Ukrajinská válka - od občanské války k válce světové
Ukrajinská válka - od občanské války k válce světové
Jiří Jaroš Nickelli, ČSPB Mor. Třebová
Zdálo by se, že různých analýz tzv. ukrajinské války jsme se nabažili přespříliš. Ovšem řada těchto rozborů neobsahuje všechny faktory proměn této války z lokální přes velmocenskou, až k možné válce světové.
Ovšem jistí američtí analytikové, vesměs vojenští experti, (například plk. Richard C. Black, Douglass McGregor a další) dospěli v řadě případů k názoru, že ukrajinsko-ruský konflikt, který evropský "narativ" nazývá "agresí" a jednoznačně hází vinu na Rusko, ve skutečnosti je zástupnou válkou velmocí, z nichž jedna je sama agresorem proti Rusku svými základnami a snahou o jaderné obklíčení Ruska, a druhá je bránící se velmoci, reagující na své přímé ohrožení. Takový stav zjistil i světoznámý americký profesor Geofrey Sachs a jiní odborníci. V Eurounii ovšem je tento názor nepřípustným kacířstvím a zavrženíhodným "agentstvím ve prospěch ďábelského Kremlu".
K nim se přibližují někteří evropští - například francouzští, nebo italští specialisté ( například Giulietto Chiesa Jacques Guillemain, dokonce i politikové jako Matteo Salvini), kteří dospěli k totožnému názoru.
Všichni tito specialisté tvrdí, že jediné řešení znamená mírová jednání obou stran bez vítězných konspirací a v duchu relativní rovnosti stran. Takové řešení navrhuje i jedinečný diplomat Henry Kissinger, muž, jenž znamená pro světovou diplomacii a politiku vrcholnou kapacitu bez jakýchkoli pochyb.
V našich zeměpisných podmínkách ovšem jsou takové byť jen úvahy na dané téma nepřípustné - a vyhrožuje se za jejich šíření i žalobami, což vyvolává dojem jakéhosi návratu svaté inkvisice, v duchů současných procesů s vypravěči historie daného regionu. Výjimku představuje Maďarsko s lídrem Orbánem, které se takto stalo noční můrou Eurounie. Ostatně, nyní se formuje společenství neutrálních států v Evropě, včetně sousedního Rakouska, jež nechce mít nic společného s velmocenskými válkami... Což všechno, specielně u nás, svědčí o totálním zhroucení tzv. ideálů havlismu sametového převratu o jakési samorostlé demokracii, což v jiném gardu konstatoval i sám vyznavač havlismu pan Kocáb.
Než, jděme dále. Jestliže mají odborníci za prokázáno, že na Ukrajině nejde v současnosti o lokální válku dvou slovanských zemí, nýbrž o zástupnou nevyhlášenou válku dvou velmocí za pomoci evropského federáta v podřízeném postavení, pak lze důvodně předpokládat eskalaci do světového konfliktu,
Zde je nepopiratelná souvislosti s přeformátováním současných světových korporací - na jedné straně euroatlantické, na druhé straně eurasijsko ruské, na třetí straně, čínsko- asijsko - africko - jihoamerické. Zde probíhá zjevný zápas o světového hegemona, za kterého se až doposud pokládá euroatlantická korporace pod nadvládou severoamerického hegemona. Učení globální politiky praví, že žádný takový dosavadní hegemon se nevzdá svého postavení bez boje.
V nedávných dějinách máme stejný příklad, a to příklad velkoněmeckého hegemona, který za pomoci italského federáta a v součinnosti s japonským hegemonem, ovládajícím většinu dálné Asie, se snažil válkou dosáhnou svým cílů. Nezdařilo se jen, protože SSSR, pouze s marginální podporou třetích tehdejších Spojenců, tuto hegemonii nepopíratelně zlikvidoval, a rovněž výrazně přispěl k likvidaci japonské asijské hegemonie zničením milionové kwantungské armády. Neplatí narativ Západu, že "jen atomový útok zničil Japonsko" - ten pouze urychlil daný vývoj za strašlivou cenu, kterou Japonsko platí dodnes. Bez zásahu SSSR by Japonsko zcela poraženo nebylo...
Takže úvahy mnohých západních i východních analytiků o realitě přerůstání zástupné velmocenské války na Ukrajině, jsou reálné, a navíc mohou být doloženy v budoucnu vznikem dalších velmocenských konfliktů kdekoli na zemi, například v Indickém oceánu nebo v čínských vodách (?). Současnému hegemonu se v budoucnosti nemusí vyplatit neustálé přezírání sil ruské a čínské velmoci. Tragedie našeho postavení v rámci evropského slouhovství německé ekonomice a americkému vojenskému hegemonu však naší zemi, kromě případné zkázy a ničení národa, žádné světlé zítřky nepřináší.
