Jdi na obsah Jdi na menu
 


Potulné figury - RF vyzvala všechny strany kyrgyzského protestu ke klidu

13. 10. 2020

Potulné figury - RF vyzvala všechny strany kyrgyzského protestu ke klidu

Elnar Bajnazarov

6. října 2020

 

Centrální volební komise republiky uznala parlamentní volby za neplatné, během dvou týdnů budou vyhlášeny nové.

 

Moskva vyzývá kyrgyzskou veřejnost ke klidnému řešení politické krize a zároveň považuje události v Biškeku za vnitřní záležitost republiky a zasahovat do ní nebude. Dne 6. října demonstranti dosáhli toho, že ústřední volební komise Kyrgyzie uznala parlamentní volby ze 4. října za neplatné a budou vyhlášeny nové. Bílý dům a magistrát v Biškeku jsou pod kontrolou demonstrantů. Dotázaní experti si myslí, že nepokoje byly ve skutečnosti vyvolány neshodami lidí ze severu a z jihu, do parlamentu se nedostaly strany ze severních oblastí, a proto jih nepodporuje rebelující.

 

Stepní parlamentarismus

 

Večer dne 5. října obsadil šestitisícový dav náměstí Ala-Too v Biškeku, před šestou hodinou přišel k bráně Bílého domu, v němž zasedá parlament a administrativa prezidenta, vláda, správa hlavního města a generální prokuratura. Došlo ke střetům s bezpečnostními silami chránícími objekt. Podle sdělovacích prostředků byly proti demonstrantům použity paralyzéry a slzný plyn. Ti zase na policisty házeli kameny a spálili jedno hlídkové auto. Podle údajů ministerstva zdravotnictví republiky bylo nejméně 590 sob zraněno, z nich 150 je v nemocnici a jeden zemřel.

 

Kolem desáté hodiny večer vnikli rebelové do Bílého domu, který je stále pod jejich kontrolou. Poté zamířili ke Státnímu výboru pro národní bezpečnost, aby osvobodili z vězení bývalého prezidenta z let 2011 až 2017 Almazbeka Atambajeva, což se jim podařilo. Připojil se k demonstrantům na náměstí Ala-Too.

 

Obyvatelé Biškeku sdělili, že protesty pokračovaly celou noc, avšak 6. října zůstaly na ulici jen malé skupinky aktivistů opozice, kontrolující dodržování pořádku. Včera bylo +18 stupňů a dnes je jen +6 stupňů. Kvůli silnému ochlazení lidé venku prakticky nejsou, jen pracovníci Tazalyku (místní úřad pro údržbu a bydlení) uklízejí. Organizují se jednotky, aby chránily město před drancováním.

 

Rusko už v Kyrgyzii nejednou pozorovalo situaci takového druhu a vždy bylo zdrženlivé. Bylo tak možno docílit vztahy s kýmkoliv, kdo se stal prezidentem. Ani nyní třeba běžet před vozem. Kyrgyzané si své problémy vyřeší. A prezidenta také

 

Ráno 6. října vystoupil kyrgyzský prezident Sooronbaj Žeenbekov s proslovem k národu a uvedl, že se některé politické síly v zemi s využitím výsledků parlamentních voleb pokusily uchopit v republice moc. Přiznal, že centrální volební komise „pečlivě vyšetřuje porušování pravidel“ při parlamentních volbách a „pokud je to potřeba, výsledky anuluje“. Vůdce země oznámil, že bezpečnostní síly na jeho příkaz nestřílely, aby nebyli ohrožováni občané. Vláda republiky přijala v této situaci „všechna možná opatření, aby nedošlo k nejhoršímu“.

