České národní listy

Lenka Procházková, publicistka, spisovatelka a chartistka, pronesla ve výroční den popravy českých pánů projev na Staroměstském náměstí v Praze.

Lenka Procházková při projevu

22. června 2019 - 09:01

Sázka na krále

(Projev Lenky Procházkové 21. 6. 2019 na Staroměstském náměstí)

Jaký byl motiv stavovského povstání? Stručně řečeno to byla reakce na soustavné porušování zemských práv a náboženských svobod ze strany Habsburských panovníků. Už nástup prvního Habsburka na trůn zemí Koruny české byl osudovou chybou, ale to víme my, zatímco stavové, kteří Ferdinanda I. na sněmu zvolili, věřili, že posílí jejich vliv na vnitřní politiku a zvýší obranyschopnost vůči nájezdům, například tureckým. Brzy však poznali, že předvolební sliby byly jen vějičkou. Stavovské výsady, včetně těch, co náležely městům, byly za vlády prvních Habsburků průběžně oslabovány tzv. salámovou metodou, vedle tradičních zemských úřadů vnikaly nové posty řízené a obsazované přímo panovníkem  a správa zemí Koruny české spěla k centralizaci.

Zásadní spory přetrvávaly i v oblasti náboženství. Připomeňme si, že v Čechách bylo v té době jen 10 % obyvatel katolického vyznání, především v řadách šlechty, nicméně při obsazování úřadů dostávali přednost. I ten těžce vydobytý Majestát Rudolfa II. z roku 1609, který konečně uznal i Jednotu bratrskou za povolenou konfesi, byl v praxi porušován,  oprávněné stížnosti  házeny pod stůl a stěžovatelé zatýkáni a vězněni, protože nejvyšší úředníci v České kanceláři byli, dnešním jazykem řečeno, pátou kolonou. Rozhodnutí stavovské elity vyřídit si to nejprve s domácími škůdci, působí  jako logická taktika. Defenestrace místodržících  tedy znamenala symbolický akt - svrhnutí kolaborantů, zatímco král Ferdinad II. byl podle všech regulí oficiálně odvolán až hlasováním  sněmu. Než k tomu došlo, ujala se moci vláda stavovských direktorů.

K jejím prvořadým krokům patřilo: informovat zahraničí a požádat o vojenskou a finanční pomoc. Proto byla vydána Apologie – obhajoba českých stavů. Souběžně direktoři jednali i s představiteli dalších zemí Koruny české a vyzvali stavovské elity Moravy, Slezska a obou Lužic k jednotnému postupu. Dále svolali zemskou hotovost, čili armádu k obraně hranic.

Staroměstská exekuce odstartovala rekatolizaci a germanizaci

Jejich vskutku historickým činem pak bylo vypracování nové ústavy, jejímž přijetím na generálním sněmu byla legalizována středoevropská stavovská konfederace nezávislých zemí propojených voleným panovníkem bez dědického nástupnického práva, a v neposlední řadě  náboženská svoboda všem i poddaným.