Jdi na obsah Jdi na menu
 


Protiněmecký odboj na Moravě

16. 11. 2019

Dne 16. října se v Brně utvořila tzv. Moravskoslezská rada, jejímiž členy byli Intelektuálově levicových a demokratických, ale především národních směrů. V čele stál prof. Vladimir Helfert, bývalý člen pokrokově strany. V podáni žádosti o registraci se uvádělo, že jde o instituci nepolitickou s čistě kulturním programem. Pro jednotlivé oblasti kulturní práce vytvářela sekce, v jejichž čele byli odbornici a vědečtí pracovnici. Tak vysokoškolskou sekci vedl prof. Uher a Vladimír Groh, lidovýchovnou prof. Bláha, divadelní prof. Jan Krejčí, literární Čestmír Jeřábek, hudební L. Kundera, muzejní sekci dr. Jaroslav HeIfert a prof. Procházka, sekci pro studentský život prof. MUDr. B. Bouček s PhC. Černým. K práci se přihlásily všechny kulturní organizace a stavovské Instituce - včetně tělovýchovných - Sokola, Orla a DTJ. Program a složeni rady byly již nástupem k národní vlastenecké práci v duchu Masarykově. Obratností R. Konečného a v dohodě s formující se civilní složkou (politickou) Obrany národa pronikli někteří členové Moravskoslezské kulturní rady do činnosti příslušných sekcí národního souručenství. Touto cestou na doporučení Uhrovo a Slavíkovo šel též prof. Šebánek.

Rozhodně odmítavé stanovisko k Mnichovu zaujal - jak jsme již uvedl - rektor MU prof. Kovák, a to v projevu 13.10. 1938. Opětně se k otázce té vrátil 12. ledna 1939 ve svém inauguračním projevu. Obraceje se k akademické obci zdůraznil: „…přijímáme kruté události s bolesti, ale také s protestem a především s pevném rozhodnutím, že chceme všichni bez rozdílu pracovat k tomu, aby v nových poměrech náš národ a stát rozkvétal a připravoval spravedlivý návrat toho, co bezprávně a násilím nám bylo odňato…“ A obraceje se ke studentské obci pravil: "Obracím se k vám, občané akademičtí, z tohoto miste, nad nímž právě letos zobrazila mistrovská ruka malířova hluboký mýtus o Prométheovl přinášejícím lidstvu blahodárný a kulturotvorný oheň. Zachovejte si, prosím, svobodu ducha, která je božskou jiskrou Prométheovou. Užívejte tohoto plamene k tomu, abyste se stali skutečnými osobnostmi, občany s pravým sociálním cítěním, vzdělanci s živým smyslem pro krásu, intelektuály se schopnosti a odvahou kritického soudu, jež se nedá usměrniti, nedá se znásilniti…“ A opět myslel na osudy své milé republiky a jejího lidu, jejich národů.

 

Leden a následující únor byly měsíci silicích provokaci a výtržnosti. jen aby se dokázalo, že Česko-Slovensko je života neschopné, vnitřně rozvrácené. Jen aby se připravila půda pro zdůvodněni jeho konečné likvidace. kterou od 2. poloviny října připravoval německý štáb. Neschopnost zajištěni klidného života občanů a vnitřního vyrovnání se se slovenskou politickou reprezentaci mělo být doma i na fóru mezinárodním konečné likvidace "Rest - Tschechei". Vznik Slovenského státu a protektorátu porobu završily. K událostem zaujala akademická obec krajně negativní stanovisko. Jako příklad uvedeme si stanovisko profesora právnické fakulty staré školy JUDr. F. Weyera z jeho pamětí: „…Nechápat jsem,že by německý národ, jehož řeč, kultura a literatura mně byly tak známé a blízké...mohl tak hluboce klesnout. Hrubý antisemitismus...mne již odedávna odpuzoval a později jeho nelidské výstřelky

naplňovaly mne hrůzou…“ On, odchovanec vídeňské Almae Matris klade si otázku, jak mohli němečtí vědci a duchovní činitelé bez kritiky podlehnout tak všestranně banálnímu jevu a vulgárnímu, a roztrubovali ho jako největšího génia, ne-li přímo zázrak, jakým byl tento Adolf Hitler. Jaká to pravda jednoho z fundátorů naší právnické fakulty.

Z přesvědčeni o neměnnosti humanitních ideálů (skutečných to hodnot lidstva), ze svobodné vůle a po zralé úvaze duchovni a politické elity národa rodilo se po 15. březnu 1939 hnuti odporu a odboje. V čele hnuti stanuli profesoři a pracovnici brněnských vysokých škol v těsné spolupráci s osobnostmi vojenského, politického a kulturního moravského života. Byli to profesoři - J. Uher, VI. Helfert, VI. Groh. I. A. Bláha, J. L. Fischer. B. Kladivo, F. KoIáček, F. Hora, J. Florian. J. Podlaha. J. Vignati, bratranci Sahánkové aj.

Již v květnu 1939 hnuti odporu nabývalo pevnější organizační formu, člen Uhrovy skupiny a představitel pražského Politického ústředí (dále PÚ) poslanec JUDr. Ferd. RIchter inicioval vytvoření odbočky PÚ s ceIomoravskou působností. Úzká byla spolupráce s Obranou národa. V letním období se za vydatné spolupráce s pracovníky vysokých škol prosadila tendence k sjednocováni jednotlivých odbojových skupin: jednalo se o skupiny sokolské. oreIské, legionářské (prof. MUDr. B. Bouček), levicové a komunistické (MUDr. M. Vlček, O. Černý. O. Blažek, mjr. Ptašinský aj.). Na Přerovsku úzce spolupracoval doc. in mem., MUDr. V. Skalák. O zapojeni organizace na Moravskou Pětku se zasloužil JUC. Jaroslav Trumpeš, pracovník rektorátu KU. Významnou oblasti činnosti bylo zajišťováni sabotážních prostředků (karborund. prášku aj. prostředky znehodnocení pohonných a mazacích tekutin a hmot), organizováni ilegálních přechodů hranic: do Polska a po 1.9. 1939 přes Slovensko, Budapešť', Bělehrad do naší armády na západě.

 

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář