Jdi na obsah Jdi na menu
 


Ukrajinský diplomat, anebo sovětský poradce?

2. 7. 2022

Ukrajinský diplomat, anebo sovětský poradce?

V předvečer letošního karlovarského festivalu poslal velvyslanec Ukrajiny v ČR Jevhen Perebyjnis otevřený dopis prezidentovi festivalu Jiřímu Bartoškovi, v němž žádal o vyřazení ruského koprodukčního filmu „Kapitán Volkonogov uprchl“ z programu.

Jevhen Perebyjnis při vystoupení na kongrsu ODS

2. července 2022 - 09:01

 

Tento film považuje za příklad triku ruské propagandy a jeho účast na festivalu je prý nehumánní. Pořadatelé festivalu však žádosti velvyslance nevyhověli a rovněž v otevřeném dopise odmítli jeho interpretaci. Tuto mediální přestřelku zaznamenaly mnohé sdělovací prostředky, píše v komentáři pro Prvnizpravy.cz publicista Milan Skála.  

    

Není to ale první stížnost Jevhena Perebyjnise, která rezonovala v médiích. Ukrajinský velvyslanec si totiž rád stěžuje a vměšuje se do věcí, které tradičně nepřísluší cizím diplomatům hodnotit. Mezi jeho nejznámější stížnosti, které zaznamenaly i sdělovací prostředky, patří kritický dopis adresovaný v roce 2018 vedení České televize, v němž vyjádřil nesouhlas s odvysíláním polského film Volyň. Ten prý líčí banderovce jednostranně a příliš negativně. Snímek označil za překrucování dějin. O tom, že by sama Ukrajina překrucovala dějiny, ale nechce nic slyšet.

 

Nelibost s vysílaným programem, tentokrát na Primě ZOOM, vyjádřil i v  roce 2021 na sociálních sítích. Tehdy se mu zase nelíbilo, že tato televize vysílá moc ruských, údajně propagandistických dokumentárních filmů. Jeho příspěvek rozlítil člena RRTV Vadima Petrova, který uvedl, že si diplomat spletl dobu.

 

V roce 2019 se pro změnu ostře ohradil proti článku Jana Fingerlanda, zveřejněnému pod názvem „Žid v čele ukrajinských fašistů“ na webu Českého Rozhlasu Plus. Většina čtenářů nadsázku tohoto komentáře, věnovaného výsledkům prezidentských voleb na Ukrajině, pochopila. Ne tak Jevhen Perebynis. V oficiálním dopise žádal vedení Českého rozhlasu o jeho stažení a omluvu. Rozhlas sice pozměnil název článku, trval ale na jeho věcné správnosti. 

 

V témže roce byl adresátem rozsáhlé stížnosti i šéfredaktor MF DNES Jaroslav Plesl, kterému velvyslanec vyčítal zveřejnění série údajně antiukrajinských článků. Deník prý referuje o Ukrajině nevyváženě a dává prostor osobám, které ji očerňují. Ostatně, první stížnost velvyslance na adresu redakce tohoto média se datuje již rokem 2017. Tehdy se mu nelíbila série reportáží Adama Hájka z okupovaného Doněcka.
    

Předmětem další stížnost, která rezonovala v médiích a vysloužila si dokonce komentář novináře J.X.Doležala, byl koncert ukrajinské pianistky Valentyny Lysycji, známé kritičky Majdanu. Ten se konal v roce 2018 v Praze. Velvyslanec Perebyjnis vyzýval k jeho zrušení. Pořadatelé Dvořákovy Prahy mu ale rovněž nevyhověli.  J.X.Doležal tehdy napsal do Reflexu článek pod názvem „Ukrajinci, cenzurujte si svoje nácky!“ Mimo jiné v něm uvedl, že „došlo k bezprecedentnímu pokusu o vměšování do vnitřních věcí České republiky ze strany ukrajinské vlády a  Česká republika by se měla diplomatickou cestou proti takové drzosti důrazně ohradit.“ Pianistka podle Perebyjnise systematicky rozdmýchává mezietnickou nenávist. Přitom o rozdmýchávání mezietnické nenávisti ví velvyslanec své. V roce 2021 mu administrátor facebooku z tohoto důvodu smazal jeden příspěvek. Pravda, téhož dne ho tam patrně po zásahu z vyšších míst vrátil.   
    

