Jdi na obsah Jdi na menu
 


Pokud někdo bude bombardovat Ukrajinu, pak to nebudou Rusové.

14. 2. 2022

Pokud někdo bude bombardovat Ukrajinu, pak to nebudou Rusové.

Američané o ruské invazi mluví, jako by všechno plánovali oni sami. Každopádně plánují útok ukrajinských sil na Donbas

 

Specifické hodnocení a předpověď (11177)

 

Spojené státy americké mají od roku 1945 na svědomí největší počet zabitých civilistů mimo své území, což se vztahuje k mnoha zemím ve světě. Můžeme sem započítat i cílené bombardování průmyslových objektů v Československu v období únor–duben 1945, kdy bylo zabito několik tisíc civilistů (více viz produkt 11053). Toto dlouhodobé a tragické americké prvenství je nesporným faktem, který nelze nijak zpochybňovat. Žádná jiná země nemůže být s USA v této neblahé činnosti ani trochu srovnávána. Američané si navíc toto nešťastné prvenství zcela „svobodně“ upevňují dalšími smrtonosnými aktivitami, neboť si nikdo nedovolí volat je k zodpovědnosti, natož na ně uvalovat jakékoli sankce. Američtí činitelé své aktivity mnohdy odůvodňují jak politickými, tak zpravodajskými fabulacemi*, které jsou často rozpoznatelné už v samotném počátku jejich šíření.

 

Připomeňme jeden z posledních případů z konce srpna 2021, kdy Američané naprosto chladnokrevně zabili deset civilistů, z toho sedm dětí. Zástupci ozbrojených sil USA tvrdili, že se jednalo o bezprostřední nebezpečí teroristického útoku* proti kábulskému letišti. Po incidentu česká média přebírala bez rozmyslu a jakéhokoli prověření smyšlené informace o teroristech, kteří podle americké strany mířili k letišti s výbušninami ve vozidle. Ve skutečnosti bylo řízenou střelou z amerického bezpilotního letounu zasaženo vozidlo, které ve vzdálenosti asi 3 km od letiště právě zastavilo ve dvoře v obydlené části města. Ve vozidle seděl Afghánec, který se zrovna vrátil z práce domů a kterého přiběhly přivítat jeho děti a děti jeho příbuzných. Vozidlo, které zastavilo 3 km od letiště ve dvoře obytného prostoru, nepředstavovalo žádné nebezpečí, natož bezprostřední nebezpečí. Avšak Američané byli jiného názoru, protože v té době potřebovali ukázat, jak efektivně bojují proti terorismu*, a tak si rychle určili své teroristy (podrobněji viz a produkt 13107 a produkt 13108).

 

V současné době vypouští americká administrativa informace o hrozící ruské invazi na Ukrajinu, přičemž uvádí takové detaily, které by jednak nemohla znát, pokud by s touto invazí neměla nic společného, a které by jednak musely mít jiný obsah, aby ladily s jinými poskytovanými informacemi, či dokonce s fakty. Američané tvrdí, že ruská invaze může být zahájena leteckým bombardováním, případně raketovými údery. Americká vláda chce touto informací navodit dojem, že Rusové chtějí obsadit značnou část Ukrajiny, zřejmě až po řeku Dněpr, ale už neříkají, proč by to Rusové dělali neboli jaký prospěch by z toho měli a jak by dál tento náročný stav řešili a jak by spravovali dobyté území. Tahle situace by vyhovovala jedině Spojeným státům, ke kterým by se evropské země přimkly ještě více. Proti Rusku by se spustila nevole mezinárodního společenství a Rusko by se ocitlo ve skutečné izolaci. Nálepky „agresor“ by se Rusko už nezbavilo. Opravdu chtějí Rusové podniknout to, co tvrdí americká vláda? Pokud ano, tak nám Američané jinými slovy říkají, že ruská vláda zešílela.

 

Američané opakovaně tvrdí, že z ruské strany je u ukrajinských hranic rozmístěno přes 100 000 příslušníků ruských ozbrojených sil a že dalších 30 000 ruských vojáků cvičí poblíž hranic Ukrajiny v Bělorusku. Jenže tenhle počet, to není žádná invazní síla použitelná směrem na Ukrajinu. I milion ruských vojáků by mohlo být málo. To říkáme naprosto vážně a kdo něco málo ví o současné všeobecné doktríně ozbrojených sil, potažmo o vojenské strategii a taktice, případně o válečném umění, pak tomuto rozumí a ví, jak moc si Američané vymýšlejí.

