Poslední rok v československém Bruntálu 1
Poslední rok v československém Bruntálu 1
(Výňatky z publikace)
JUDr. Jan Brothánek
(Události roku 1938 ve vzpomínkách bruntálského okresního hejtmana)
Předmluva
…Tzv. německé státotvorné obyvatelstvo mělo i po říšských volbách 1935 v městě Bruntále většinu. Dále tam byla silná organizace strany německé sociální demokracie s velmi agilním tajemníkem a I. náměstkem starosty Fischerem a tajemníky Schönem a Ullmannem, byla tam i silná organizace strany německé křesťansko-sociální, mající oporu v osobě velmistra Německého řádu Schälzkeho, sídlícího v Bruntále. Z řad této strany byl starosta města dr. Rudolf Bayer, advokát v Bruntále, a poslanec Schlusche, kteří z osobních pohnutek a soukromých důvodů vůči některým činovníkům strany Sudetendeutsche Partei nepřáli novému hnutí, touto stranou hlásanému, a toto na četných veřejných schůzích své politické strany i nebojácně potírali.
Stranu SdP v Bruntálu reprezentovali zejména tito mladí stavitelé: okresní vedoucí SdP stavitel Gritzner, předseda místní skupiny SdP a člen zemského zastupitelstva za SdP architekt Meier, člen výboru místní skupiny SdP a člen okresního zastupitelstva stavitel Heintel a člen výboru místní organizace SdP a nynější starosta města bruntálu stavitel Kindermann. Všichni tito čtyři funkcionáři byli až do vystoupení Konráda Henleina, do je do října 1933, osobnostmi v Bruntále celkem neznámými a méně významnými a bylo veřejným tajemstvím v Bruntále, že mnohý z nich se věnoval politice a politikaření jenom proto, aby tím postavil na nohy vlastní upadající firmu. Za těchto místních poměrů v Bruntále přiblížil se neočekávaně převrat v Rakousku.
Vynasnažím se, abych dle vlastních úředních zkušeností a vzpomínek vylíčil všechnu tu bídu české menšiny bruntálské a demokratických Němců a všechen ten strašlivý tlak ze strany SdP, kterému byli od „Anschlussu“ Rakouska vystaveni. …
Český živel na Bruntálsku
Politický okres bruntálský … byl z nejněmečtějších okresů v celé zemi Moravskoslezské, neboť měl podle výsledků posledního sčítání lidu 1930 celkem 49 134 obyvatel, z čehož bylo 47 182 Němců, 1 043 Čechů … Činil tedy český živel na Bruntálsku pouze 2,2% veškerého obyvatelstva. Českou menšinu na Bruntálsku představovaly převážně jen rodiny českých státních zaměstnanců, ježto domorodých Čechů tam nebylo. Pouze v obci Velkých Heraldicích, ležících těsně na národnostní hranici a sousedící s opavským českým venkovem, bylo několik českých rodin, které však při státním převratu 1918 byly v důsledku německého prostředí, v němž žily, již téměř poněmčelé.
V okrese Bruntál byly 2 zbytkové statky v českých rukách, a sice zbytkový statek pana Sošky v obci Sosnová a zbytkový statek pana Honzíka v obci Sádek. Oba tito čeští statkáři zaměstnávali ve svých podnicích rovněž jen zemědělské zaměstnanectvo české nebo polské národnosti. V obci Malé Morávce měla Báňská a hutní společnost továrnu na výrobu řetězů, v níž bylo též zaměstnáno hodně úřednictva, několik českých zaměstnanců a dělníků a pak dělníci z větší části politického přesvědčení německého sociálně demokratického. Dělníci smýšlení henleinovského byli tu v menšině. Vzpomínám ředitele této továrny pana ing. Václava Nápravníka, národnostně velmi agilního a uvědomělého, který všemožně podporoval všechny české snahy a podniky, byl sám osobně činný v místní odbočce Národní Jednoty pro severní Moravu a nemálo se i zasloužil o postavení nové krásné budovy tamní české menšinové školy, jejíž otevření jsme okázale oslavili o Svatodušních svátcích 1938. …
Dále nutno se mi též zmínit o přádelně lnu firmy Zikmund Peruc v Kunově, jejíž národně uvědomělý majitel Leo Peruc, pokřtěný český žid z Prahy, podporoval rovněž české snahy na Bruntálsku a zaměstnával v podniku i několik českých úředníků a dělníků, které si za tím účelem schválně povolával z českého vnitrozemí. To hlavně bylo příčinou toho, proč byl místními henleinovci nenáviděn.
