Rozprodej řeckých přístavů – co kdo dostane

Vladimir Malyšev

11. února 2021

„Řecké přístavy se stávají geopolitickým a finančním prostorem, vyvolávajícím zájem všech velkých mocností“, píší ruské internetové noviny Ruské Athény. Společnosti z USA, Číny, Izraele, Itálie a z Německa se zaměřily na řecké přístavy od Alexandrupoli po Heraklion na Krétě (od severu na jih země) a od Igumenity a Astakosu po Volos a Kavalu (od západu na východ země).

Pozdvižení začalo v roce 2012, kdy byl v Řecku zrušen zákon o minimální nutné účasti státu v podnicích strategických odvětví, což zahrnuje i přístavy. Zákon byl zrušen pod nátlakem MMF a EU. Tím byla splněna jedna z hlavních podmínek záchrany Řecka před jeho dluhy. První využili situaci Číňané a v roce 2016 koupila společnost COSLO 51 % akcií přístavu Pireus. Číňané jej mají jako překladiště na Nové hedvábné stezce. Pireus je nejblíže k Suezu. Odtud Peking dobře ovládá trh EU. Korporace Huawei už v Pireu otevřela své logistické centrum.

Přístav v Soluni ovládá svými 67 % akcií společnost Belterra Investments ruského podnikatele řeckého původu Ivana Savvidise. Pokusili se mu ho odejmout Američané, ale bylo mezi nimi dosaženo kompromisu.

Tendry na další důležité přístavy Alexandrupoli, Igumenica, molo Philippos v Kavale jsou nyní ohodnocovány, což poběží do konce února. Do konce roku bude ukončena další etapa s předložením závazných návrhů.

Americké společnosti si nárokují Alexandrupoli. Budují tam svoji vojenskou základnu. Dále vytyčili velký díl v přístavech Igumenica, Kavala a možná i v přístavu Volos. Na přístav Igumenica jsou i další uchazeči, mezi nimi největší skupina osobních přepravců v Řecku a aliance řeckých nákladních přepravců a krom toho italská skupina a německá pasažérská přepravní společnost.

Příčiny výprodejové horečky jsou dvě. Za prvé finanční potíže Řecka, které nemá jiné zdroje pro naplnění státní kasy než státní majetek. Za druhé byly objeveny zásoby uhlovodíků ve východním Středomoří. Jejich zpracování povede k nárůstu přepravy a komerční hodnota přístavů se zvýší.

Zájem o řecké přístavy má i Izrael. Podporuje jednání izraelských obchodních skupin s Řeckem o účasti v tendrech, například ohledně přístavu Volos a o výkupu jiných přístavů, jako je Astakos a Elefsina. Má zájem i o spojenectví s americkými firmami jako je ONEX, která kontroluje loděnici v Syrosu a nárokuje si loděnici v Eleusisu.

Řecko připravuje pronájem přístavu Heraklion na Krétě a přístavu Korfu. O Heraklion usiluje italská skupina Grimaldi. Přitažlivý je i přístav Lavrio. O tyto přístavy mají zájem společnosti, které hodlají obnovit mezinárodní trasy mezi Řeckem a Tureckem, Řeckem a Sýrií a mezi dalšími zeměmi kolem Středozemního moře.

Rozprodávání je rozsáhlé. Řecko má ještě 38 periferních malých přístavů vedených jako městské společnosti. Jimi je spravováno ještě přes tisíc malých přístavů, kotvišť, stanovišť jachet a nádraží. Asi 800 malých přístavů se má ještě prodávat.

Rusko je v soutěži o řecké přístavy mimo. Přitom bylo Rusko v minulosti zemí spřízněnou, bylo průkopníkem v dodávkách plynu do Řecka a ve výstavbě tamějších elektráren. Podle medií mělo Rusko zájem o získání ropné společnosti Hellenic Petroleum a plynárenské společnosti DEPA, ale nechtěli to Američané. Nakonec Gazprom ani nepodal přihlášku na privatizaci. Neúspěšný byl i pokus koupit Hellenic Petroleum. Rodák z Rostova Savvidis, kterým má řecké občanství, nepodporuje ruské zájmy.

Při privatizaci přístavu v Soluni byly ve druhé fázi výběrového řízení i Ruské železnice (RŽ), ale ve druhé etapě se ukázalo, že tento přístav, odkud vedou nejkratší cesty na Balkán, RŽ nedostanou. USA zde na Řecko zatlačily, aby Rusko nezískalo aktiva, která by měla nějaký strategický význam. Přesně stejně nepovolily Ruským železnicím privatizovat prodávané řecké železnice a Gazpromu řecké společnosti DEPA a DESFA.

V poslední době projevuje Washington o Řecko zvýšený zájem a samotné Řecko plní stále více roli amerického satelitu. Právě tím se vysvětluje odmítnutí Vladimira Putina účastnit se v březnu v Řecku oslav 200. výročí řecké nezávislosti. Avšak 8. února dorazila do Pirea na pracovní návštěvu ruská fregata Admirál Kasatonov. Kontakty se neukončují.

Převzato z Fondsk.ru

outsidermedia.cz