České národní listy

Sudetští Němci se nechali zfanatizovat Henleinem, zradili republiku a pomohli Hitlerovi k její likvidaci.

Oni se nám mají omluvit za napáchané křivdy a utrpení

Naše rodina žila v pohraničí od roku 1928. Otec byl přeložen na poštovní úřad v Raspenavě. Než se mu podařilo opatřit pro rodinu slušné bydlení (bylo to tehdy pro Čecha dost problematické), vystřídali jsme různá místa – Vratislavice, Rochlice, Mildenava a naposled Raspenava. Otec pracoval na raspenavské poště jako listonoš. V Raspenavě jsem chodil se sestrou do české jednotřídky a do měšťanské školy ve Frýdlantě jsme pak dojížděli vlakem. Po ukončení měšťanky jsem se vyučil v letech 1935-1938 ve Frýdlantě strojním zámečníkem. V dílnách byli samí Němci, pouze jeden Čech. Po celé tři roky mého učení byly vzájemné vztahy mezi mnou a mými německými kolegy dobré. Vyskytli se mezi nimi také někteří zfanatizovaní jedinci, ale nedávali to nijak ostentativně najevo.

Ovšem v Raspenavě, kde jsme bydleli, byl můj otec spolu s četníky na četnické stanici ohrožován zfanatizovanými  henleinovci a ordnery. Četníci museli nečinně přihlížet jejich řádění. Měli přísný zákaz cokoli podniknout. Ordneři se formovali pod rouškou tělovýchovného spolku Turnverein (jejich symbolem byla čtyři F ve formě hákového kříže). Tyto německé jednotky byly cvičeny a vyzbrojovány z Německa.

V září 1938 opouštěla matka se sestrou Raspenavu posledním přeplněným vlakem. Vagóny byly nacpány uprchlíky a zmobilizovanými muži. Utrpení lidí bylo nepředstavitelné. Otec musel až do poslední chvíle zůstat na raspenavské poště. Přijel za týden za rodinou do Plánice k matce mé matky. Pak byl přeložen do Jičína a posléze do Prahy. V raspenavském bytě zůstalo zařízení a nábytek dvoupokojového bytu, zásoby paliva, potraviny, prakticky skoro všechno. Odškodněni jsme za tyto věci nikdy nebyli.

Pokud jde o německou menšinu v pohraničí, mohu klidně prohlásit, že jsme spolu léta vedle sebe žili ve vzájemné shodě, zájmech i starostech až do doby nástupu henleinovské SdP. My děti jsme si společně s německými dětmi hrály. Mám v živé paměti velikonoční svátky, když jsme společně chodili koledovat po vesnici a byly jsme stejně odměňovány jako němečtí spolukoledníci. Do české měšťanské školy ve Frýdlante docházely též německé děti. Nebyly výjimky smíšených manželství.

Sudetští Němci se nechali zfanatizovat Henleinem, zradili republiku a pomohli Hitlerovi k její likvidaci. Oni se nám mají omluvit za napáchané křivdy a utrpení.

František Brůha, tehdy Raspenava