Testujeme. Očkujeme. Zvítězíme? 16/12/2020, Hnutí Pro život ČR,analýzy
Testujeme. Očkujeme! Zvítězíme?
16/12/2020, Hnutí Pro život ČR,analýzy
Odmítat vakcínu proti COVID-19 pouze kvůli buněčným liniím vyrobeným z tkání potracených nenarozených dětí a zároveň neodmítat ostatní běžně používané vakcíny by bylo falešné a především nedostačující. Aktuálně je důležitějším hlediskem spíše klasická zásada vyučovaná na lékařských fakultách „primum non nocere – především neškodit“. Ctnost obezřetnosti radí nespěchat a vyčkat, jak se očkování v delším časovém horizontu projeví u těch, kteří se dobrovolně rozhodnou dát své zdraví k dispozici vakcinačnímu projektu.
Je nesmírně obtížné ověřovat důvěryhodnost informací o očkování proti onemocnění COVID-19. Jedná se o vysoce odborné téma, kde není ani pro samotné lékaře často zřejmé, kdo je pro danou oblast vlastně kompetentní – virolog, vakcinolog, biochemik nebo třeba molekulární genetik. Kdo vznese pochybnost nad bezpečností rychle vyvinutých vakcín, je veřejně dehonestován jako konspirátor nebo naivní hlupák šířící dezinformace. Objem potenciálního zisku farmaceutického průmyslu z globální vakcinace je ale tak astronomický, že zvýšená opatrnost je na místě.
V červenci 2020 pozastavil Evropský parlament a Rada EU platnost GMO legislativy (geneticky modifikované organismy)1 týkající se vývoje a výroby léčiv proti onemocnění koronavirem. Extrémně se tak zkrátilo několikaleté prověřování dlouhodobých vedlejších účinků nových druhů vakcín a těm, kteří se chystají nechat očkovat v prvních vlnách, nezbývá než doufat v jejich bezpečnost.
V souvislosti s apely odborníků, celebrit a politiků na solidaritu a morální povinnost chránit zranitelné stojí za povšimnutí, že výrobci udávají téměř 95ti procentní účinnost vakcín proti COVID-19.2 Je skutečně třeba, aby se mimo indikovanou skupinu, která má po očkování de facto jistotu nenakažení, vystavovali ostatní lidé možným komplikacím nových vakcín? Nedochází k převrácení přirozeného mravního řádu, budeme-li chránit nejprve náhodné kolemjdoucí, pak své známé a teprve na posledním místě své nejbližší a sami sebe?
Technologie tradičních vakcín
V roce 1972 byla v Holandsku „ze sociálních důvodů“ uměle potracena zdravá nenarozená holčička. Její ledviny použil počátkem roku 1973 kanadský vědec Frank Graham pro vytvoření buněčné linie HEK 293 („Human Embryonic Kidney cells“ – lidské embryonální ledvinové buňky) pojmenované podle 293. pokusu, kdy dokázal změnit buňky tak, aby se dělily nekonečně. Vytvořil tím zdroj buněk, na nichž se už téměř padesát let kultivují a testují vakcíny, včetně těch nejnovějších proti onemocnění COVID-19.3
Každé české dítě má být povinně očkováno proti zarděnkám.4 Vakcíny proti zarděnkám, spalničkám, příušnicím, adenovirům či vzteklině jsou kultivovány na buněčné linii WI-38, která byla získána v 60. letech minulého století z plic holčičky potracené ve třetím měsíci těhotenství.5 Podobně vznikla z plicní tkáně buněčná linie MRC-56, která se také používá na výrobu vakcíny proti zarděnkám a dále proti planým neštovicím, dětské obrně či hepatitidě A. Buněčná linie PER.C6 získaná v roce 1985 ze sítnice 18ti týdenního nenarozeného dítěte7 se používá na klinické testování vakcín proti ebole, chřipce, malárii, tuberkulóze a HIV8.
