Povolební kvalt, Marek Řezanka
Povolební kvalt
Marek Řezanka
Většina politologů fandí podobně jako Česká televize zcela nepokrytě stranám „Demobloku“. Ostatně, jeden z politologů za TOP09 byl i zvolen (M. Ženíšek). Tito politologové si podle svých slov neumějí představit jiný postup prezidenta, než že pověří vyjednáváním P. Fialu, třebaže ten se svou ODS skončil až s velkým odstupem mandátů (34) druhý za Andrejem Babišem a jeho hnutím ANO (72 mandátů).
Prý je zřejmé, že již tu vznikla povolební koalice pěti stran. V něčem tato situace připomíná povolební stav v roce 2010, kdy zvítězila ČSSD (ale zdaleka ne tak jasně, jako nyní ANO), a přesto nedostala možnost jednat o budoucí vládě, neboť ODS, TOP09 a Věci veřejné deklarovaly touhu vládnout spolu. Jak tato vláda dopadla, víme. Věci veřejné se veřejně rozložily, vznikl nikým nevolený subjekt LIDEM – a došlo k předčasným volbám.
Nyní tedy pět subjektů tvrdí, že je schopno společně vládnout. Kolika mandáty ale skutečně disponuje? Je schopno se domluvit na obsazení resortů? A v neposlední řadě, dokáží se tyto strany shodnout programově?
Začněme problematikou obsazování resortů. Pět kohoutů na 14 křesel (popřípadě patnáct, zřídí-li se pro I. Bartoše ministerstvo informatiky, jak tomu bylo za V. Špidly, kdy toto křeslo připadlo V. Mlynářovi) je poněkud příliš.
Piráti, kteří dopadli v jistém ohledu hůře nežli ČSSD a KSČM, neboť sice 4 mandáty mají, ale je to pro ně oproti minulým volbám a současným očekáváním debakl, navíc budou spojování se vším, co udělá vláda, v níž nemají šanci téměř nic prosadit, a po dalších volbách zmizí z politické mapy docela, mají dvě možnosti: Buď jít do opozice (čímž by koalice pěti stran měla 104 mandátů), nebo jít do vlády výměnou za křesla a co nejvíce ze svého programu. Už nyní se hovoří aspoň o dvou ministerských postech pro Piráty.
Pokud by Piráti měli 2 křesla, STAN s 33 mandáty bude požadovat nejméně 4, ne-li 5. Cokoli pod 5 ministerských křesel by byl pro ODS neúspěch. Rýsuje se tak model: 5-5-2-1-1 nebo 5-4-2-2-1. Spokojí se KDU-ČSL či TOP09 s jedním či maximálně dvěma křesly? Pokud si jich vymohou více, budou tratit ODS a STAN. A to vyvolá v obou těchto stranách silné pnutí.
Dalším svízelem bude, která takzvaně „silová“ ministerstva komu připadnou.
Piráti se jistě nespokojí pouze se životním prostředím a kulturou. Umím si představit, že na resort práce a sociálních věcí nominují O. Richterovou a na finance L. Wagenknechta. Nebo se Piráti budou snažit dostat na zahraničí J. Lipavského?
O ministerstvo práce a sociálních věcí ovšem usiluje i M. Pekarová Adamová z TOP09. O resort financí stojí rozhodně ODS, o vnitro pak STAN. A co zbude na „lidovce“?
A to zdaleka nejsme u programové shody. Piráti, mají-li mít nějakou naději na politickou budoucnost, potřebují být ve vládě viditelní i slyšitelní.
To, že byli vykroužkování, dávají za vinu „dezinformacím“. O jejich nebytí ale nerozhodli voliči SPD, nýbrž voliči STANu. Ti si zřejmě nepřejí ani příliš benevolentní vztah k migraci, ani příliš servilní postoj k EU.
Rozloží se Visegrádská čtyřka? Dojde ke zrušení Benešových dekretů? To jsou otázky, které jsou v případě vlády pěti stran na stole.
Rozhodně ale není pravda, že zde nejsou jiné povolební scénáře. Pokud by z čela hnutí ANO odstoupil A. Babiš, který by se soustředil na kampaň prezidentskou, může vzniknout například koalice ANO+ODS (106 mandátů) či ANO+STAN (105 mandátů) – a nebo velmi silná koalice ANO+ODS+STAN. Taková koalice by měla velmi silný mandát. V případě dvoubarevné vlády by zase ODS či STAN mohly mít 6-7 křesel a třeba i premiérskou pozici pro V. Rakušana, což pro ně rozhodně není k zahození.
Jistě, poptávka ze zahraničí je taková, aby tu vládlo právě oněch pět stran. Proto ten kvalt, proto ta hysterie, že jen ony musí sestavit vládu. Pochopitelně nemusí.
Všimněme si, že teď nikdo nekřičí, že by volby u nás ovlivňovalo Rusko. O tlaku EU a USA se raději taktně pomlčí.
Na jednu stranu je zde lákavá vize, že se zmíněných pět stran v době systémového kolapsu totálně historicky znemožní – a po dalších volbách už skončí v propadlišti dějin, na stranu druhou nás tento experiment může stát příliš vysokou cenu.