Byl to právě jeho tovární účetní Rosenzweig, německý sociálně demokratický předák, rodem z Brna, který jako první oběť rozdmychované národnostní nenávisti padl 26. listopadu 1935, byv zasažen zákeřnou střelou fanatického henleinovce Scheithauera z Bruntálu. Byla to opět první politická vražda v ČSR po zákeřném usmrcení prvního ministra financí dr. Rašína a zůstala bohužel nepotrestána, ježto vrah Scheithauer uprchl po činu přes blízké hranice do Německa a nebyl československým úřadům vydán.
Jiných větších českých podniků na Bruntálsku nebylo. Majitel kamenického závodu v Bruntálu Palouš, který se asi před 40ti lety přistěhoval z Prahy do Bruntálu, nezapomněl sice na svůj český původ ani na českou řeč, mluvil stále a plynně česky, pohyboval se však výhradně v německé společnosti, vychovával rodinu německy a jeho národnostní uvědomění se střídalo asi úměrně k celkové zahraniční politické situaci. Českého menšinového hnutí se nezúčastňoval a české společnosti nevyhledával. Zůstal také při evakuaci v Bruntále, jeho pozice nebude tam však asi nejlepší, ježto henleinovsky smýšlející Němci neměli ho pro jeho český původ a snad i proto, že někdy navštívil českého nádražního restauratéra Šponara, rádi. V celém politickém okrese bruntálském nebylo českého peněžního ústavu. Na Bruntálsku bylo celkem 9 menšinových obecných škol a 2 české menšinové měšťanské školy. … Celkový počet všeho českého žactva na Bruntálsku činil asi 800 školních dětí.
Město Bruntál mělo dle posledního sčítání lidu 1930 celkem 9 676 obyvatel, z čehož bylo 9 031 Němců, 396 Čechů a ostatní jiné národnosti …Příchodem vojenské posádky , státního policejního úřadu, velitelství Stráže ochrany státu (SOS) a konečně českého pohotovostního oddílu a četnické školy do Bruntálu zvýšil se tento počet obyvatelstva asi na 11 000 obyvatel, z čehož bylo kromě vojska asi přibližně 600 Čechů.
Tato česká menšina v Bruntále netěšila se přízni německého obyvatelstva, zvláště v prvních popřevratových létech a v době starostovaní dr. Heinze, soudního rady a přednosty okresního soudu v Bruntále. Nově vznikající česká menšina v Bruntále musila tu všechny svoje existenční požadavky mnohdy úporně a všemi zákonitými cestami uplatňovati a prosazovati.
V roce 1926 založena byla v Bruntále česká menšinová škola, zpočátku jako jednotřídka. Její správou byl pověřen dobrý menšinový pracovník a hraničář řídící učitel Josef Spáčil, který tuto správu vedl až do konce školního roku 1935/36, kdy byl přeložen do Opavy. Již příštího roku, tj. v roce 1927, započato bylo se stavbou nové školní budovy na místě trochu zastrčeném pod zámkem Německého řádu … avšak přece ve středu města. Tato budova v době evakuace v říjnu 1938 dávno již nedostačovala potřebám českého školství v Bruntále, ježto v ní byly umístěny 3 třídy obecné školy, 2 oddělení mateřské školky a 4 třídy měšťanské školy. … Činil tudíž celkový počet všech českých školních dětí v Bruntále na počátku školního roku 1938/39 celkem 256 dětí, z čehož bylo pouze 18 dětí německé národnosti…
V městě Bruntále byl posádkou od 1. ledna 1937 první prapor pěšího pluku č. 34 „Střelce Jana Čapka“. V lednu 1938 byl do Bruntálu přeložen ještě druhý prapor téhož pluku …
České menšinové hnutí a snahy v Bruntále, ba i na celém politickém okrese řídila a usměrňovala Matice Opavská „Praděd“ v Bruntále … sdružovala téměř všechny bruntálské Čechy všeho politického přesvědčení, pěstovala se zdarem jejich soudržnost a pospolitost a hlavně posilňovala jejich národnostní uvědomění. … V Bruntále byli pouze a jedině Češi jako protějšek Němců a sice Češi národnostně uvědomělí, svorní a vzájemně si pomáhající. Nebylo tam ani žádného společenského kastovnictví. …
Musím po pravdě konstatovati, že české společnosti byly německými společnostmi vždy vítány a rády viděny a že se obě nerušeně vždy bavily každá ve své mateřštině. Ba i ti nejagilnější příslušníci SdP chovali se na veřejnosti vůči Čechům vždy korektně a snášenlivě, navštěvovali státní slavnosti, ba dokonce hrávali s Čechy i šachy, kulečník nebo karty. …