Etické hodnocení použití fetálních buněčných linií
Problematice užití vakcín připravených na buněčných liniích vyrobených z buněk odebraných z potracených nenarozených dětí se věnovala Papežská akademie pro život už před patnácti lety v prohlášení „Mravní úvahy ohledně vakcín připravených z buněk získaných z potracených lidských plodů“ z 5. července 20059. Následně v roce 2008 Kongregace pro nauku víry v instrukci „Dignitas personae“10 zopakovala důvody, proč je možné ze závažných důvodů připustit použití vakcín: produkce buněčných linií nevyžaduje potrácení dalších nenarozených dětí a zlý skutek je natolik časově i kauzálně vzdálený od příjemce vakcíny, že se nejedná o přímou spolupráci se zlem. Dokumenty však zdůrazňují, že nelze jen vakcínu pasivně přijmout, ale je nutné se aktivně zasazovat o vznik alternativních léčiv a distancovat se od zavrženíhodného způsobu výroby. Současná debata proto spíše vypadá jako odvádění pozornosti od problému většího - nedostatečného prověření nežádoucích vedlejších účinků nových generací vakcín kvůli extrémnímu zkrácení celého testovacího procesu.
Netušené možnosti vakcín druhé generace
Nové vakcíny druhé generace proti COVID-19 (proteinové, rekombinantní, vektorové) sice nemají mnoho společného s principem, na kterém fungují tradiční vakcíny používané po desetiletí, ale fetální buněčné linie pro kultivaci a testování stále využívají. Vektorové vakcíny proti COVID-19, které již objednala Česká republika11 (viz Přehled), nepoužívají oslabený přirozený vir, aby se na něm imunitní systém člověka vycvičil k boji proti viru, ale jedná se o laboratorní geneticky modifikovaný produkt, který genetičtí inženýři přenesli do neutrálního viru-vektoru.12 Ten se pak množí na lidských buněčných liniích.
Přehled kandidátních vakcín proti nemoci COVID-19 objednaných Vládou ČR11
Společnost |
Název vakcíny |
Typ vakcíny |
Buněčná linie13 |
AstraZeneca / |
AZD1222 |
rekombinantní, vektorová / |
HEK 293 |
Pfizer / BioNTech |
BNT162b2 |
genová, mRNA, obalená |
HEK 293* |
Janssen / |
JNJ-78436735 |
vektorová / adenovirus |
PER.C6 |
Sanofi / GSK |
|
proteinová, rekombinantní, |
není známo |
Moderna / Lonza |
mRNA-1273 |
genová, mRNA, obalená |
HEK 293* |
Novavax |
NVX-CoV2373 |
proteinová, rekombinantní, |
HEK 293* |
CureVac |
CVnCoV |
genová, mRNA, obalená |
HeLa** |
(*) fetální buněčné linie jsou použity během laboratorního testování účinnosti, nejsou použity při vývoji a výrobě
(**) testováno na buněčné linii lidských epitelových buněk izolovaných v roce 1951 z karcinomu děložního hrdla14
Radost vědců nad funkčností nové technologie vakcinace je pochopitelná. Výhodou vektorových vakcín je levnější a rychlejší masová výroba geneticky modifikovaných vektorů (virů) a především možnost umístit do retroviru více bílkovin (proteinů, vzorků), proti kterým má tělo bojovat. Otázkou je riziko nezamýšlených důsledků při manipulaci s genetickou informací. Ověřit, jak efektivně vakcína zabrání dané nemoci, lze poměrně rychle. Zjistit vedlejší zdravotní rizika je problém nesrovnatelně větší, a proto běžně probíhá několikaleté testování, aby se bezpečnost vakcín skutečně prokázala.
