České národní listy

Tomu naproti u Slovanů, kdežto svoboda odjakživa milována byla tím vroucněji, čím méně jevila se u nich chtivost po panováni a podmaňování... Proto my Slované zavrhujeme a v ošklivosti máme každé panství pouhé síly. stavíce se zákonů v bok; žádáme bez výjimky rovnost před zákonem a stejnou míru práv a povinností pro každého... Ano, svoboda, rovnost a bratrství všech ve státu žijících jest jako před tisíciletím, tak i dnes heslem našim. Příroda neznajíc ani ušlechtilých ani neušlechtilých národů sama o sobě, nepovolala nižádného z nich ku panování nad druhými:,.. stejné právo všech k nejušlechtilejší lidskosti je zákon boží... Takto zdráhá se svobodný Britan uznati Ira za úplně sobě rovnorodého, tak vyhrožuje Němec mnohému kmenu sIovanskému..." Následně se pak Manifest obraci k evropském národům, když uvádí: "...Zakládajíce se na přesvědčení tom. že mohutný dnešní proud nynější doby požaduje nové politické útvary (sic!) a stát, ne-li v nových zemích, alespoň na nových základech nově stavěti se musí, učinili jsme návrh císaři rakouskému,         aby stát jako císařský proměnil se ve spoIek národů rovnoprávných…“ Následuje rozhodné odmítnutí strašeni Evropy panslavismem. Jako odpuzující a bezprávné se kritizuje odnárodňování sIovanských národů v Lužici, Poznani a v Prusku východním i západním. Kategoricky se požaduje „…od uherského ministerium (sic!), aby bez odkladu přestalo se užívati prostředků nelidských proti slovanským. kmenům v Uhřích, jmenovitě Srbům, Chorvatům, Slovákům a Rusinům..."       .

Konečně závěrem u vědomi své morální sily a převahy Manifest vyzývá evropské národy k obesláni všeobecného evropského sjezdu k projednáni všech mezinárodních otázek; "přesvědčeni jsme zajisté, že národové svobodni se snáze usnesou nežli placeni diplomati..."

Manifest ten dokumentuje politickou vyzrálost, prozíravost, vysokou humánnost a kulturu přítomných více než 340 představitelů slovanských národu a národnosti, usilujících o uvolněni podmínek vlastního sociálního, politického, kulturního a národního vývoje. Manifest měl dlouhodobý eticko-politický význam v tom. že zdůrazňoval rovnoprávnost všech národů a státu, respektováni jejich svobody a svrchovanosti, zachováváni mírových vztahů a mírového soužití. A v tom je trvale moderní. Byl největší humánní výzvou Evropě. Připomíná nám myšlenky Jiříka z Poděbrad a Jana Amose Komenského, uložených v jeho Clamores Elioe a v Obecné poradě o nápravě věci lidských.

F. Palacký nezůstal jen při přípravě programů a výzev. Pozoruhodné jsou jim vypracované ústavní návrhy. V září 1848 vypracoval a ústavnímu výboru předložil první návrh ústavy s programem federalizace Rakouska. Byl zamítnut. Své ústavoprávní představy a návrhy dále rozvíjel a v lednu 1849 nevázal na první program federalizace podle států, z nichž vznikla habsburská monarchie a rozvinul jej v program národnostní federalizace. Zde respektoval návrhy Ludovita Štůra. Leč i ten "narazil" - rozrušoval centralizaci státní moci výkonné (Návrh v F. Palacký, Drobné spisy I, Praha 1898, s. 59n.). V projevu na půdě ústavního výboru Kroměřížského sněmu v rámci federalizace monarchie navrhoval tyto celky: 1. německo-rakouský. 2. český. 3. polský, 4. iIlyrský, 6. vIašský. dále pak země 6. Jihoslovanské. 7. maďarské a 8. rumunské. K druhé skupině řadí: české části Čech, Moravy a Slezska a Uherské Slovensko. tamt. s. 78-79. Nesporně to byly návrhy racionální. moderní. adekvátní soudobému stavu diskusí. Podle mého názoru nabízely staré monarchii nový raison ď etre. Tak by monarchie snad mohla splnit smysl a posláni své existence ochránce malých středoevropských národů před velmocemi Ruska a Německa.

Bylo třeba, aby Evropa prožila několik mocensko-politických a kulturně sociálních krizi, jimž se mohla vyhnout, které se  završily hrůzným a vražedným kataklysmatem první světové války. za níž si naše národy - český a slovenský - vybojovaly svobodu a rovnoprávné postaveni svrchovaného státu.

17. listopad 1939 v Brně.

Co mu předcházelo a následovalo

Prof. PhDr. František Hejl, CSc., výňatek z díla