Jdi na obsah Jdi na menu
 


Odsun brněnských Němců 30. a 31.5.1945 aneb Kdo jsou dnešní vykladači dějin

1. 6. 2019

PaedDr. Anna Štofanová

                                                    

 Jsem přesvědčena, že právě kniha Němci ven a další vycházející knihy německé provenience, bez znalosti výsledků bádání našich historiků např. ze Svazu bojovníků za svobodu, se stala jedním z motivů pro tzv. akce smíření organizované hlavně pro brněnskou studující mládež. Pod vedením pana Ostrčilíka se začaly organizovat pochody Brno-Pohořelice, které následně se změnily na pochod Pohořelice-Brno, aby se zdůraznil i za účasti zástupců SL včetně pana B.Posselta návrat brněnských Němců do Brna. O rodině pana Ostrčilíka vědí více lidé ze Žabčic. Stejně jako mnozí jiní, kteří se aktivně do pochodu zařazují, nebo o něm píší romány, nepatří mezi rodilé občany města Brna. Pan Jaroslav Ostrčilík vystudoval gymnázium v Rakousku, kde jeho otec po r.1990  pracoval. Následně vystudoval německý jazyk a literaturu na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity. 4.12.2018 dostal za organizování pochodu Pohořelice-Brno a tzv. akce smíření medaili za zásluhy od německého prezidenta. K převzetí medaile uvedl v MF Dnes 4.12.2018 v  článku „Nejde ignorovat klíčový okamžik našich dějin“, že se od mládí zajímal o dějiny Brna a jižní Moravy, zejména o odsun německého obyvatelstva po 2. sv. válce. Trochu  výběrový zájem. V období 2.sv. války žilo v Brně i mnoho českých občanů. I ti mohli poskytnout mnoho informací o soužití  Čechů a Němců za nacistické okupace. Spíše než tomu, lze více  věřit, že ho ovlivnila rodina bývalé partnerky.

 

V článku redaktorky MF Dnes  Markéty Lankašové uvádí, že  jeho rakouská partnerka patřila do rodiny, která měla takový rituál: „Babička  s dědečkem naházeli vnoučata do auta, dovezli je na kopce kolem Drasenhofenu, všichni mlčky vystoupili a děda ukázal,  tam je náš barák.“ Nebo to byli i další spolužáci? Byl to ten motiv, aby začal od roku 2007 organizovat pochod Brno-Pohořelice, aby jej na popud kamaráda Jana Hanáka, faráře z Vyškovska,  obrátil v pochod Pohořelice-Brno?

 

Jaký motiv ho vedl k tomu, aby se začal podílet na organizování Meetingu Brno, jehož součástí jsou i takové akce, jako vystavení růžového tanku jako výsměch  osvoboditelům, bojovníkům Rudé armády, jichž za osvobození Brna padlo více jak 4 tisíce a přes tisíc rumunských vojáků a v jeho  blízkosti umístit megalomanskou  konstrukci makety bývalého Německého domu, který byl za války bombardován jako bašta nacistů,  následně vyhořel a byl odstraněn? Jaký motiv má pan Ostrčilík k tomu, aby navrhoval konání Sudetoněmeckých dnů v městě Brně? I to pobuřuje ještě mnoho žijících Brňanů, kteří mají hluboké rodové kořeny v tomto městě. Patřím mezi ně.

 

Stále opakovaná lež o odsunu brněnských Němců si našla svoje zastánce i na magistrátu města Brna. Koalice složená z hnutí ANO, Žít Brno, KDU-ČSL a SZ přijala 19.5.2015 „Deklaraci smíření a společné budoucnosti.“ V ní se mimo jiné uvádí: „Město Brno upřímně lituje událostí z 30.května 1945 a dní následujících, kdy byly přinuceny k odchodu tisíce lidí na základě uplatnění principu kolektivní viny či užívaného jazyka….Během noci a k ránu je vyvádějí ozbrojené Revoluční gardy a armádní jednotky z města. Procesí asi dvaceti tisíc osob čeká nekonečný pochod směrem k rakouským hranicím. Bez jídla, bez vody, bez lékařské péče, bez základní hygieny, bez odpočinku. Podle očitých svědectví po cestě mnozí umírali vyčerpáním, podléhali epidemiím, které se rozšířily v pohořelickém táboře, někteří byli ozbrojeným doprovodem ubiti či zastřeleni. Tento „akt pomsty“, který měl být odplatou za nacistické zločiny, přitom ty, kteří se na nich aktivně podíleli, postihli jen okrajově. Akce byla namířena především proti ženám, dětem a starým lidem, kteří tvořili naprostou většinu účastníků pochodu. Mezi vyhnanými bylo mimo jiné i mnoho Čechů a německých antifašistů. Tento akt vstoupil do historie jako tzv.“Brněnský pochod smrti.“  Ani slovo o tom, že tomu ,mimo jiné, předcházelo vyhnání Čechů z našeho pohraničí.