mRNA vakcíny třetí generace
Nejmodernější vakcíny třetí generace, tzv. mRNA vakcíny, k výrobě fetální buněčné linie nepotřebují vůbec. Použily se ale při testování efektivity vakcíny (viz Přehled). Vakcíny mRNA představují zcela nové a mnohem levnější řešení základního problému vakcinace – jak dodat tělu dostatečný počet draze vyrobených vzorků (proteinů) virů, aby došlo k silné imunitní reakci. Vakcíny mRNA fungují na principu zavedení uměle vyrobené cizí genetické informace do buněk příjemce, aby je přinutily vyrábět povrchové struktury viru COVID-19 (antigeny). Přítomnost tělem vyrobených bílkovin viru COVID-19 spustí automatickou imunitní odpověď organismu.15
Normálně si imunitní systém člověka sám identifikuje povrchové struktury, podle kterých virus pozná a ničí. Tento komplexní proces mRNA vakcína obchází a ti, kdo vakcínu přijmou, mohou jen doufat, že bílkoviny, které vědci pro imunitní systém označí jako „zlé“, aby s nimi tělo bojovalo, nemají v těle jinou pozitivní funkci a nezpůsobí např. autoimunitní onemocnění.
Výhody humánních i veterinárních16 vakcín založených na mRNA jsou na straně výrobce v neuvěřitelné rychlosti a jednoduchosti vývoje a výroby. Například sekvence pro vakcínu firmy Moderna byla hotova za jeden víkend – 13. ledna 202017, jen dva dny poté, co čínský profesor Jung-Čen Čang zveřejnil genetickou sekvenci nového koronaviru. Od té doby se testuje a podobně rychle na tom byly a jsou i ostatní vakcíny proti COVID-19.18 Vakcína tedy byla na světě dříve, než byl poprvé v České republice nový koronavirus prokázán (1. března 2020).
Reference
- 1. https://esipa.cz/sbirka/sbsrv.dll/sb?DR=SB&CP=32020R1043 – Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/1043 ze dne 15. července 2020 o provádění klinických hodnocení s humánními léčivými přípravky, které obsahují geneticky modifikované organismy nebo z nich sestávají a jsou určeny k léčbě nebo prevenci onemocnění koronavirem (COVID-19), a o jejich výdeji
- 2. https://investors.modernatx.com/news-releases/news-release-details/moderna-announces-primary-efficacy-analysis-phase-3-cove-study/
- 3. https://www.france24.com/en/live-news/20201020-how-fetal-cells-from-the-1970s-power-medical-innovation-today
- 4. https://www.wikiskripta.eu/w/Aktivní_imunizace
- 5. https://www.vakciny.net/bunecne_linie_vakciny
- 6. https://www.sukl.cz/sukl/zadost-o-poskytnuti-informaci-ze-dne-27-3-2015
- 7. https://odbornost.avenier.cz/cz/tkanivove-kultury-pouzivane-pre-vyrobu-sucasnych-vakcin
- 8. https://www.gmp-creativebiolabs.com/per-c6-cell-lines_74.htm
- 9. https://medicinaemorale.it/index.php/mem/article/view/388; https://cogforlife.org/wp-content/uploads/2012/04/vaticanresponse.pdf
- 10. Instrukce Dignitas personae o některých otázkách bioetiky. Kostelní Vydří: Karmelitánské nakladatelství, 2009.
- 11. https://koronavirus.mzcr.cz/wp-content/uploads/2020/12/Strategie-ockovani-proti-nemoci-covid-19.pdf
- 12. https://www.wikiskripta.eu/w/Vektory
- 13. https://lozierinstitute.org/update-covid-19-vaccine-candidates-and-abortion-derived-cell-lines
- 14. https://www.wikiskripta.eu/w/He-La_buňky
- 15. https://youtu.be/oMXGGmBfkf8
- 16. https://www.ctpz.cz/vyzkum/influenza-moderni-vakciny-vakcinace-dopad-na-chovy-prasat-drubeze-a-koni-964 – „Firma GSK předpokládá zhruba týdenní cyklus od identifikace genomu nového chřipkového viru až po výrobu dostatečného množství mRNA vakcíny po celém světě.“
- 17. https://www.modernatx.com/modernas-work-potential-vaccine-against-covid-19
- 18. https://nymag.com/intelligencer/2020/12/moderna-covid-19-vaccine-design.html