těchto vlád amnestii. Zemská vláda v Liberci trvala s reálnou mocí pouze 44 dní.

Obsazování pohraničí nemělo dramatickou podobu a bylo úspěšné zásluhou několika málo pluků čs. armády. Významný vliv měla neochota sudetoněmeckých občanů klást odpor. O mezinárodních aspektech již byla řeč. Ze zpravodajského hlediska bylo zajímavé hlášení, jež dělilo německé občany do několika skupin. Ve zprávě se psalo, že přibývá stoupenců připojení k Československu a že je lze rozdělit do tří skupin. První tvořili lidé unavení válkou a národnostními štvanicemi. Ve druhé skupině byli lidé uvažující o ekonomických přednostech a do třetí skupiny, která byla nejpočetnější, patřil proletariát nespokojený , že ani rakouská, ale ani separatistické vlády nebyly schopny zajistit zásobování.

Okolo této informace je menší záhada. Její stručný obsah byl záhy otištěn také v Zwittauer Nachrichten. Noviny ovládala skupina svitavských podnikatelů. Patrně příslušný informátor poskytl informaci nejprve české straně, zjistil ohlas, a potom ji ještě uveřejnil v tisku.

Z jiných hlášení bylo možno zjistit podobné informace. Například, že němečtí vojáci nemají chuť střílet na své české kamarády z fronty, že krve a válečné bídy bylo již dost, že německé sny o nadvládě se neuskutečnily apod.

A na závěr jen malý dodatek. Když se v Německu podařilo zvládnout první vlnu poválečné nespokojenosti a když byla poražena listopadová revoluce z roku 1918, nastal jistý obrat ve smýšlení sudetoněmecké politické reprezentace. Ochota smířit se s Československem se jevila jako zbytečná a znovu ožila touha po odtržení pohraničního území. Před světem to bylo demonstrováno 4. března 1919, kdy demonstranti v řadě měst napadli čs. úřady a vojenské jednotky, došlo i ke střelbě do lidu. Z hlediska mezinárodního potlačení revoluce v Německu předznamenal i neúspěch a pád socialistického režimu v Rusku. V zaostalých carských poměrech mohla vzniknout jen zaostalá forma socialismu, žádná vyspělá průmyslová země se nepřidala a Rusko nemohlo v krátké historické době dohnat staletí zaostávání.

 

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář