Generál Antoine Martinez napsal dopis podepsaný deseti dalšími generály, admirálem a plukovníkem, a zahrnuje také bývalého francouzského ministra obrany Charlese Millona.

Ti vydali důrazné varování, že Macron podepsal Globální pakt OSN o migraci a tím připravil Francii o ještě více suverenity, což je dalším důvodem pro „už tak otloukané lidi“, aby se „vzbouřili“.


 

Vysoce postavení vojenští signatáři tvrdí, že Macron je „vinen odmítnutím demokracie a spácháním velezrady proti národu,“ protože podepsal Globální pakt OSN o migraci, aniž by se na to zeptal občanů.

„Je příliš pozdě, aby si Francie uvědomila, že je nemožné integrovat příliš mnoho lidí, navíc ze zcela odlišných kultur, kteří se za posledních čtyřicet let přeskupili do oblastí, které již nepodléhají zákonům republiky,“ píše se v dopise, který rovněž tvrdí, že masová migrace vymazává francouzské kulturní památky.

Globální pakt OSN i migraci, proti kterému protestovaly Žluté vesty v pěti zemích, podepsalo v pondělí v Marrákeši 164 národů, většinou proti vůli svých občanů, jak je uvedeno v desítkách peticí specifických pro jednotlivé země.

Nesmírně protichůdný a katastrofální dokument prohlašuje, že neomezená migrace je považována za lidské právo, a kritiky masové migrace za nenávistné projevy.

Globální pakt OSN o migraci (plným názvem Globální kompakt pro bezpečnou, řízenou a legální migraci; anglicky Global compact for safe, orderly and regular migration) je globální dohoda v rámci OSN pro mezinárodní spolupráci v otázce migrace, zabývající se všemi jejími podstatnými aspekty.

Migrační pakt byl přijat na mezivládní konferenci v marockém Marrákeši, která se konala 10.–11. prosince 2018. Konference se zúčastnilo 164 ze 193 členských států OSN. Poté byl definitivně potvrzen na Valném shromáždění OSN 19. prosince 2018- 152 států hlasovalo pro, pět proti (Česko, Maďarsko, Polsko, Izrael, USA), dvanáct zemí se zdrželo hlasování (Švýcarsko, Rakousko, Bulharsko, Itálie, Rumunsko, Lotyšsko, Lichtenštejnsko, Chile, Singapur, Austrálie, Libye a Alžírsko).

Na začátku roku 2019 oznámil také brazilský prezident Jair Bolsonaro odstoupení Brazílie od tohoto paktu.

Česká vláda tento pakt na své schůzi dne 14. listopadu 2018 odmítla, což potvrdil ministr Richard Brabec. Premiér Andrej Babiš již předtím v Poslanecké sněmovně oznámil, že vláda má v úmyslu od paktu odstoupit. Svůj zamítavý postoj odůvodnila vláda tím, že v průběhu projednávání textu této dohody nebylo přihlédnuto k jejím připomínkám. Ministerstvo zahraničí v čele s Tomášem Petříčkem (ČSSD) dalo ve svém stanovisku najevo, že migrační pakt stírá rozdíly mezi legálními a nelegálními migranty, a tím podněcuje k větší migraci, včetně migrace nelegální. Vedle toho jasně nedefinuje základní pojmy, co je a není legální a nelegální migrace.

Podobný postoj zaujaly již předtím vlády Spojených států amerických, Rakouska, Maďarska a některých dalších států. Později tento pakt odmítly také vlády Slovenska, Polska, Bulharska, Austrálie, Izraele, Chorvatska, Dominikánské republiky, Litvy, Estonska a Švýcarska.

V Německu, jehož vláda Angely Merkelové jako celek tento pakt – stejně jako vláda Francie – výrazně podporuje, se stal předmětem ostrých vnitropolitických diskusí.

Redaktor

admin

Článek vystavil/přeložil: redakce Svobodnenoviny.eu