České národní listy

Týž den bubnem vyhlášen příděl potravin na Iístky

ČSR byla vyřízena. Počala propaganda proti Polsku. Byli jsme přesvěd­čováni rozhlasem i tiskem o vině Polska za pronásledování Němců, nepři­jme-li podmínky, bude bleskově vyřízeno. Pověstem, že se spojí Hitler se Stalinem za účelem rozdělení Polska, nikdo nevěřil. Tehdy zatčen a uvěz­něn na 6 týdnů kovář R. Potěšil č. 140 (* 1905) pro urážku nacismu. Strach opatrnictví bylo průvodcem událostí. Taktéž vybírání vkladů a nákupní horečka, která byla tehdy opodstatněná.

Ohromné zklamání přinesl 23. srpen 1939. Hitlerův pakt se Stalinem. Všechny naše naděje uhasly. 27. srpna odvolány plánované velké oslavy ví­tězství nad Ruskem u Tannenberku.

Napětí rostlo. Z Prahy šly výzvy ku klidu. Držitelé poštovních holubů dostali příkaz k jejich zabití. Týž den bubnem vyhlášen příděl potravin na Iístky.

1. září přepadla německá armáda Polsko. Důvody přepadů slabých sil­nými jsou vždy stejné. V té době odvolán z úřadu starosty J. Ungr a nahra­zen čtvrtým v pořadí během jednoho roku, Němcem Rollerem z Medlova. Do května 1945 vládli v obci již jen okupanti.

10. září v neděli ráno přijelo gestapo a odvezlo do věznice ve Šternber­ku faráře D. Frnku, l. Čamka, J. Hejného, A. Brachtla, J. Konečného " .I. Vepříka. Zastrašovací akce. Pobyli tam 7 dní.

Poláci zle doplatili na věrolomnost nám před rokem učiněnou. Jejich osud byl mnohem horší našeho. Líto nám bylo lidu polského, trpícího za viny nezodpovědných vůdců. Mnoho našich vojáků a důstojníků (též Ludvík Svoboda) poslechlo úpěnlivého volání o pomoc v rozhlase, přešli hranice a účastnili se bojů proti ohromné přesile. Tři týdny hrdinné obrany Poláků zapůsobily na lid všeobecným rozčarováním, trpkostí, tehdy činem nic neznamenajícím.

Nikdo nedovedl pochopit a odhadnout záměry tohoto dění. Nastávající těžká válečná léta nám později osvětlila záležitosti tehdy nám tak nepo­chopitelné.

Našemu lidu byla koncem roku 1939 nepochopitelná šachová hra velmocí v čele s Velkoněmeckou říší. Rozdělení Polska, obsazení pobaltských států, téměř úzkostné ticho Francouzů a Angličanů, kteří válku Němcům vypověděli, ale Polákům vojensky nepomohli a jen čekali, zda budou sami napadeni, protože nešlo ještě o jejich kůži. Bylo to ticho před velkou bouří.

Zapomenuté pohraničí