Mezi mediální projevy, ve kterých velvyslanec Ukrajiny vyjadřuje svoji nelibost, je možné zahrnout i kuriózní lingvistické exkurzy.  Pravidla českého jazyka explicitně uvádějí, že s toponymem Ukrajina se v češtině pojí předložka „na.“ Tedy normativně  správně je „na Ukrajině.“  Jevhen Perebyjnis by ale dával přednost tomu, aby se s Ukrajinou v českém jazyce pojila předložka „v“ – tedy „v Ukrajině,“ tak jak je to v ukrajinštině. Předložka „na“ mu připadá moc ruská. V poslední době jeho lysenkovské úvahy o češtině zasáhly i psaní velkých písmen. V souvislosti s ruskou invazí je prý vhodné psát toponymum Rusko s malým písmenem „r“. Sluší se dodat, že v těchto případech zatím patrně nebyla odeslána oficiální stížnost ani žádost o změnu české gramatiky tak, aby více vyhovovala Ukrajincům.  
    

Zkušenost se stížností velvyslance Ukrajiny má i pisatel tohoto článku.  Na začátku května jsem měl po předchozí úspěšné spolupráci tlumočit během oficiálního setkání předsedy Zakarpatské oblastní rady s předsedou Senátu ČR Milošem Vystrčilem. Na setkání byl na poslední chvíli pozván i Jevhen Perebyjnis, a to pouze jako host, nikoliv jako strana jednání. Krátce po rozeslání minutovníku se jmény účastníků, den před plánovaným setkání, byla písemná objednávka tlumočení ze strany Senátu zrušena. Na můj dotaz, co je důvodem tohoto náhlého kroku, mě příslušná úřednice informovala, že do Senátu telefonoval tajemník ukrajinského velvyslanectví a sdělil, že „tlumočník Skála škodí Ukrajině a v případě, že bude tlumočit, velvyslanec se na toto setkání nedostaví. Jmenovaný tlumočník je na jakémsi černém seznamu ukrajinského velvyslanectví, což je prý možné mu sdělit.“ Velvyslanec tak v podstatě vydíral Senát, aby potrestal tlumočníka a příležitostného publicistu za jeho články o ukrajinském nacionalismu, nehledě na to, že tlumočník měl v tomto případě pouze tlumočit, a neprezentovat své názory. Důvodem zjevně nebyly jeho odborné nedostatky. V zemích se silnou státní správou by podobný krok zahraniční ambasády byl považován za hrubé vměšování do vnitřních záležitostí státu a následovala by příslušná reakce. V Česku ale podle všeho nikoliv.     
    

Jevhen Perebyjnis se chová spíše jako sovětský poradce v komunistickém Československu než jako představitel země, která usiluje o vstup do EU. Neustále se odvolává na evropské hodnoty, mezi něž ale patří i tolerance jiných názorů. Ty, jenž nesouhlasí s jeho ukrajinsko-nacionalistickým viděním světa, en bloc osočuje z šíření ruské propagandy či myšlenek tzv. ruského světa. Jeho stížnosti jsou ale spíše kontraproduktivní, protože naopak vyvolávají zájem o danou problematiku, která by jinak postrádala publicitu. Např. o účasti ruského filmu v karlovarském festivalu by se většina veřejnosti asi vůbec nedozvěděla.
    

S postupem času bude ochota Čechů pomáhat ukrajinským uprchlíkům a přispívat na Ukrajinu opadat. Tehdy bude zapotřebí velvyslanec Ukrajiny, který umí vysvětlovat, spojovat různé skupiny a pragmaticky hledat spojence, aniž by a priori hledal nepřátele i tam, kde nejsou. Doufejme, že nástupcem Jevhena Perebyjnise bude opravdový diplomat ovládající tyto schopnosti.            

(rp,prvnizpravy.cz,milanskala,foto:arch.)