Petr Fiala počátkem 90. let zastával funkci předsedy Moravského zemského výboru Panevropy a byl zástupce šéfredaktora Revue Proglas. Kontakty s Habsburkem, následníkem rakouského trůnu, jak se mnozí tehdy domnívali, a Posseltem nebyly pro něj ničím výjimečným. Habsburk hřímal, že nebezpečí z Východu hrozí, že máme na západě velké přátele v sudetských Němcích a že je velkým zastáncem federativní přestavby unitárního státu.

Jak o tom P. Fiala a jeho blízcí psali?

Návštěva prezidenta Panevropské unie a poslance Evropského parlamentu dr. Otty Habsburka ve dnech 16. a 17. července v Brně byla dosud největší a nejúspěšnější akcí moravské organizace. Podařilo se nám připravit přijetí Otty Habsburka u brněnského biskupa ThLic. Vojtěcha Cikrleho na Petrově, při kterém se dr. Habsburk zajímal především o současnou situaci katolické církve u nás, o problémy a potřeby brněnské diecéze a nabídl zprostředkování pomoci při zakládání některých iniciativ… Povzbudivě zněla i jeho závěrečná slova: „Důvěřujte ve vlastní síly. Věřte, že hospodářské zlepšení přijde na Vaši zem dříve, než dnes odborníci předpokládají. Do Evropy vstupte hrdě, vždyť jste ji už něco dali a pro Evropu znamená existence takových měst jako je Praha a Brno velmi mnoho!“

Rozsáhlá diskuse i řady zájemců o autogram svědčily o tom, že slova významného evropského politika – ale pro mnohé posluchače, jak se zdálo, ještě více následníka rakouského trůnu – byla přijata s porozuměním a souhlasem.

O. Habsburk dále říkal a radil: Poslední velká imperialistická koloniální mocnost – Sovětský svaz – stojí před rozpadem. Evropu očekává sjednocení. Máte vynikající politiky a přátele na Západě – v sudetských Němcích. Co tedy dělat? Co nejrychleji vstoupit do Evropské rady … a pak do Evropského společenství. Nebezpečí z Východu (míním případnou explozi při rozpadu zmíněného impéria( totiž hrozí: My v Evropském parlamentě vám chceme pomoci a uděláme pro to vše myslitelné.

Kromě zamyšlení se nad orientací naší zahraniční politiky se dr. Habsburk také věnoval také otázkám našeho vnitřního uspořádání státu. V této souvislosti mimo jiné řekl: „Víte stal jsem se velkým zastáncem federativního uspořádání. To je totiž důležitý garant proti neustálému nebezpečí centralismu, které nikdy nemizí. V každé lidské povaze jsou i negativní rysy, které se mohou, v případě příchodu k moci bez kontroly projevit v tendenci jejího hromadění v jedněch rukou, tedy centralismu.“

Večer 16. června jsme potom ve vile Tugendhadt uspořádali setkání dr. Habsburka se členy výboru Moravské zemské organizace Panevropské unie a s představiteli a poslanci křesťanských politických stran.

Vedle těchto návštěv, které jsme také vždy využili k uspořádání přednášek zahraničních hostů pro brněnskou veřejnost, jsme se panevropské myšlenky pokusili přiblížit 8. listopadu na jednom z politických večerů, pořádaných Moravskou křesťanskou akademií.

Přes úspěchy námi připravovaných akcí je potřeba zdůraznit, že jsme vskutku na začátku naší práce. Ve světle současného politického i duchovního klimatu v naší zemi se však domníváme, že naše myšlenky a činnost mají dnes svou důležitost; možná je náš hlas ještě potřebnější než před rokem. Není to jen nutnost znovu a znovu připomínat správné chápání evropského sjednocování.

Již tehdy byl P. Fiala „angažovaným“ křesťanem. Akcí Panevropy se již tehdy zúčastnili i představitelé křesťanských stran, přímo či nepřímo i různé subjekty katolické církve.

Závěrem

Někdy již od samého počátku 50. let odsunutí Němci z Československa spřádali své plány na návrat do vlasti. K tomu však potřebovali i vhodný český subjekt, s kterým by se mohli dohodnout na jeho podmínkách. Fašizující skupina kolem generála L. Prchaly s nimi dokonce uzavřela smlouvu. Němci však brzy zjistili, že Prchala je sice generálem, ale bez vojska. Hledali tedy dále. Rada svobodného Československa jakékoliv jednání se sudety odmítla. Proto Němci vzali s povděkem některé jednotlivce z poúnorového exilu, např. F. Peroutku. Ten byl však ve svých smířeneckých snahách s Němci téměř osamocen. Sudeti tedy opět tedy nenalezli vhodný subjekt. Přišla 70. léta 20. století. Noví lidé, zvláště z emigrační vlny po srpnu 1968, se stali středem jejich zájmů. Byl jejich novým člověkem i Petr Fiala a jeho spolupracovníci? Ale to je již další kapitola.

Přišlo e-mailem

Připravila red.