Polsko neuspělo se žádostí o reparace za druhou světovou válku
Polsko neuspělo se žádostí o reparace za druhou světovou válku
Počátkem ledna 2023 Polsko zveřejnilo oznámení, že Německo formálně odmítlo jeho žádost o odškodnění. Varšava se nyní chce obrátit na OSN.
Polské ministerstvo zahraničí v úterý 3.1. oznámilo, že Německo odmítlo žádost Varšavy o zahájení jednání o odškodnění Polska za škody způsobené během druhé světové války. Berlín podle ministerstva považuje záležitost za uzavřenou. Polsko zaslalo oficiální požadavek do Německa loni v říjnu. Země se nyní s pokusem získat odškodnění ve výši 1,3 miliardy eur za újmy, které utrpěla za okupace nacistickým Německem v letech 1939-45, obrátí na Organizaci spojených národů. „Podle německé vlády zůstává případ reparací a náhrad za válečné škody uzavřený,“ uvedlo polské ministerstvo v tiskové zprávě. „Německá vláda nemá v úmyslu zahájit jednání o této záležitosti,“ napsali Poláci.
Polsko bylo druhou světovou válkou významně zpustošeno, při násilnostech zahynulo 220 z 1000 obyvatel, asi 40 % polského kulturního majetku bylo zničeno a téměř polovina jeho území byla po skončení války předána Sovětskému svazu. Německo nyní tvrdí, že kompenzace byla již vyplacena, a to národům východního bloku v letech po válce. Území, která Polsko ztratilo na východě jako hranice, pak byla kompenzována některými německými předválečnými zeměmi. Znovuotevření ožehavé otázky odškodnění iniciovalo politické vedení Polska již v roce 2015, kdy nastoupila k moci vládnoucí strana PiS (svůj mandát obhájila i v roce 2019). Ta ve svém volebním programu prosazuje otázku válečných reparací dlouhodobě a trvá na tom, že Německo má v této věci „morální povinnost“. Berlín je rezolutně proti, podle něj byla záležitost uzavřena na základě rozhodnutí učiněného během komunistické éry, kdy Varšava upustila od svých požadavků na reparace v roce 1953. Tím, kdo rozhodl, že Polsko dostane jen malý zlomek kompenzace, byla však Moskva a Polsko tvrdí, že tehdy přestalo usilovat o získání náhrady právě pod tlakem Sovětského svazu.
Polští diplomaté případ v úterý předali OSN a požádali organizaci o její „spolupráci a podporu, aby Polsko mohlo získat náhradu za škody způsobené agresí a okupací Němci“. OSN se k situaci zatím bezprostředně nevyjádřila. Německá ministryně zahraničí Annalena Baerbocková během své říjnové návštěvy ve Varšavě uvedla, že „z pohledu spolkové vlády byla otázka reparací uzavřena“ a že její země převzala „svou historickou odpovědnost. Nejen polské nároky na odškodnění nebyly vyslyšeny. Berlín v minulosti vznesl stejné argumenty i proti nárokům na reparace vznesené Řeckem a Itálií. Polští lídři se prozatím nevzdávají, naznačili pouze, že připouštějí možnost jednání.
https://casopisargument.cz/?p=47687
Poznámka Českých národních listů:
„Německo nyní tvrdí, že kompenzace byla již vyplacena, a to národům východního bloku v letech po válce.“ Toto tvrzení neodpovídá pravdě. Když počátkem 70. let byl Willi Brandt na státní návštěvě v Praze, mluvil též o reparacích, které nám Německo dlužilo. Jasně veřejně prohlásil, že Německo nám zaplatí reparace, jakmile dojde k jeho sjednocení. V době, kdy se Německo sjednocovalo naši diplomaté připomněli povinnost Německa zaplatit nám reparace. Bylo to v souladu s veřejným slibem, který pronesl kancléř Brandt v Praze. Tehdy H.-D. Genscher, ministr zahraničních věcí, nám opětně slíbil, že Německo nám po sjednocení reparace vyplatí. Když však z Německa se stal jednotná stát, požádal Genscher ještě o chvilku o strpení z důvodu konání všeněmeckých voleb. Volby v Německu proběhly. Na naše připomínky o reparacích němečtí diplomaté přestali odpovídat. Do té doby jsme od Německa dostali z reparací asi necelých půl procenta z dlužné částky.
Takže tvrzení Německa, že „kompenzace byla již vyplacena, a to národům východního bloku v letech po válce,“se nezakládá na pravdě.
Němci by si měli prostudovat prohlášení kancléře W. Brandta o reparacích, které učinil v Praze a pak obzvlášť prohlášení H.-D. Genschera a vyvodit z jejich veřejných slibů, které učinili, povinnost nám reparace zaplatit. Vzhledem k tomu, že již celá desetiletí máme ustrašené ústavní činitele, z naší strany nebyly učiněny žádné další kroky, aby nám Němci reparace zaplatili. To však Německo nezbavuje povinnosti nám reparace zaplatit.
Nepůjde však pouze o částku, kterou jsme původně na Německu požadovali. Jsme přesvědčeni, že Německo od roku 1990 je nám povinno zaplatit za každý následující, byť jen započatý rok, úroky z prodlení. Takže námi původně nárokovaná částka se zvýší každoročně o několik miliard korun. Přesnou částku našich reparačních nároků by mělo bez zbytečných odkladů zpracovat naše ministerstvo financí ve spolupráci s ministerstvem zahraničních věcí. A hned poté diplomatickou cestou zahájit jednání s Německem o zaplacení reparací.
Dr. O. Tuleškov
