Prezident republiky zaslal dopis Ústavnímu soudu 1. února 2021
Prezident republiky zaslal dopis Ústavnímu soudu
1. února 2021
Prezident republiky Miloš Zeman zaslal v pondělí dne 1. února 2021 dopis Ústavnímu soudu České republiky.
Vážený pane předsedo, vážení soudci Ústavního soudu České republiky,
dovolte mi, abych se na Vás obrátil jako amicus curiae a zejména jako hlava státu odpovědná za ústavní stabilitu České republiky.
V současnosti probíhá u Ústavního soudu řízení Pl. ÚS 44/17 týkající se zrušení části zákona č. 247/1995 Sb., o volbách do Parlamentu České republiky, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „volební zákon"). Předně bych chtěl upozornit, že jako prezident republiky jsem si vědom nezávislosti rozhodování Ústavního soudu a plně ji respektuji.
V situaci, kdy výše podaný návrh skupiny senátorů byl podán k Ústavnímu soudu před více jak třemi roky, považuji v nynější situaci, kdy jsem rozhodl o vyhlášení termínu voleb do Poslanecké sněmovny a kontrasignované rozhodnutí bylo již publikováno ve Sbírce zákonů dne 31. prosince 2020 pod č. 611/2020, za ústavně nezodpovědné zasahovat do probíhajícího volebního procesu. V důsledku vyhlášení termínu voleb započala v souladu s volebním zákonem volební kampaň a již byly provedeny některé úkony související s organizací voleb jako takových (např. Státní volební komise již vylosovala volební kraj, kterému budou připočteny hlasy občanů ČR ze zahraničí; jsou pevně fixovány volební okrsky).
Nicméně to nejpodstatnější, co rozhodování ve výše uvedeném řízení může znamenat, je destabilizace ústavního systému České republiky. V situaci, kdy by došlo k derogaci některých esenciálních ustanovení volebního zákona, bude postavena celá politická reprezentace do obtížné situace nalézt v limitně krátké době širokou politickou dohodu nad zněním volebního zákona. Nemusím zvláště zdůrazňovat, že volební zákon je organickým zákonem podle čl. 40 Ústavy ČR a tudíž by musela být nalezena shoda jak v Poslanecké sněmovně, tak i v Senátu. Jako hlava státu se ovšem musím zabývat při výkonu ústavní funkce také otázkou, co když taková politická dohoda nalezena nebude. V případě, kdy nedojde mezi oběma komorami Parlamentu ČR k dohodě například na uspořádání volebních krajů, nastává okamžik ústavní krize, pro kterou nemá Ústava ČR nastavené způsoby řešení. Pokud nebude rozhodnuto Parlamentem České republiky o volebních krajích, v případě jejich zrušení v právě probíhajícím řízení před Ústavním soudem, pak se volby nebudou moci uskutečnit v již vyhlášeném termínu 8. - 9. 10. 2021, ani v souladu s ústavním pravidlem zakotveným v čl. 17 Ústavy ČR, podle kterého se volby do Poslanecké sněmovny konají ve lhůtě 30 dnů před koncem volebního období Poslanecké sněmovny. V takové situaci dojde ke dni 21. 10. 2021 k zániku mandátů všech poslanců v souladu s čl. 25 písm. b) Ústavy ČR. V situaci zániku mandátů všech poslanců v důsledku uplynutí volebního období nepřechází na Senát Parlamentu České republiky pravomoc přijmout formou zákonného opatření Senátu novelu volebního zákona, protože toto výslovně zapovídá čl. 33 odst. 2 Ústavy ČR. V takové situaci by ani vláda České republiky nebyla povinna podat demisi v souladu s čl. 73 odst. 2 větou druhou Ústavy ČR, neboť by ani neproběhla ustavující schůze nově zvolené Poslanecké sněmovny.
V této situaci, Bůh chraň, aby k ní nedošlo, by se ovšem Česká republika ocitla v neřešitelné ústavní krizi. Jako nejvyšší ústavní činitel mám povinnost ochraňovat stabilitu ústavního systému a upozorňovat a popisovat rizika, kdy k její distorzi může dojít i v důsledku rozhodování jiných ústavních orgánů. Odpovědnost za ústavní stabilitu České republiky mají všechny ústavní orgány, Ústavní soud nevyjímaje. Má-li nastat spravedlnost, musí přicházet co nejrychleji, aby byla s to naplnit očekávání a měla předpokládaný užitek. V situaci, kdy Ústavní soud nebyl schopen rozhodnout v řízení Pl. ÚS 44/17 po dobu více jak tří let, považuji úvahy o zrušení části volebního zákona několik měsíců před volbami za silně destabilizující politický a ústavní systém České republiky s nedozírnými následky a otázkami, na které nemůže znát odpověď ani prezident republiky, ani Ústavní soud.
Pokud by byla napadená ustanovení volebního zákona vskutku protiústavní a nepanovala o této otázce žádná pochybnost, pak bych předpokládal, že Ústavní soud uvedená ustanovení zruší v průběhu volebního období tak, aby poskytl Parlamentu České republiky prostor pro nalezení vhodného ústavního řešení. V situaci, kdy by k takové situaci došlo několik měsíců před volbami v již probíhající volební kampani a ustavování volebních koalic, lze předpokládat, že nalezení takové dohody nad volebním systémem se bude blížit limitně nule. Tímto dopisem apeluji na Ústavní soud, aby si byl vědom všech konsekvencí, které případná derogace částí volebního zákona může přivodit a jež mohou vést k ústavní krizi nemající podle stávající Ústavy ČR řešení.
Jak píše Sallustius, každý kdo má být soudcem ve sporné věci, by se měl oprostit od nenávisti, přátelství, hněvu či slitování. Pevně věřím, že Vaše rozhodování bude vedeno pouze a jedině myšlenkou nejlepšího přesvědčení o zachování stabilního ústavního systému České republiky i do budoucna.
S pozdravem
Miloš Zeman
Jiří Ovčáček, ředitel Odboru tiskového a tiskový mluvčí prezidenta republiky
Zdroj:
Přišlo e-.poštou
