REZOLUCE RADY BEZPEČNOSTI OSN č. 1244
REZOLUCE RADY BEZPEČNOSTI OSN č. 1244
ze dne 10. června 1999
Výňatky z rezoluce
Rada bezpečnosti…
„je odhodlána vyřešit vážnou humanitární situaci v Kosovu a umožnit bezpečný a svobodný návrat všech uprchlíků a vysídlených osob do jejich domovů,
„odsuzuje všechny akty násilí vůči kosovské populaci a teroristické činy spáchané kteroukoli ze stran,
„připomíná prohlášení generálního tajemníka z 9. dubna 1999, v němž vyjádřil znepokojení nad humanitární tragédií probíhající v Kosovu,
„stvrzuje právo všech uprchlíků a vysídlených osob na bezpečný návrat do svých domovů,…
„stvrzuje závazek všech členských států respektovat suverenitu a územní celistvost Svazové republiky Jugoslávie a dalších států tohoto regionu v souladu s dodatkem 2 Helsinského závěrečného aktu, „stvrzuje výzvy k vytvoření rozsáhlé a efektivní samosprávy v Kosovu obsažené v předchozích rezolucích…
„4. Stvrzuje, že po stažení bude povolen návrat stanoveného počtu jugoslávských a srbských vojenských a policejních sil potřebných provýkon funkcí v souladu s dodatkem 2;…
• (b) Provést demilitarizaci Kosovské osvobozenecké armády (UCK) a dalších ozbrojených kosovsko-albánských skupin v souladu s odstavcem 15 níže;
• (c) Vytvořit bezpečné prostředí, které by umožnilo bezpečný návrat uprchlíků a vysídlených osob do jejich domovů, fungování civilních složek mezinárodních sborů, založení přechodné správy a distribuci
humanitární pomoci;
„10. Pověřuje generálního tajemníka, aby s podporou příslušných mezinárodních organizací ustavil přítomnost mezinárodních civilních sborů v Kosovu za účelem výkonu dočasné správy Kosova, v jejímž průběhu by existovala rozsáhlá autonomie Kosova v rámci Svazové republiky Jugoslávie a která by dohlížela nad vytvářením dočasných demokratických samosprávných institucí, které by zajistily všem obyvatelům Kosova mírové a normální životní podmínky;
Dodatek 2
6. Po stažení bude předem stanovenému počtu jugoslávských a srbských jednotek povoleno vrátit se do oblasti za účelem vykonání následujících funkcí:
o navázat spolupráci s mezinárodními civilními a bezpečnostními jednotkami v zemi;
o identifikovat a čistit minová pole;
o udržovat dohled nad historicky významnými srbskými místy.
o udržovat dohled na klíčových hraničních přechodech;
7. Bezpečný a nerušený návrat všech uprchlíků a vysídlených osob pod dohledem Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky a nerušený přístup humanitárních organizací do Kosova.
8. Politický proces vedoucí k vytvoření dohody o prozatímním politickém rámci, jenž by umožnil vznik stabilní samosprávy v Kosovu plně v souladu s dohodami z Rambouillet a s principy suverenity a územní svrchovanosti Svazové republiky Jugoslávie a ostatních zemí v regionu, a demilitarizace UCK. Jednání stran o urovnání by nemělo oddalovat či narušovat proces vytváření samosprávných demokratických institucí.
Z uvedeného vyplývá:
„stvrzuje závazek všech členských států respektovat suverenitu a územní celistvost Svazové republiky Jugoslávie a dalších států tohoto regionu v souladu s dodatkem 2 Helsinského závěrečného aktu, „stvrzuje výzvy k vytvoření rozsáhlé a efektivní samosprávy v Kosovu obsažené v předchozích rezolucích…
„stvrzuje právo všech uprchlíků a vysídlených osob na bezpečný návrat do svých domovů,…
6. Po stažení bude předem stanovenému počtu jugoslávských a srbských jednotek povoleno vrátit se do oblasti za účelem vykonání následujících funkcí:
o navázat spolupráci s mezinárodními civilními a bezpečnostními jednotkami v zemi;
o identifikovat a čistit minová pole;
o udržovat dohled nad historicky významnými srbskými místy.
o udržovat dohled na klíčových hraničních přechodech;
7. Bezpečný a nerušený návrat všech uprchlíků a vysídlených osob pod dohledem Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky a nerušený přístup humanitárních organizací do Kosova.
Stručně a zjednodušeně řečeno:
A. Všechny státy se zavázaly respektovat suverenitu a územní celistvost Svazové republiky Jugoslávie (Kosovo je součástí Jugoslávie)
B. Po stažení bude předem stanovenému počtu jugoslávských a srbských jednotek povoleno vrátit se do oblasti za účelem vykonání následujících funkcí:
-udržovat dohled nad historicky významnými srbskými místy.
-udržovat dohled na klíčových hraničních přechodech
C. Bezpečný a nerušený návrat všech uprchlíků a vysídlených osob pod dohledem Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky a nerušený přístup humanitárních organizací do Kosova.
Jaká je současnost?
Ad A. Členské státy OSN zčásti uznaly samostatnost Kosova. ČR se k těmto státům přiřadila díky zásahu K. Schwarzenberga na výjezdním zasedání vlády, a to bez ohledu na PS PČR a prezidenta republiky. Přesto jsme neměli diplomatické zastoupení v Prištině. Prezident Klaus a následně ani prezident Zeman vyslance v Kosovu nejmenovali. Tak učinil až prezident Pavel. Srbové jsou nám hned po Slovácích nejbližším národem. V době ohrožení republiky v r. 1938 Němci na 50 tisíc Srbů bylo připraveno bojovat s námi proti Němcům.
Část států samostatnost Kosova dále neuznává, přestože jsou na ně činěny tlaky, aby jeho samostatnost uznaly. Je neuvěřitelné, že USA a EU tlačí nyní na Srbsko, aby i ono uznalo samostatnost Kosova, vyhlásilo sankce Rusku atd.
Ad B. Nikdy nebylo povoleno ani minimálnímu počtu jugoslávských a později srbských jednotek
-udržovat dohled nad historicky významnými srbskými místy.
-udržovat dohled na klíčových hraničních přechodech,
ač současná situace na srbsko-kosovských hranicích toto přímo vyžaduje.
Ad C. Do Kosova se dosud vrátil jen malý počet vyhnaných Srbů, kteří, pokud vydrželi nepřátelské tlaky Kosovanů, žijí ve strašných podmínkách. Srbsko uvádí, že z Kosova bylo vyhnáno až 250 tisíc Srbů. Bezpečný a nerušený návrat vyhnaných Srbů do Kosova se nekonal. Vše zůstalo jen na papíře. Naopak srbská menšina žijící při srbsko-kosovských hranicích je v současnosti pronásledována a zřejmě tlačena k tomu, aby též odešli z Kosova do Srbska.
Naše vláda a prezident již dlouho neztratili ani slovo na podporu Srbů v jejich v současnosti velmi tíživé situaci. A to je i z hlediska historických vztahů česko-srbských ostudné.
