České národní listy

Státní převrat 1918. Vznik Československé republiky

Konec Rakouska – Uherska nastává v noci z 27. na 28. říjen 1918, když jeho ministr zahraničí Andrássy přijímá Wilsonovy podmínky a vyslovuje souhlas s jeho názorem o právech národů rakousko – uherských, zejména o právech Čechoslováků a Jihoslovanů a žádá o okamžité příměří. Tím Rakousko – Uhersko kapitulovalo.

V Praze připravený Národní výbor československý uskutečňuje tyto kroky: přebírá obilní ústav, na místodržitelství vydává prohlášení, že Národní výbor přejímá veškerou veřejnou správu, podrobuje si zemské správní komise, vynucuje si odvolání maďarského vojska z pražských ulic, organizuje vlastní vojsko československé, vynucuje uznání Národního výboru od rakouských vojenských velitelství v Praze, přijímá a vyhlašuje zákon o zřízení samostatného československého státu. Vydává slavné prohlášení k československému národu: „Lide československý! Tvůj odvěký sen se stal skutkem. Stát československý vstoupil dnešního dne v řadu samostatných kulturních národů světa.“

Ve Znojmě a na jihomoravském venkově nebylo 28. října o převratu v Praze ještě nic známo. Noviny přinesly jen list dr. Beneše. Teprve večer hlásil Brnu Národní výbor z Prahy, že se ujal vlády. Ještě v noci bylo v Brně zorganizováno obsazení pošty, telefonu a dráhy. 29. říjen byl dnem, kdy se všude náš lid probouzel poprvé bez okovů. Všude se šířila radostná zvěst o našem osvobození a český lid se chápal vlády. Již večer 28. října sešli se všichni dosavadní menšinoví pracovníci znojemští v čítárně Besedy, aby utvořili jako všude jinde Národní výbor. Schůze této zúčastnilo se asi 40 osob různých stran a stavů. Okresní národní výbor se ustavil. Předsedou byl zvolen dr. Vilém Veleba, místopředsedou dr. Stavěl a jednatel pak dr. Kaliáš a dr. Mareš.

Již 29. října odmítají poslanci českých Němců vznik Československa a vyhlašují odtržení pohraniční oblasti a její přičlenění k Německému Rakousku, které tuto snahu podporovalo. Nastává hrůzovláda německo – rakouského vojska a vojenských rad. Na pomoc jim přichází jednotka rakouského námořnictva Marinewehr, obsazují i železniční stanice Citonice, Olbramkostel a střelnici u Kuchařovic. Běžné je utiskování českých občanů, okrádání českých vojáků, vracejících se z války, rekvírování vesnic, provokace českých ozbrojených hlídek ve snaze vyprovokovat konflikt. Národní výbor posílá delegaci do Prahy s vypracovaným memorandem, požadujícím vojenské obsazení Znojma a tím jižní Moravy. Bylo rozhodnuto, že obsazení Znojma bude provedeno legionáři vracejícími se z Itálie. Pro komplikace s návratem určených jednotek bylo nakonec dohodnuto obsazení Znojma v ranních hodinách 16.12.1918. Aby bylo zabráněno boji, vyžádal NV vyslání vojenského zástupce Dohody, který bude informovat jak vedení města, tak velení německo – rakouských jednotek o ranní vojenské operaci s obsazením města a vyzve tyto ke kapitulaci a vydání vojenského materiálu. Tento úkol byl svěřen italskému poručíkovi Gabriči. Jak vedení města, tak velení vojenských jednotek se po formálním protestu vzdaly. Na dotaz o síle vojska se dozvěděli, že ráno mezi 6.-7. hodinou nastoupí vedle pancéřového vlaku i dělostřelectvo a kavalérie – vše v síle 3000 mužů. Divily se proč taková síla. V noci v tichosti německo – rakouské jednotky odešly do Rakouska, takže vojenské obsazení Znojma se obešlo bez boje. Místo boje pochodovaly jednotky ulicemi Znojma spolu s vítajícími občany za zvuku vojenské hudby. Před radnicí se průvod zastavil a členové ONV se odebrali na radnici, kde se sešla větší část obecní rady. Zde bylo připomenuto její velezrádné polistopadové chování, kdy prohlásila, že neuznává historických hranic Moravy a přivtěluje se k Německému Rakousku, a jelikož se nespravedlivě chovala vůči českému obyvatelstvu, byla vyzvána, aby své funkce složila a udělala místo správní komisi z poloviny české a z půli německé. A tu se zalekli páni radní a funkce složili. Dr. Veleba byl určen telefonicky místodržitelstvím z Brna prozatímním vládním komisařem města. Toto bylo oznámeno čekajícím před radnicí, kteří se potom za hudby a zpěvu rozcházeli.

Z poznámek dr.Viléma Veleby a F. Coufala

Soužití Čechů a Němců na Znojemsku1938 – 1945, vzpomínky