České národní listy

Po bezvýsledných jednáních se Západem ruská vláda vyhodnotila vojenskou operaci na Ukrajině jako přijatelnější riziko

než vyčkávání na budoucí a pro Rusko negativní vývoj ve východní Evropě pod taktovkou USA

Souhrnné hodnocení (11178)

V prosinci 2021 jsme ve zpravodajském výstupu 11173 popsali existující plán ruské invaze na Ukrajinu, kde jsme uvedli čtyři směry postupu plus podpůrný směr z Krymského poloostrova. Zmínili jsme přirozeně směr přes Donbas a dále podél Azovského moře, pak směr přes Charkov a také směr s využitím území Běloruska. Zmínili jsme i pobřežní město Oděsa, které jsme popsali jako konečný cíl ruských sil na jednom z ofenzivních směrů (blíže viz výše uvedený produkt). Avšak na druhou stranu jsme hodnotili, že Rusové nebudou těmi prvními, kteří by zahájili útok. Uvedli jsme, že Rusové vyčkávají na útok ukrajinských sil, které jsou do akce tlačeny Spojenými státy, neboť Američané usilují o svůj reparát v dosažení operačního cíle* ve formě celého území Ukrajiny. Dále jsme uvedli, že Rusové hodlají ukrajinský útok využít k tomu, aby po vyčerpání a zastavení ukrajinských jednotek přešli do protiútoku s cílem postoupit dál na západ a získat část nového území. I když Ukrajinci nově zahájili či zesílili ostřelování území obsazeného proruskými separatisty, nebylo to ostřelování, které by bylo možné nazvat dělostřeleckou přípravou před útokem ukrajinských sil. A Ukrajinci ani žádný útok nezahájili.  

Před deseti dny 14. února 2022 jsme v produktu 11177 hodnotili, že Rusko neprovede letecké ani raketové údery proti Ukrajině, ale v následujících dnech se situace stala nejistou a od 21. února 2022 bylo velmi pravděpodobné, že Rusové určitou vojenskou operaci* provedou. Nedokázali jsme se ale v analytické diskusi shodnout, co všechno bude tato operace zahrnovat – jaké území Ukrajiny, jaké síly a na jakých směrech. Shoda byla v tom, že se operace bude týkat minimálně oblasti Donbasu, respektive záměru rozšířit území jednostranně vyhlášených separatistických republik – Doněcké lidové republiky a Luhanské lidové republiky – až po geografické hranice Doněcké a Luhanské oblasti (část těchto dvou oblastí je, případně byla pod kontrolou ukrajinských sil).

Tady ale nastal problém v tom, že pokud by se jednalo o omezenou vojenskou operaci na východě Ukrajiny, bylo by nutné pro její hladší průběh a celkový úspěch operace zamezit ukrajinským silám v pozemní a vzdušné bojové podpoře vlastních sil na linii dotyku ze vzdálenějších míst. To by ale znamenalo, že Rusové podniknou údery i na vzdálenější vojenskou infrastrukturu, aby znemožnili či významně omezili ukrajinské vzdušné síly a další jednotky včetně logistických v jejich podpoře vlastních sil v oblasti Donbasu. A zde bylo těžké přijmout pohled a postoj ruské vlády. Zvláště bylo těžké hodnotit, jak ruští představitelé posuzují míru přijatelného rizika* neboli za jakých okolností by se odhodlali nebo neodhodlali podniknout vojenskou operaci proti Ukrajině včetně úderů na vzdálenější vojenské cíle.     

V produktu 11177 jsme hodnotili, že Rusové neprovedou rozsáhlou invazi na Ukrajinu ani letecké a raketové údery proti ukrajinským cílům. Hodnotili jsme, že výsledný efekt takovéto operace by byl degradován tím, že Rusko by se ocitlo ve skutečné izolaci, protože by dostalo trvalou nálepku „agresora“. Hodnotili jsme, že Rusové takové riziko nepřijmou. Avšak v tomto hodnocení jsme nebrali v úvahu to, že ruská vláda hodnotila dvě odlišná rizika, přičemž si logicky vybrala cestu toho rizika, které shledala pro svou zemi jako riziko přijatelnější. Rusové se tak odhodlali k vojenské operaci, neboť nechtěli dále vyčkávat a přihlížet tomu, jak se bezpečnostní situace* ve východní Evropě pod vedením USA zhoršuje v jejich neprospěch. Zároveň chtěli ukázat svou rozhodnost v tom, že to s požadavky na nevyslyšené bezpečnostní záruky a se svými bezpečnostními zájmy v těsné blízkosti svých státních hranic myslejí naprosto vážně.

