České národní listy

Výročí vrcholu ukrajinského vraždění na Volyni

volyn 43

11.7.2025 18:49

Polsko si dnes poprvé připomíná Národní den památky Poláků - obětí genocidy spáchané Organizací ukrajinských nacionalistů a Ukrajinskou povstaleckou armádou na Volyni a Haliči. Příslušný zákon schválil Sejm před několika týdny.

11. července 1943 (a den následující) zahájili Ukrajinci koordinovaný útok na Poláky ve 150 městech Volyně. Civilní obyvatelstvo - muži, ženy a děti – byli stříleni, zabíjeni sekerami, vidlemi a noži. Často se jednalo o velmi bestiální činy. Tato krvavá neděle byla vrcholem ukrajinské genocidy páchané od února 1943 do jara 1945.

Prezident Andrzej Duda zveřejnil na sociálních sítích příspěvek, ve kterém napsal, že Volyňský masakr je jednou z nejtragičtějších událostí v dějinách Polska. „11. červenec 1943 byl vyvrcholením tohoto brutálního zločinu. Naši bezbranní krajané zemřeli rukou ukrajinských nacionalistů – obyčejní lidé, civilisté, nevinné oběti, často zabíjeni v kostelech, kde se účastnili nedělní mše. Byli zabiti, protože byli Poláci,“ zdůraznil.

Podle historiků jen 11. července bylo zavražděno 10 až 12 tisíc lidí, celkově ukrajinští nacionalisté na Volyni a ve východní Haliči zavraždili asi 60 až 80 tisíc Poláků.

„Chceme a máme právo vědět, kde jsou jejich ostatky. Chceme se moci důstojně rozloučit s našimi blízkými, pomodlit se u jejich hrobů a zapálit svíčky. Právo na důstojné připomínání obětí, a zejména jejich společné připomínání, je nesmírně důležitým prvkem usmíření a budování světlé budoucnosti,“ - pokračoval Duda v souvislosti s faktem, že Ukrajina brání exhumaci obětí.

Nově zvolený prezident Karol Nawrocki, ujme se úřadu 4. srpna, napsal, že Krvavá neděle 11. července 1943, symbolizuje vrchol krutosti zločinců Ukrajinské povstalecké armády. „Pro nás Poláky je tento den časem zamyšlení a modlitby, vzpomínkou na brutálně zavražděné děti, ženy a staré lidi. Je to také vzpomínka na polské vesnice, po kterých nezůstala ani stopa. Někdy tam dnes stojí jen osamělý kříž…,“ uvedl.

„Oběti volyňské genocidy si zaslouží důstojný pohřeb a jejich pozůstalé rodiny mají právo modlit se u hrobů svých blízkých. Proto důsledně požaduji, aby ukrajinské úřady systematicky vyřešily otázku povolení k vyhledávání a exhumaci obětí volyňské genocidy. Usmíření může být založeno pouze na pravdě,“ zdůraznil Nawrocki, historik, který dosud vedl polský Institut národní paměti.

Dodejme, a hodně to svědčí o současné Evropské unii, že předsedkyně evropského parlamentu Roberta Metsola odmítla návrh polské poslankyně Anny Bryłkové na uctění památky obětí masakru na Volyni minutou ticha v Evropském parlamentu.

„Když Evropský parlament může sklonit hlavu téměř před každou tragédií, mlčení o volyňské otázce se stává nejen aktem pokrytectví, ale také projevem politické zbabělosti. Nebyla to minuta ticha, která se ukázala jako příliš těžká – byla to pravda,“ komentoval událost bývalý premiér a předseda socialistů Leszek Miller.

Jan Urbach, vesevec.info