České národní listy

Socha "Hrdiny od Zborova" a její tvůrce legionář sochař Karel Babka

 Sestavil Jiří Jaroš Nickelli, ČSOL Brno II

V městě Blansku stojí  na Náměstí Svatopluka Čecha znovuinstalovaná jediná socha legionáře od Zborova. Tuto sochu navrhl a nechal realizovat sochař Legionář Karel Babka, starodružiník České družiny v Rusku.

Socha z bronzi zachycuje legionáře  v životní velikosti v útočné pozici s ruskou puškou typu Mosin s bodlem.

Autor nechal realizovat celkem tři sochy Hrdiny od Zborova, jak ji sám nazval,  kterou v Blansku dnes potomci legionářů nazývají krátce "Zborovák". Zachoval se též bronzový model sochy o velikosti 23 centimetrů.

Ze tří soch zborovského hrdiny se dochovala pouze socha jediná, a to v městě Blansku.

Druhá socha, která byla ještě v době I. světové války kolem let 1917-18 instalována v Haliči,(neznáme lokalitu)  je zničena, a o jejím osudu není nic více doposud známo.

Třetí socha byla vztyčena v Praze na Spořilově v centrálním prostoru parku v roce 1937. V roce 1940 ji Velkoněmci III.říše nechali odstranit. Byla zničena též.

Zachovala se pouze socha v Blansku, která byla za okupace ukrývána. Po roce 1945 byla na určitou dobu reinstalována, po roce 1948 opět odstraněna a ukryta. Je to v současnosti jediný originál sochaře Karla Babky.

Sochař Karel Babka se narodil  24. října 1880 v Praze, zemřel 26.března 1953. Vzděláním akademický sochař, medailér, legionář starodružiník, účastník bitvy u Zborova.

Karel Babky byl původně vyučený kovomodelář, absolvent UMPRUM u akademického sochaře profesora Suchardy. V roce 1912 těsně před I. válkou odjel do Ruska studovat ruskou secesi. V září roku 1914 jako jeden z prvních vstoupil do nově založené České družiny, která vedle Roty Nazdar ve Francii byla současně zakladatelkou legií, v tomto případě na Rusi, za schválení cara Nikolaje II., který také České družině nechal vysvětit prapor v Kyjevě.

Karel Babka se účastnil bojové činnosti České družiny i poté bitvy u Zborova. pak byl zařazen k legionářům umělcům podle profese, nejdříve do kreslířské skupiny.

V letech 1917 až 19  byla zařazen jako legionář umělec do legionářské umělecké dílny "Východ" jako velitel podpor. Skupiny  umělců byly pod vedením Informačně-osvětového výboru čs. legií v Rusku. Ve skupině byli další legionáři, vynikající sochaři a malíři, jako František Bílek, B. Zelený a V. Kvasnička. Skupině "Západ velel podpor. J. Šebor, členy byli arch. J. Hadrava, arch. Rössler a sochař K. Josef.

Karel Babka se podílel nejen na soše Hrdiny od Zborova, ale i na množství dalších pomníků, zejména padlým bratřím na Rusi.

Po návratu z Ruska Karel Babka působil od roku 1922 v Památníku odboje jako umělec konzervátor. Z této éry umělcova tvoření pochází například bronzová urna gen. Čečka, a množství pamětních desek a medailí. Například v Blansku litinová pamětní deska legionáře kpt. Klímy je rovněž připisována Karlu Babkovi. Z jeho dalších děl je významná bronzová plaketa na hřbitově sv.Ivana v Chorvatsku na ostrově Krk.

Význačným dílem je  pomník TGM, M.R.Štefánika a dr.Beneše v Kostelci nad Černými lesy,

pamětní deska obětem I. války v Proseči, a medaile Palackého - medaile Země koruny České 1918-1992 (posmrtně).

Karel Babka před zákazem legionářské obce Velkoněmeckou říší byl předsedou Místní jednoty ČSOL v Praze.

Zdroje: 

Vaněk O., Holeček V., Medek R, Za svobodu. Obrázková kronika československého revolučního hnutí na Rusi, vyd.Za svobodu, Praha 1929, díl IV., str.747-753, s foto K.Babky.

Biografický slovník českých zemí.

Internet: Karel Babka socha legionář 1880-1953.

Babka Karel, čs. legionář v Rusku, 1932.

Wikipedie, heslo Karel Babka s literaturou.

Nečasová E.,  Sborník muzea v Blansku, Otazníky...

VHÚ, internet.