 

Mezi útočícími a bránícími se silami je důležitý poměr sil, přičemž útočníci musí mít několikanásobnou převahu, pokud chtějí být úspěšní (přesněji viz produkt 11173). Ukrajina má zhruba 200 000 příslušníků ozbrojených sil. Dále má Národní gardu o počtu přibližně 60 000 vojáků a asi 50 000 příslušníků pohraniční stráže. K tomu ukrajinská vláda buduje domobranu, která by měla dosáhnout počtu až jednoho milionu domobranců. Domobrana sice nepředstavuje tak těžkou překážku pro pravidelné ozbrojené síly, ale pořád je to nepříjemný odpor, který pokračuje i po dobytí území, kdy domobranci spolu se zbytky vlastních vojenských sil přecházejí do asymetrického způsobu vedení bojové činnosti*, což můžeme taktéž nazvat gerilovým bojem*. 

 

Každý jednotlivý typ výzbroje a bojové techniky má svůj stanovený „bojový koeficient“. Sečtením těchto koeficientů získáme „bojový potenciál“ určitého vojenského uskupení, což rovněž hraje svou roli při výpočtu poměru sil. Celé je to však pro ruské ozbrojené síly složitější v tom, že obránce může svůj bojový potenciál navýšit dobře vybudovanou obranou. Pokud je obrana vybudována takzvaně na plný profil včetně systému překážek a zátarasů (výbušných i nevýbušných), pak se bojový potenciál obránce může navýšit až téměř trojnásobně. Kde je tedy ta bojová síla Rusů, která má provést rozsáhlou invazi na Ukrajinu? Objeví se snad milion ruských vojáků z jakýchsi podzemních tunelů? Proč američtí činitelé hlásají, že Rusko shromáždilo dostatek sil k zahájení invaze, když je to z vojenského hlediska nesmysl? A proč jim to evropské vlády a novináři tak „baští“?

 

Američané tvrdí, že Rusové chystají takzvanou operaci pod falešnou vlajkou* (false flag operation – FFO), která má být podle nich záminkou pro invazi ruských sil na Ukrajinu. Dokonce k tomu uvedli detaily, jež se týkají příjezdu skupiny ruských operativců* na Ukrajinu a schopností této skupiny (podrobnější rozbor a hodnocení viz produkt 13117). Tohle všechno by ale Američané nemohli vědět, pokud by tuto aktivitu nepřipravovali sami (a zapomeňme na údajné informační zdroje* – vysvětlení viz též produkt 13117).

 

Pokud někdo hovoří o FFO a vztahuje to na svého rivala, je vždy jako v jiných podobných případech maximálně vhodné vše hodnotit z pohledu obou stran. To znamená, že analýza a hodnocení tohoto tvrzení by se měly také otočit o 180° se zaměřením na toho, kdo to tvrdí. Často se totiž stává, že chystaná zákulisní aktivita je chystaná ze strany toho, kdo tuto aktivitu dopředu tvrdí ve vztahu k někomu jinému. Předem hlásané tvrzení má po provedení incidentu napomoci k snadnějšímu svedení viny na již dopředu obviněného soupeře.

 

Američtí představitelé v souvislosti s Ukrajinou taktéž hlásají, že ruská invaze by znamenala rozsáhlé lidské utrpení, což je opravdu velká ironie, když to říkají zrovna Američané, kteří mají tak smrtonosný přístup k civilistům ve světě (tisíce zabitých civilistů jenom za posledních 23 let v bývalé Jugoslávii, Afghánistánu, Iráku, Libyi, Jemenu, Sýrii atd.).

 

Rusům jde o to, aby „zástupné proruské síly“ udržely kontrolu nad odtrženým ukrajinským Donbasem, nikoli o to, aby ovládli další území Ukrajiny. Donbas významně narušuje územní celistvost Ukrajiny, a tím i případný vstup Ukrajiny do NATO. Kontrola nad Donbasem je pro Rusy postačující, přičemž Rusové Donbas v žádném případě nepustí. A k tomu směřuje demonstrace ruských sil v ruském pohraničí a v Bělorusku. Rusové tímto chtějí odstrašit Ukrajince a americké plánovače od chystané vojenské operace* proti Donbasu a též dát názorně najevo, že orientace Ukrajiny na NATO představuje pro Rusko vážnou vojenskou hrozbu. Ozbrojenci na Donbasu mají ruskou podporu, což Rusové ukazují svou přítomností v těsné blízkosti ukrajinských hranic právě v tom úseku státní hranice, kde se na druhé straně rozprostírá Donbas (více viz produkt 11173 „Ukrajina je nesplněným operačním cílem USA, což Američanům znesnadňuje splnit jejich strategický cíl, proto tolik povyku ze strany Západu, jelikož času moc nezbývá…“).