Ruský prezident Vladimir Putin ve svém brzkém ranním projevu dne 24. února 2022 kromě jiného prohlásil následující:

„Účelem celé operace je ochránit obyvatele, kteří po dobu osmi let čelí ponižování a genocidě páchané kyjevským režimem. Abychom tento stav ukončili, budeme usilovat o demilitarizaci a denacifikaci Ukrajiny. Stejně tak postavíme před soud ty, kteří spáchali množství krvavých zločinů proti civilistům, kam patří i občané Ruské federace.“

Putinova slova jsou zajímavá z více hledisek, ale z českého i celkového evropského pohledu považujeme za zásadní vyjádřit se k sousloví „denacifikace Ukrajiny“. Značná část českých politiků a novinářů prohlašuje, že jakékoli řeči o neonacismu na Ukrajině jsou neprokázaná tvrzení, přičemž někteří politici a novináři naopak přirovnávají k nacistickému vůdci Adolfu Hitlerovi samotného ruského prezidenta Putina. Pokud se však podíváme na fakta, pak jsou výroky českých i jiných politiků a novinářů nejen zarážející, ale přímo nebezpečné.

Už v lednu 2017 jsme v produktu 11043 „Západ oficiálně podporuje ukrajinský fašismus a neonacismus“ důkazně popsali, jak Američané na Ukrajině neskrývaně cvičí neonacisty a nikdo se nad tím nepozastavuje. Převážně se to týká útvaru „Azov“, jehož příslušníci otevřeně používají nacistické symboly (např. na výstroji nebo jako tetování). Ve znaku jednotky je tzv „vlčí hák“, který byl symbolem jednotek SS (podrobněji viz uvedený produkt a přiložená fotografie). Podle zprávy Úřadu vysokého komisaře pro lidská práva z března 2016 je útvar „Azov“ spojován s válečnými zločiny jako hromadné rabování, únos novinářů, bití zadržených civilistů, mučení včetně použití elektrického proudu a metody „waterboarding“ apod. Se zločineckými praktikami jsou ale spojovány i jiné jednotky ukrajinských sil.

Američané s podporou ukrajinského neonacismu dospěli tak daleko, že v roce 2015 zahájili společný americko-ukrajinský výcvik či cvičení na Ukrajině přesně v den narození Adolfa Hitlera, tedy 20. dubna. Je nemyslitelné, aby to Američané za popsaných okolností nevěděli. Je proto možné vyvodit, že Američané přistoupili na společnou pietní oslavu 126. narozenin Adolfa Hitlera. Tehdy to nikdo z českých politiků nekomentoval a vyhnula se tomu i Česká televize, která ve svých příspěvcích ze dne 21. dubna 2015 raději ani neuvedla přesné datum zahájení výcviku – jen bylo stroze konstatováno, že začal výcvik… (viz produkt 13055 z ledna 2019).

K výše popsanému považujeme za vhodné opětovně zmínit dva texty, které jsme v lednu 2017 uvedli v předloženém produktu 11043:

Pokud shrneme nacistické pozadí ukrajinské jednotky a počínání jejích příslušníků, můžeme jen s překvapením pohlížet na politiky západních zemí, kteří nepřetržitě hovoří o jakýchsi demokratických hodnotách. Avšak jaké hodnoty prosazujeme a podporujeme prostřednictvím NATO, Evropské unie a české vlády ve vztahu k Ukrajině? Jak je možné, že někteří evropští politici včetně několika českých politiků propagovali útvar „Azov“ a zvali jeho vedení na půdu Evropského parlamentu?

Ani jeden evropský politik nenavrhl sankce proti Ukrajině do doby, než rozpustí jednotky s prokazatelnými nacistickými sklony. Žijeme ve zvrácené době: vlády evropských zemí na jedné straně vítají nelegální migranty různých národností a na druhé straně podporují neonacisty, kteří hlásají čistotu jednoho národa.

HODNOCENÍ BUDE POKRAČOVAT

* Definice termínů a stručný popis zpravodajských organizací jsou objasněny v produktu „ZPRAVODAJSKÝ VÝKLADOVÝ SLOVNÍK – sjednocená verze“.

Zpravodajský produkt 11178

Souhrnné hodnocení

© 2022 Agentura EXANPRO