České národní listy

Bitva u Kurska trvala téměř dva měsíce. Za tuto dobu došlo na poměrně malém území k prudkému střetu obrovského množství vojsk vybavených na svou dobu nejmodernější bojovou technikou. Na obou stranách bitvy se zúčastnilo přes 4 miliony lidí, více než 69 000 děl a minometů, přes 13 000 tanků a samohybných děl a 12 000 bojových letounů. Na německé straně bylo nasazeno přes stovku divizí, což bylo více než 43 % všech divizí na sovětsko-německé frontě. Tankové boje, které skončily pro Rudou armádu vítězně, patřily k největším ve druhé světové válce.

Naděje fašistického vedení třetí říše na úspěch operace Zitadelle se nesplnily. Sovětská vojska v průběhu této bitvy rozbila 30 divizí, wehrmacht ztratil asi půl milionu vojáků, 1 500 tanků, 3 000 děl a přes 3 700 letadel. (Dějiny II. světové války sv. VI.I, s. 169 - 170.) Zvláště těžké porážky byly způsobeny německým tankovým svazům. Z dvaceti tankových a motorizovaných divizí, které se zúčastnily bitvy u Kurska, bylo 7 rozdrceno a ostatní utrpěly značné ztráty. Plně nahradit tyto ztráty se fašistickému Německu již nikdy nepodařilo.

Drtivá porážka německých armád v kurském oblouku svědčila o výrazném zvětšení hospodářské, politické a vojenské síly Sovětského svazu. Vítězství bylo výsledkem velkého hrdinství sovětských ozbrojených sil a obětavé práce lidu. Obrazně řečeno - v této bitvě bojovali ruku v ruce s pěšákem, tankistou, dělostřelcem, letcem, ženistou také kovodělníci, konstruktéři, inženýři a zemědělci. Bojové hrdinství vojáků splývalo s hrdinskou prací lidí v zázemí. Jednota fronty a zázemí, kterou vytvořila revoluční strana, byla pevným základem bojových úspěchů ozbrojených sil. O porážku německých vojsk u Kurska se zasloužili také sovětští partyzáni, kteří vyvíjeli aktivní činnost v týlu nepřítele.

Události probíhající na sovětsko-německé frontě vyvolaly na celém světě nadšený ohlas. Uvádím jen nejzákladnější.

Prezident Roosevelt 29. července v rozhlasovém projevu mimo jiné prohlásil: „Rozhodující boje se v současné době odehrávají v Rusku ... Rusko, zachraňujíc samo sebe, hodlá zachránit celý svět před nacismem. Musíme být vděčni této zemi, která také dokáže být dobrým sousedem a upřímným přítelem v budoucím světě.“

Při ústupu realizovalo hitlerovské velení zločinný plán úplného zpustošení vyklizovaného území podle receptů totální války, o čemž se buržoazní autoři většinou vůbec nezmiňují. Velitel skupiny armád Süd polní maršál von Manstein 11. září v rozkaze vojákům napsal: „Zkušenosti získané při vyklízení území ukazují, že podstatná část obyvatelstva nechce dobrovolně odejít s německými vojsky. Jenom nejpřísnější opatření vojsk nám umožnila odvést s sebou statisíce lidí, dobytek a obilí. Je třeba všemi prostředky usilovat o to, aby vesnické obyvatelstvo spolu s koňmi a hovězím dobytkem odcházelo na západ. ... Lidi, kteří jsou s to vykonávat vojenskou službu, musí být jakýmikoli prostředky shromážděni a po skupinách odesláni do týlu. Materiální prostředky, které nelze odvézt, musí být stůj co stůj zničeny.“

Totálního pustošení vyklizovaných oblastí, hromadného vyhlazování pokojného obyvatelstva a jeho deportace do Německa se spolu s pravidelnými vojsky a v těsné součinnosti s nimi aktivně zúčastnily jednotky SS a policie.

Z knihy „Velká vlastenecká válka sovětského lidu“, V. část, PhDr. Václav Šůstek, CSc,.