Před třiceti lety chorvatští ozbrojenci zmasakrovali srbské obyvatelstvo "Medacké kapsy"
Před třiceti lety chorvatští ozbrojenci zmasakrovali srbské obyvatelstvo "Medacké kapsy"
Janinna 11. 9. 2023 3 komentáře
Operace “Medacká kapsa” (chorvatsky – Operacija «Medački džep», srbsky – Операција «Медачки џеп»)
Počátkem měsíce září 1993 se k “Medacké kapse” přiblížily chorvatské jednotky, kterým velel pozdější kosovsko-albánský premiér Agim Çeku.
Od 9. do 17. září 1993 provedla chorvatská armáda operaci “Kapsa-93”, etnickou čistku obyvatelstva srbských vesnic Divoselo, Čitluk a Počitělj.
Několik účastníků bylo odsouzeno za účast na represivní akci a dostalo se jim relativně mírných trestů.
Jak uvádí PolitNavigator, podle Informačního a dokumentárního centra Veritas bylo během chorvatské operace „Kapsa-93“ zabito 46 srbských vojáků, šest policistů a 36 civilistů, včetně 17 žen. Všechny tři vesnice byly srovnány se zemí v rámci taktiky spálené země.
Chorvatsko na konci akce předalo srbské straně 52 těl, dalších 18 odvezli vojáci kanadského kontingentu OSN – UNPROFOR, kteří vstoupili do přímého boje s chorvatskými represivními silami (na což se Západ nyní snaží nevzpomínat), přičemž 27 z nich zabili. Čtyři kanadští vojáci utrpěli zranění.
Další dvě těla byla následně odvezena vojáky armády neuznané Republiky Srbská Krajina a jedno bylo nalezeno v dubnu 1994.
Dalších 11 těl ukrytých v márnici sousedního chorvatského Gospiće našli v květnu 2000 vyšetřovatelé haagského tribunálu. Dalších sedm nalezených těl bylo neznámých.
Výsledky ohledání těl ukázaly, že zabití Srbové měli rozbité lebky, utrpěli četná střelná zranění z bezprostřední blízkosti a někteří z nich měli odříznuté části těla a několik lidí bylo upáleno zaživa.
„V těch několika vesnicích, kterými jsme dnes projížděli, jsem nenašel žádné známky života, ani lidí, ani zvířat. Ničení je úplné, systematické a záměrné,“ prohlásil 19. září 1993 velitel UNPROFOR Jean Cot.
V letech 2001-2003 Mezinárodní trestní tribunál pro bývalou Jugoslávii (ICTY) obvinil vůdce represivní operace – hlavního chorvatského vojenského velitele Janko Bobetka a chorvatské generály etnického Albánce Rahima Ademiho a Mirka Noraca.
Projednávání Bobetkova případu bylo zastaveno kvůli jeho smrti v Záhřebu 29. dubna 2003. Případy Ademiho a Noraca byly předloženy chorvatskému soudu, v důsledku čehož byl Rahim Ademih plně zproštěn viny a Mirko Norac byl odsouzen k sedmi letům vězení, které chorvatský nejvyšší soud zkrátil na šest let.
Další viníci jako třeba Agim Çeku, zůstali nepotrestáni, i když kanadští vojáci učinili o řádění Chorvatů obsáhlá prohlášení a byli ochotni proti Agimu Çekovi u soudu svědčit.
Chorvatská justice také obvinila tři řadové chorvatské ozbrojence. Velitel průzkumné roty 9. gardové brigády Josip Krmpotić byl odsouzen ke třem letům vězení za to, že nařídil vypálení a demolici srbských domů. Bojovníci z jeho jednotky Velibor Šolja a Josip Mršić, obvinění z vraždy starší neznámé ženy – na pět a tři roky vězení.
Centrum Veritas poznamenává, že ačkoli bylo ve výše uvedených procesech nesporně prokázáno, že čtyři ženy byly zaživa upáleny ve svých domovech, nikdo nebyl za jejich upálení hnán k odpovědnosti.
V dubnu 1991 žilo v Divoselo 344 lidí, v Počitělji 307 lidí a v Čitluku 129 lidí. V září 2023 v Divoselo nežil nikdo, v Počitělji – dvě starší ženy a v Čitluku čtyři rodiny o deseti lidech.
Cílem represivní chorvatské operace „Kapsa-93“ byla likvidace tzv. „Medacké kapsy“ – území neuznané Republiky Srbská Krajina, která sahala na chorvatské území jižně od Gospiće.