 

Prezident uvedl: „Vyzývám šéfy politických stran, aby uklidnili své stoupence a odvedli je z míst, kde jsou shromážděni. Vyzývám všechny síly, aby postavily osud země nad politické ambice a navrátili se do právních mantinelů.“

 

Tři hodiny po prezidentově projevu prohlásila ústřední volební komise výsledky voleb za neplatné z důvodu mnoha stížností na porušení pravidel. Vyšlo najevo, že šest opozičních stran republiky vytvořilo koordinační radu a uspořádalo společnou tiskovou konferenci. Na ní politici nevyloučili, že navrhnou prezidentovi složit funkci. Vyzvali současný parlament, aby se sešel a vyhlásil nové složení rady ministrů. Mimořádné zasedání poslanců se nemělo konat v Bílém domě, ale v hotelu Dostuk. Budovu parlamentu mají v rukou protestující.

 

Podle zpravodajského portálu Kg24 k zasedání nedojde, nebude kvorum. Někteří členové parlamentu se sešli v budově kina, zasedají za zavřenými dveřmi a nepouštějí k sobě novináře.

 

Sever a jih

 

Protesty v Kyrgyzii byly spuštěny parlamentními volbami 4. října. O 120 míst se ucházelo 16 stran, ale jen 4 překonaly sedmiprocentní bariéru. Svoji roli sehrála i zeměpisná poloha v Kyrgyzii. Všechny čtyři strany, které se dostaly do parlamentu, jsou z jihu země. Strany severu zůstaly mimo.

 

Země má prezidentsko-parlamentní zřízení, ale není to zahrnuto do ústavy. Parlament je jednokomorový a poslanci mají pětileté funkční období. Volby mají schéma poměrné a jedna strana nemůže získat absolutní většinu, tj. více než 65 mandátů.

 

Andrej Grozin z Ústavu zemí SNS vysvětlil, že v Kyrgyzii hraje v politickém životě parlament významnou roli. Místo poslance umožňuje ovlivňovat mnoho záležitostí s finančními toky a podnikáním. Poslanci vytvářejí vládu. Hlavně proto vyvolaly výsledky voleb takovou reakci.

 

Dočasný klid

 

Politolog vysvětlil, že hlavním motorem protestní vlny zůstává rozdělení na sever a jih. Za Atambekova neexistovalo zřetelné dominování seveřanů, ale za Žeenbekova se všechna klíčová místa obsadila lidmi ze tří oblastí – Ošské, Džalalabadské a Batkenské. To se seveřanům nelíbí. Do včerejška nebylo myslitelné mluvit o odstoupení Žeenbekova, postavení vlády bylo pevné. Po zprávě centrální volební komise se dnes všechno změnilo. Co bude s Žeenbekovem, to závisí na tom, jaké budou vztahy mezi koordinační radou a oficiální vládou. Stálí zástupci vlády v severních oblastech ještě v noci a ráno složili funkce, což naznačuje, že sever podporuje akce v Biškeku.

 

Na jihu to vypadá jinak než na severu. Na náměstí v Oši se shromažďují protestující a vyjadřují ostrou nespokojenost s protesty v hlavním městě. V Kyrgyzii se nejedná o klasickou barevnou revoluci, jaká byla v Arménii a dnes je v Bělorusku. Jde spíše o opakování toho, co zde již bylo v letech 2005 a 2010. Jde o náhradu lidí z jednoho regionu vládou lidí z druhého.

 

Jiný odborník, Adžar Kurtov upozorňuje, že současný relativní klid v Biškeku je přechodný. Včera se mohli „jižané“ rychle zvednout, dnes se budou organizovat. Jen není jasno v jaké formě, to se teprve uvidí.

 

Kurtov nevyloučil, že se do politiky vrátí Atambajev. Dne 6. října oznámil jeho advokát, že mu změnili trest na domácí vězení. Jestliže odstupuje současný prezident, bude proti němu nejspíš zahájeno trestní řízení, jako tomu bylo u předchozích prezidentů – v roce 2005 Askara Akajeva a v roce 2010 Kurmanbeka Akijeva. Oba z Kyrgyzie utekli.

 

Převzato z Iz.ru

outsidermedia.cz

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář