Poslední rok v československém Bruntálu 2
Poslední rok v československém Bruntálu 2
JUDr. Jan Brothánek
Ohlas rakouského „anschlussu“ v Bruntále
Tato historická událost způsobila takřka převrat ve smýšlení bruntálských henleinovců. Všech zmocňuje se jakási „anschlussová“ psychóza, domnívají se, že podobný „Anschluss“ může býti vbrzku přivoděn i v Československé republice. Konají se tajné porady za zavřenými dveřmi, z nichž jen málo proniklo na veřejnost, pracuje se na přesném důvěrném plánu ohledně dalšího postupu SdP, usilovně se a všemi prostředky agituje pro SdP u těch Němců, kteří stáli dosud mimo toto hnutí, zvláště u Němců tzv. „státotvorných“ anebo politicky indiferentních. Vyrojila se naráz celý řada poplašných pověstí a vyslovován den, kdy Hitler přijde i pro sudetské Němce. „Der Tag kommt“, bylo tajné heslo, který každý s bázlivou uctivostí a netrpělivě očekával…
Příslušníky ostatních německých politických stran zachvacuje strach a zmatek i bezradnost. Poslanec německých křesťanských sociálů Schlusche dostává z toho nervový otřes, z něhož se teprve za několik dní zotavuje. Měl mnoho osobních nepřátel mezi stoupenci SdP pro svoji politiku, tomuto hnutí nepřátelskou. Sebevědomí mnohých dosud „státotvorných“ Němců naproti tomu vzrůstá. Starosta dr. Rudolf Bayer mění ve styku s úřady dosavadní slušný tón a formu jednání v jakousi úsečnou a chladnou brisknost a dává již nezakrytě najevo svůj tak dlouho potlačovaný německý nacionalismus. Byl ostatně i dříve již „státotvorným“ Němcem jen ve styku s nadřízenými úřady jako člen zemského zastupitelstva země Moravskoslezské a dovedl se pokorně a skromně oháněti svoji „osvědčenou loyalitou“, jen když chtěl od nadřízených úřadů něčeho dosáhnouti. Jakmile se však vrátil do Bruntálu, byl to vyslovený německý nacionál, považující bruntálské Čechy za vetřelce a pakáž, která musí býti v Bruntále trpěna jen jako nutné zlo.S hnutím SdP nesouhlasil jedině proto, že byla vedena mladými lidmi, s nimiž měl osobní rozpory.
Vbrzku dochází k zastavení činnosti místní organizace Strany německé křesťansko-sociální v Bruntále a počátkem dubna 1938 přichází všichni funkcionáři této strany a celá německá křesťansko-sociální frakce v městském zastupitelství v čele se starostou dr. Bayerem do slavnostně vyzdobeného sálu hotelu „Mann-Thiel“, aby tam za zvuku fanfár obřadně složili všichni slavnostní přísahu věrnosti Konrádu Henleinovci do rukou okresního vedoucího SdP, stavitele, Gritznera, a přijali rozhřešení od nenáviděného předsedy místní skupiny SdP, architekta Meiera, rovněž člena zemského zastupitelstva země Moravskoslezské za stranu SdP, který byl pro svou nadutost a domýšlivost i u Němců neoblíben.
Po vykonané přísaze pronesl starosta dr. R. Bayer řeč, v níž litoval všech svých dřívějších provinění a omylů, jichž se vůči SdP on i jeho političtí stoupenci dosud dopouštěli, sliboval nápravu a všemožnou podporu hnutí SdP s pomocí Boží, a ujišťoval funkcionáře SdP, jím dosud opovrhované, svým dávným, upřímným a osvědčeným německým nacionalismem. V tomto ohledu měl skutečně pravdu. Byl i dříve vždy upřímný, byť skrytý německý nacionál, aspoň doma v Bruntále! Po tomto slavnostním zasedání byly stranou SdP ihned všechny hříchy, dosavadní omyly odpuštěny a starosta dr. Bayer byl i se svými „Parteigenossen“ vzat na milost a jako nový „Kamerad“ inkorpován do SdP, kterou dosud „státotvorní“ Němci nazývali v Bruntále posměšně „Die 4 Baumeisterpartei“. Byli totiž … čtyři vedoucí činitelé SdP v Bruntále místními staviteli.
Statečněji než organizace Strany německé křesťansko-sociální zachovala se místní organizace německých sedláků (Bund der Landwirte), kteráž měla do konce roku 1937 asi 70 členů, avšak v důsledku neúnavné agitace SdP čítala v dubnu 1938 již jen asi 20 členů. Jak známo, nařídil výkonný výbor strany BdL likvidaci všech svých místních organizací a sloučení jejich členstva s SdP.
