Stav českých politických proudů
Stav českých politických proudů
Stav je popřevratový. Nelegitimně vládne uskupení politických stran, z nichž by se některé samostatně do Sněmovny ČR vůbec nedostaly.
Politický zvrat nastal rozhodnutím Ústavního soudu (ÚS) 2. 2. 2021 sp. zn. Pl. ÚS 44/17. Soud zrušil dosavadní limity pro vstup do sněmovny (jedna kandidující strana 5 %, koalice dvou politických stran, hnutí 10 %, koalice tří 15 %, koalice ze čtyř a více 20 % z celkového počtu platných hlasů). Libovolným koalicím tak postačuje pro vstup do sněmovny dosáhnout 5% počtu hlasů. Změnou načítací klausule došlo ke znevýhodnění politických stran, které kandidují jako jednotlivé politické strany, proti tzv. (před)volebním koalicím (konglomerátům několik stran, z nichž některé z nich by se samy do parlamentu ani nedostaly). Tím je současná parlamentní většina pětikoalice − koalice Pirátů a hnutí STAN (PirSTAN) a koalice SPOLU: ODS, TOP 09 a KDU-ČSL – nelegitimní. Zcela jistě by se do parlamentu nedostaly politické strany STAN, TOP 09 a KDU-ČSL.
Uvedené charakteristiky našeho volebního systému do Poslanecké sněmovny napadla skupina senátorů za hnutí STAN, KDU-ČSL, TOP 09 a nezávislých již v prosinci r. 2017. Ústavní soud však rozhodl až v průběhu předvolební kampaně sněmovních voleb r. 2021; zrušil předchozí volební zákon. Rozhodnutí ÚS byla prasárna, bylo to rozhodnutí politické se zřejmým načasováním v průběhu předvolební kampaně sněmovních voleb v říjnu 2021, soud umožnil tehdejším opozičním stranám lehkou cestu do sněmovny tím, že zrušit volební kvórum pro vstup do sněmovny (15 a více procent hlasů pro koalice oproti pětiprocentní hranici pro jednotlivé politické strany). Poté, co předvolební koalice tehdy opozičních stran byly vytvořeny, poté Ústavní soud pro tyto koalice kvórum pro vstup do sněmovny snížil. Takže to poškodilo strany, které do sněmovny kandidují jednotlivě, samy za sebe jako politické strany.
[Českým Koniáškům připomínám, že vyslovení názoru na činnost soudu, třeba Ústavního soudu, dokonce kritického názoru, je právo občanů. Nezávislost justice nespočívá v její nekritizovatelnosti.]
Poslaneckou sněmovnu tvoří síly pětikoalice. Dva poslanecké politické subjekty demonstrující se jako opozice – Hnutí ANO 2021 a Strana přímé demokracie (SPD) − nespolupracují, poslední dobou na sebe navzájem tvrdě útočí, jejich parlamentní spolupráce není reálná ani perspektivně, s největší pravděpodobností je vyloučena; navíc není pravděpodobné, že by případný součet jejich volebního výsledku utvořil parlamentní většinu.
Bývalé parlamentní politické strany – Česká stran sociálně demokratická (ČSSD) a Komunistická strana Čech a Moravy (KSČM) – podle současné situace naději na návrat do sněmovny nemají. ČSSD již více let prochází krizí politické identity; KSČM ve veřejném informačním prostoru není slyšet a vidět, reprezentuje ji téměř výlučně její předsedkyně (Kateřina Konečná), která to však sama neutáhne; navíc blokování ze strany establishmentových a provládních médií dostatečnou prezentaci neumožňuje.
Co dál? Existuje množství tzv. střepinových stran (označení jsem si vypůjčil od JUDr. Jaroslava Krále), spíše straniček s jednotkami členů a desítkami podporovatelů, které vnikly aktivitou několika nadšenců, roztříštěním jiných straniček či jejich sloučením a částečným zánikem.
Trpí neduživostí personální, finanční, akční a ideovou, v politickém prostoru se prosadit neumějí. Navíc častá řevnivost a samolibost některých jejich šéfíků volební spolupráci vylučuje. Integrační báze střepinových stran neexistuje, pokusy o ni ztroskotaly, budoucí nejsou pravděpodobné. A tak rozliční „zelení“, „svobodní“ a další do politiky aktivně pravděpodobně nezasáhnou.
Předpokládat lze volební úspěch občanského hnutí Přísaha Mgr. Roberta Šlachty, jemuž do sněmovny při minulých volbách chyběl jen krůček, popř. strany PRO (právo, respekt, odbornost) reprezentované zejm. JUDr. Jindřichem Rajchlem. Mohlo by jít o politické piraně k prohnání kapříků v bahnité vodě sněmovny.
Možnou naději na politický volební úspěch by mohlo mít občanské politické hnutí utvořené na mimostranickém základu, tedy nespojované a nespojující se s žádnou politickou stranou, hnutí sdružující osoby se zájmem o nápravu současných společenských problémů a tvorbu kvalitní perspektivy; hnutí soustřeďující osoby bez stranické příslušnosti i z rozličných politických stran. Hnutí orientované prakticistně.
Jaký je tedy stav českých politických proudů? Setrvalý. Nelegitimní pětikoalice bude, přes výraznou nekvalifikovanost, vládnout nadále, nyní s podporou (budoucího) prezidenta Petra Pavla. Politické síly na zvrat tohoto stavu se (prozatím) nerýsují.
PhDr. Vladimír Pelc, Česká strana národně sociální