 

Neznalost historických faktů z této Deklarace je zřejmý. Akt usmíření pojala  politická reprezentace města Brna přijetím všech nesmyslů o kolektivní vině, pochodu smrti, aktu pomsty, jak ho líčí SL a jeho spojenci. Ztotožnila se s názorem Bernda Posselta, který uvedl např. v Sudetenpost 11.2.216, jak si SL představuje budoucnost našich vztahů:“Česká republika musí čelit minulosti, stejně jako to učinilo Německo. Benešovy dekrety musí být konečně zrušeny a český stát musí nutně odeslat restituční náhrady...“ Dále uvedl, že on a jeho tým pracuje na tom, aby Češi o této době mluvili, a prostřednictvím přímých rozhovorů zástupců lidu hledali řešení, jak neplatnost Benešových prezidentských dekretů právně prosadit. Skutečnost, že Československo nedostalo za válečné škody způsobené nacistickým Německem žádné náhrady, nezajímá nikoho z těchto aktérů.

 

Vlna odporu vedla ve městě Brně k uspořádání konference historiků a příspěvky, které na ní zazněly vyšly ve sborníku „Komu sluší omluva. Historická pravda o poválečných událostech, který vydal Občanský a odborný výbor Brno, z.s. v r.2016. Celé městské radě byl sborník předán. Proti Deklaraci smíření.. se ohradily  vlastenecké organizace. 24.11.2017 se obrátil MěV KSČM na občany města Brna otevřeným dopisem v němž se mino jiné uvádí:“ Potřebnou vzájemnou důvěru nelze znovu získat podobnými akcemi, jako je Meeting Brno, pochod Pohořelice - Brno, nebo zvaním představitelů SL do Brna. Naopak připomínáním těchto  událostí je oživováním všech událostí, které odsunu brněnských Němců předcházely...“KSČM je pro spolupráci mezi německým a českým národem. Jsme pro přátelství mezi oběma národy, jsme pro hospodářskou spolupráci jako rovný s rovným, jsme pro vzájemnou výměnu kulturních hodnot, jsme pro… Takové spolupráci přece nic nebrání. Jsme pro to, aby se už události poválečných roků ponechaly historikům a my všichni se sešli na společném úsilí, aby se nic podobného v Evropě a kdekoliv jinde nemohlo opakovat.“

 

Letos, stejně jako loni, se  pochod Pohořelice – Brno opět konal. Začíná společnou modlitbou nad údajným hromadným hrobem, který není doložen. Pochod byl ukončen triumfálním vstupem primátora města Brna Petra Vokřála společně s představitelem SL Bernem Posseltem do zahrady opatství na Mendlově náměstí. Podle všeho si pánové velmi dobře rozumí.

Není to snad proto, že činnost a kariéra pana primátora je spojena s rakouskou společností A.S.A? Pozice generálního ředitele pro ČR a následně i post v představenstvu byl jistě výnosný a o přátelské vztahy  neměl nouzi. Byli to i  členové SL?

Ačkoliv nemá primátor rodné kořeny v Brně, politickou kariéru zde udělal. Po ukončení své práce pro rakouskou firmu,  kde pracoval v letech 1992 až do roku 2013, vstoupil v březnu 2014 do hnutí ANO 2011 a 25.11.2014 se stal primátorem. Je evidentní, že historie Brna ho zajímá také jen výběrově.  Jinak by se zúčastnil např. premiéry filmu Za svobodné Brno, režiséra Pavla Jiráska v r. 2017 v kině Scala. Slouží ke cti mladých tvůrců, že se snažili  hledat objektivní pravdu a přiblížili mladé generaci dobu okupace a následující dobu v celé svojí složitosti. Také diplomová práce např. Dagmar Viceníkové: Tábory pro Němce v Brně v letech 1945-1948 z roku 2007 by mohla  vedení města zajímat. Bohužel, svojí Deklarací ….se toto vedení města zařadilo mezi politické falzifikátory našich národních dějin.

 

8.června 2018 primátor města Brna Petr Vokřál obdržel Velký kříž za zásluhy od Spolkové republiky Německo, propůjčené od německého prezidenta. Ocenění mu bylo uděleno za mimořádnou vůli k usmíření, a i proto, že od r. 2015 vede 32km dlouhou „Pouť smíření do Brna, která prý připomíná „brněnský pochod smrti“ a vyhnání  německého obyvatelstva z Brna.

 

Při přejímání Velkého kříže pan Petr Vokřál, primátor města Brna řekl: „Velmi si ocenění vážím. Neberu to ale jako mé osobní ocenění, ale celého vedení města. Je mi velkou ctí, že jsem se zařadil mezi tak významná jména, jako je Václav Havel, Pavel Tigrid, Karel Schwarzenberg a další významné osobnosti, které v minulosti Velký kříž obdržely.“ 

 

Rodilí občané města Brna, potomci těch generací, které měli s německým obyvatelstvem města Brna, a nejen v době okupace, svoje zkušenosti, ocenění  udělené dnes už bývalému primátorovi neocení. Ocenili by, kdyby se zasadil spolu s panem Ostrčilíkem o otevření a průzkum místa označovaného jako hromadný hrob, aby se ukázala pravda. Padni, komu padni!

 

Lepší budoucnosti nedosáhneme jednostrannými omluvami a přepisováním historie! 

 

V Brně 15.12.2018