 

Ruská přítomnost u Donbasu a v dalších částech ruského pohraničí vadí především Američanům, kterým to kazí jejich plány na další aktivity spojené s ukrajinskými silami. Avšak američtí činitelé nezahálejí a snaží se přítomnost ruských sil v blízkosti ukrajinských hranic maximálně využít proti Rusům. Proto americká vláda přispěchala s hloupým tvrzením o bezprostředně hrozící ruské invazi. Američané se vše snaží co nejvíce vystupňovat, a tak postupně evakuují personál ze své ambasády v Kyjevě a vydávají opakovaná varování k cestám na Ukrajinu, což se před několika dny proměnilo v prohlášení, aby američtí občané opustili Ukrajinu, protože ruská invaze je podle americké vlády na spadnutí. Cílem Američanů je strhnout ostatní země ke stejným úkonům a k dalším opatřením (například k zastavení letecké dopravy na Ukrajinu). Celkovým záměrem je vytvořit obraz, který má co nejvíce očernit Rusko. Otázkou je, kam až jsou Američané schopni zajít, aby co nejreálněji ukázali úmysl Rusů k invazi a případně tento úmysl nějakým způsobem i prokázali.

 

V prosinci 2021 americká vojenská zpravodajská služba DIA* tvrdila, že Rusové u ukrajinských hranic soustředili až 175 000 svých vojáků. To však ale znamená, že po dvou měsících (únor 2022) se vojenská situace Rusů nijak nezměnila (naopak se počet ruských vojáků u hranic s Ukrajinou snížil). Přesto Američané stupňují svou rétoriku o ruské invazi, protože Zimní olympijské hry 2022 v čínském Pekingu se blíží ke svému konci. Američané si prostě usmysleli, že ruská invaze bude zahájena ještě před koncem olympijských her. Chtějí totiž vytvořit paralelu s ozbrojeným konfliktem* v Gruzii v roce 2008, aby vše vypadalo věrohodněji. Tehdejší konflikt se odehrával v průběhu Letních olympijských her 2008 shodou okolností konaných taktéž v Pekingu. Američtí představitelé se snaží vytvořit zdání, že Rusové své invaze na cizí území podnikají vždy v době konání olympijských her.

 

Západ v čele s USA tvrdí, že konflikt v Gruzii zahájili Rusové, když v průběhu konání LOH vtrhli do Gruzie. Jenomže pokud budeme uvažovat nekompromisní fakta, pak musíme zdůraznit, že vše začalo vojenskou operací Gruzínců proti „spornému území“ Jižní Osetie (Gruzínci byli k této operaci povzbuzováni americkou stranou). Teprve poté vstoupily na gruzínské území ruské jednotky, aby tuto operaci potlačili. Po rychlé a úspěšné operaci ruských sil se ruské jednotky sice stáhly, ale od té doby si vytvořily trvalé základny v Jižní Osetii a v Abcházii. A nyní se můžeme ptát, co a jak má proběhnout na Ukrajině ještě před koncem ZOH. Pokud by zde měla být opravdová paralela, pak vše začne ukrajinskou operací proti Donbasu, který ale Rusové padnout nenechají. Zahájení vojenské operace Ukrajinců může být vydáváno za nutnou obranu před aktivitami ruských separatistů. Už nyní se objevují zprávy o porušování příměří ze strany proruských ozbrojenců, ale protože nám Ukrajinci neposkytují žádné důkazy, je těžké hodnotit, kdo příměří porušuje.

 

Američané nejprve tvrdili, že ruská invaze začne v lednu 2022. Později šířili, že invaze nastane v polovině února, což už spojovali se ZOH. A konečně v pátek 11. února, kdy olympijské hry byly už ve své polovině, vypustili informaci, že ruská agrese bude s největší pravděpodobností zahájena 16. února 2022. S vypuštěním přesného data ruské invaze vydávají Spojené státy jedno varování za druhým, a to směrem ke svým občanům, kterým silně doporučují, aby opustili Ukrajinu. Společně s tím stahují další část svého personálu ambasády v Kyjevě. Ostatní země tuto činnost kopírují, což byl záměr Američanů. Všechno ale vypadá tak, že Američané o ruské invazi vědí mnohem více než samotní Rusové. A Rusové to také dokazují tím, že dnes 14. února 2022 oznámili, že část vojenských cvičení na západě Ruska a v Bělorusku končí, čímž rozhodně není dáván viditelný signál o tom, že část ruských sil je připravena k invazi, kterou si jako by nacvičila, ale naopak, že část ruských sil bude nasměrována do svých domovských posádek, přičemž mohou být zahájena další vojenská cvičení nově vyvedenými silami. Demonstrace schopností ruských vojenských sil pokračuje, což ale není to samé, co příprava k masivní invazi. Otázkou tedy je, kdo a co chce stihnout do konce ZOH. Možná si ta aktivnější strana svůj nebezpečný plán nakonec rozmyslí a s „neskrývanou skromností“ prohlásí, že svým usilovným vyjednáváním zabránila ozbrojenému konfliktu.

 

* Definice termínů a stručný popis zpravodajských organizací jsou objasněny v produktu „ZPRAVODAJSKÝ VÝKLADOVÝ SLOVNÍK – sjednocená verze“.

Zpravodajský produkt 11177

Specifické hodnocení a předpověď

© 2021 Agentura EXANPRO