Jdi na obsah Jdi na menu
 


S Ruskem je potřeba spolupracovat. Čím je vyvolána demarše Norska v NATO

5. 12. 2021

S Ruskem je potřeba spolupracovat. Čím je vyvolána demarše Norska v NATO

Ljubov Stěpušova

3. prosince 2021

 

Nová vláda v Norsku vysílá signál kolegům v NATO o tom, že je třeba přehodnotit postoj ve vztahu k Rusku. Čím je demarše Osla vyvolána?

Nedávno nastoupila do funkce ministryně zahraničí Norska Anniken Huitfeldtová. Prohlásila, že pro Norsko je důležitá přítomnost NATO v blízkých rajonech, avšak „bude lepší“, když v blízkosti norských hranic budeme jednat sami s norskými letadly a fregatami. Podtrhla: „Pro nás je to velmi důležité.“

Tato slova byla pronesena uprostřed rusofobní hysterie na summitu NATO v Rize. Sám o sobě si takový přístup zaslouží úctu.

Postoj ministryně je blízký postoji bývalého šéfa operativního štábu ozbrojených sil Norska Runeho Jakobsena.

Demarši Osla objasňují následující důvody.

1. K moci se dostala proruská strana

Huitfeldtová zastupuje Dělnickou stranu Norska, která zvítězila* 13. září v parlamentních volbách. Strana posune rovnováhu k dialogu a spolupráci s Ruskem vzhledem k postoji předchozí vlády konzervativní Erny Sulbergové.

Huitfeldtová není v politice žádným nováčkem. Osm let byla šéfkou výboru norského parlamentu pro zahraničí a obranu a před tím zastávala řadu pozic ve vládě Stoltenberga.

Nyní je Stoltenberg generálním sekretářem NATO, ale jako mladý byl vedoucím Svazu pracující mládeže (mládežnická organizace Dělnické strany Norska). Vystupoval proti členství Norska v NATO a vyzýval k dialogu a spolupráci s RF. Jakmile se dostal do postavení velkého rusofoba, převlékl za pochodu kabát. V politice to bývá často.

2. Oslo má zájem o ekonomickou spolupráci s Ruskem

Huitfeldtovou zajímá:

  • přeshraniční obchodování s Ruskem, které je nyní kvůli pandemii zastavené (jen aby to tak nezůstalo, jinak norský turistický průmysl končí)
  • nákupy lososa ze strany Ruska (vývoz byl kvůli protiruským sankcím zastaven)

To vše by se mohlo vrátit, kdyby se začalo jednat s Moskvou. Jenže to dnes není možné, protože za Sulbergové byli do Norska vpuštěni američtí vojáci.**

To nelze hned zrušit, ale je možné vyslat signál a ten dán je.

Sergej Lavrov navštívil koncem října norské Tromso v rámci Barentsovy Euro-arktické rady (BEAC). Navrhl, aby země regionu připravily mechanismus vzájemného uznávání certifikátů o očkování a podpořil upevnění spolupráce v regionu Barentsova moře. Pozvali jej ke společnému položení květin k památníku sovětských vojáků, kteří padli při osvobozování Norska za druhé světové války.

Vedoucí sekretariátu SBER Furdal řekl, že „vláda má v úmyslu vsadit na mezinárodní spolupráci v regionu Dalekého severu a v Barentsově regionu.“ O návštěvě Lavrova řekl, že je to startovní výstřel.

3. Pro posuzování existují perspektivní témata

K posouzení se nabízejí i další témata, například kompatibilita strategií na trhu plynu. Dva evropští monopolisté mají o čem jednat. V Norsku se k moci dostala vcelku dost rozumná vláda. Chápe, že se sousedy je potřeba žít v míru.

Do Londýna byl vyslán signál

Od roku 1947 posílá Oslo do Londýna každoročně vánoční strom jako projev vděku Británii za pomoc během druhé světové války. Jenže letošní vánoční strom vyvolává u Britů svým vzhledem ohromení. Je olezlý. Lidé se při pohledu na rozsvícený strom ptají, zda jsou s Norskem ve válce.

* V norských parlamentních volbách v září tohoto roku dostala Dělnická strana 48 křesel ze 169 a předešla tak Konzervativní stranu s 36 křesly. Zformovala se vládní koalice s Norskou stranou středu.

** Oslo a Washington podepsaly „mimo rámec NATO“ pakt, podle něhož mají vojáci z USA budovat na norských základnách vlastní zařízení, kam nemají Norové přístup. Ke všemu ještě mohou přivážet zařízení, které Norové nemohou vždy zkontrolovat. Podle paktu nemohou USA v zemi rozmisťovat jaderné zbraně, kazetovou munici a nášlapné miny.

Převzato z Pravda.ru

outsidermedia.cz