České národní listy

Pokus o puč henlienovcům nevyšel.Reakce vlády byla rázná, vyhlásila stanné právo v 11 pohraničních okresech

Statistiky hlásily v ranních hodinách  14. září 1938 21 mrtvých, z nichž bylo 9 četníků, 2 čeští civilisté, 1 vojín a 9 příslušníků SdP. Zraněno bylo 75 obyvatel, mezi nimiž bylo 24 Čechů - nevojáků. Zpráva k 30. září 1938 uváděla již 734 osob zavlečených do Německa, mezi kterými byli četníci, finanční stráž, vojáci policisté, ale i úředníci státní správy. Ještě v noci po Hitlerově projevu a následujícího dne začal v důsledku uvedených událostí útěk obyvatelstva do vnitrozemí. Kvůli kvantitativnímu nárůstu uprchlíků a taktéž proměně jejich sociální skladby, zahrnující obyvatelstvo všech sociálních vrstev a národností, je žádoucí hovořit o tzv. druhé migrační vlně. "První emigrace, která začala ve dnech před a během mobilizace, sestávala s výjimkou Chebska a okresů se stanným právem téměř jen z obyvatel různých směrů obávajících se války."

Pokus o puč henlienovcům nevyšel. Reakce vlády byla rázná, vyhlásila stanné právo v 11 pohraničních okresech. "Teprve vyhlášené stanné právo opětovně přineslo jistotu života a majetku, " takto pozitivně hodnotil přijatá exekutivní opatření zpravodaj německé sociální demokracie. Na politické scéně se daly události do pohybu. Konrád Henlein žádal prostřednictvím Karla Hermanna Franka zrušení stanného práva do šesti hodin a převzetí moci členy SdP. Adolfa Hitlera seznámil s nemožností konat plebiscit či přijmout karlovarské požadavky a žádal připojení pohraničí k Německé říši. Po jeho prohlášení v říšském rozhlase došlo k zákazu SdP a vydání zatykače na její vůdce, ti však již byli za hranicemi. Do řad Čechů a antifašistických Němců přinesly tyto události uklidnění a pocit, že se věci ubírají správným směrem. Na druhou stranu Henleinův úprk do říše vyvolal mezi členy SdP hlasitou kritiku. Exekutivní československé orgány začaly projevovat silnou aktivitu, což pomáhalo uklidňovat situaci v pohraničí. "Zbraně musely být odevzdány, u henleinovců byly prováděny domovní prohlídky, mnoho funkcionářů SdP bylo dáno do vazby, hnědé domy vojáci vyklidili a zapečetili. To všechno se podařilo v úzké součinnosti s naší stranou (DSAP - pozn. J.B.)a  Republikanische Wehr. Rozpaky u henleinovců byly tak velké, že nejednou nevzali na vědomí  návštěvu Chamberleina v Berchtesgadenu. Naše přesvědčení, že teď se všechno vyvíjí správně, bylo tak pevné, že jsme si jenom mohli myslet, že Chamberlein bude Hitlera varovat. Němečtí sociální demokraté viděli v nastalé situaci  příležitost k "obratu" v řadách většiny sudetských Němců. V letácích, které masivně rozšiřovali, vyzývali k "míru s našimi slovanskými sousedy". České hraničářské svazy současně vybízeli k porozumění s demokratickými Němci jako důsledný postup vůči již zakázané SdP a jejím přívržencům.

Z díla „Útěky a vyhánění z pohraničí českých zemí 1938-1939“ I n, Jan Benda