Na poslední schůzi místní organizace BdL v Bruntále prohlásil předseda, rolník Dufek z Bruntálu, že toto rozhodnutí ústředního výkonného výboru neuznávají, nepodřizují se mu, nýbrž že se v důsledku politických poměrů sami dobrovolně rozcházejí a že jmění strany odvedou spolku „Deutscher Kultruverband“. Prohlásil dále, že ku žádné SdP nepřistoupí a žádné připojení k Německu si nepřejí, poněvadž mají v ČSR, kdež jsou úplně spokojeni, svoje pozemky. S tímto projevem všichni přítomní plně souhlasili. Ještě před příchodem funkcionářů SdP, kteří měli za půl hodiny na to do sálu přijíti a tuto organizaci převzíti, se pak němečtí sedláci rozešli, takže funkcionáři SdP, když potom za chvíli přišli, nalezli jen prázdnou místnost.
Během měsíce dubna 1938 provedeno pak bylo i ve všech venkovských obcí na Bruntálsku sloučení organizací německých křesťanských sociálů a BdL se stranou SdP a byly po vzoru bruntálském vykonány slavnostní přísahy členů obecních a městských zastupitelstev z těchto stran do rukou určených činitelů SdP.
V tomto měsíci založeny byly i poslední dvě místní organizace SdP, a sice v obcích Malá Morávka a Ludvíkov, které se nejdéle bránily novému učení Konráda Henleina. Bylo totiž v těchto dvou obcích obyvatelstvo převážně smýšlení socialistického. Od konce dubna 1938 jsou tudíž ve všech 45 obcích politického okresu bruntálského již zřízeny místní organizace SdP a vyvíjejí čilou organizační a agitační činnost.
Strana německé sociální demokracie byla rovněž v politickém okresu bruntálském až do připojení Rakouska k Německu velmi silně zastoupena a měla v četných obcích svoje místní organizace.Tyto byly nejsilnější, pokud se týče počtu členstva, … v řadě obcí Bruntálska. Strana komunistická měla pouze místní organizace v Bruntále, Vrbně a Karlovicích.
Obě tyto německé socialistické strany byly teď na celém Bruntálsku podrobeny a vystaveny neslýchanému útisku od SdP. Byli to zejména chudí a špatně placení tovární dělníci, na něž začalo henleinovské úřednictvo, zřízenectvo a továrníci vykonávat tlak za účelem vstupu do SdP. Agitovalo se v továrnách, v pracovních hodinách, rozdávaly se přihlášky ke vstupu do SdP, vyhrožovalo se propouštěním z práce, vysazováním, agitátoři SdP obcházeli plánovitě i soukromé byty dělníků, přemlouvali je a výhružkami přímo donucovali ke vstupu do SdP. Mnoho dělníků nevydrželo tento neslýchaný tlak a nemajíce jiného východiska, podlehlo z existenčních důvodů, aby uchránilo sebe od šikanování ze strany zaměstnavatelů a od nezaměstnanosti a svoje rodiny od příšery hladu.
Okresní úřad zakročuje proti tomuto útisku v továrnách a vydává oběžník majitelům továren, jímž upozorňuje tyto na trestní následky jakéhokoliv útisku, zakazuje politické agitace v továrnách a hrozí bezohledným postupem úřadů. Bohužel postižení dělníci bojí se mluviti a vystoupiti před soudem jako svědci, aby pak nebyli z práce propuštěni, a tak mnoho případů útisku zůstalo pro nedostatek důkazů nepotrestáno.Jinak však události v Rakousku neměly na organizace německé sociální demokracie a komunistické žádného většího vlivu, tyto podržují i přes veliký útisk SdP dále svůj pevný kádr osvědčených a k sobě semknutých členů, organizace existují i dále, třebas se zmenšeným počtem členstva. Zbylí němečtí socialisté jsou odhodláni i se zbraněmi v rukách brániti samostatnost a demokracii československého státu a neohroženě hlásají toto při všech svých veřejných projevech. Tím větší jest však nenávist SdP proti nim! Nepovažují je za Němce, nýbrž jen za lidi „německy mluvící“ a nazývají je posměšně „Rudí-Die Roten“. Stejně velkou nenávistprojevují stoupenci SdP i vůči všemu českému, vůči bezpečnostním orgánům, ba i vojsku. Češi … jsou považováni za vetřelce, posmíváni. …
