České národní listy

PhDr. Stanislav Balík

           Od malička jsem byl fascinován řeckým dějinami. Zejména těmi antickými až později jsem se podrobněji zabýval vznikem novodobé řecké státnosti a bojem o její uchování. Natočil jsem k tomuto tématu video ve kterém se pojednává o řeckém generálovi Metaxasovi, který byl řeckým diktátorem v letech 1936 – 1941. Rozhodující den jeho života nastal  28. října 1940 kdy generál dostal ultimátum prostřednictvím italského velvyslance, který požadoval řecké území. Metaxas tehdy odpověděl. „Alors, c´est la guerre“ (pak bude válka). Celé jeho prohlášení bylo veřejností shrnuto do slavného „Ochi“ (ne). Dnes se v Řecku každoročně oslavuje den Ochi.

            Ultimátum bylo Metaxasovi předáno Emanuelem Grazzim, italským velvyslancem v Řecku. Předání se odehrálo 28. října 1940 před třetí hodinou ráno[1] po večírku na německé ambasádě v Athénách. Po řecké vládě se požadovalo, aby umožnila silám Osy vstoupit na řecké území a obsadit některé jeho části. V případě odmítnutí měla být Řecku vyhlášena válka. Údajně bylo na toto ultimátum lakonicky odpovězeno όχι neboli ne. Většina odborníků se však shoduje na tom, že slovo Ochi je až později vytvořený moderní mýtus a že skutečná odpověď byl francouzský výraz Alors, c'est la guerre.[2]HYPERLINK "https://cs.wikipedia.org/wiki/Den_Ochi#cite_note-ilist-3"[3] („tak tedy válka“).[3] V reakci na Metaxasovo odmítnutí překročila v půl šesté ráno italská vojska umístěná v Albánii, tehdejším italském protektorátu, řecké hranice.[4] Metaxasova odpověď znamenala počátek řecké účasti v druhé světové válce. Po řecko-italské válce a bitvě o Řecko na několik let ovládly řecké území německé a italské jednotky.

            Ráno 28. října Řekové vyšli do ulic a nedbajíce na politickou příslušnost skandovali „ochi“. Od roku 1942 se tento den slaví pod názvem Den Ochi. Tolik wikipdedie. Odkaz na své video jsem nenašel.

            Obdivoval jsem vždy statečné vůdce, kteří stáli v čele spravedlivé války proti cizím dobyvatelům. Generál Metaxas prokázal své vůdcovské kvality a stál v čele boje za svůj národ, který hrdinsky vzdoroval Italům a později Němcům. Řekové byli sice poraženi, ale mohou být hrdí na svou armádu a národ, který pokračoval v partyzánské válce, která si vyžádala statisíce obětí.

            V roce 2015 dosáhl Alexis Tsipras fenomenálního volebního vítězství se svým hnutí SYRIZA, které bylo původně radikální levicové hnutí a úspěch se dostavil proto, že tradiční strany propadly kvůli katastrofální ekonomické krizi, kterou bylo léta Řecko sužováno. Tsipras měl jedinečnou šanci vyvést zemi z morálního a ekonomického marasmu. Měl silný mandát k tomu, aby opustil eurozónu a vrátil zemi její suverenitu, která pod diktátem Trojky nebyla možná. Řecko se stalo kolonií a protektorátem EU. Trojka požadovala další drastická úsporná opatření a za to slibovala další půjčky pro Řecko. V ten okamžik se obrátil Tsipras na řecký lid v referendu o přijetí tohoto ultimáta ze strany EU.

            Řecký lid odmítl ultimátum ze strany EU a podpořil Tsiprasovu vládu. Předseda vlády měl k jednání mandát svého národa a mohl mít silnou vyjednávací pozici a odmítnout požadavky Trojky. Tsipras v rozhodujícím okamžiku své politické kariéry žalostně selhal a obrátil se proti svému národu. Nebyl to statečný generál Metaxas. Tsipras hanebně kapituloval před vyděračskými podmínkami EU a MMF.

            Referendum je velice důležité v klíčových rozhodnutích a je třeba dát na to co si lidé přejí. Tsipras udělal osudovou chybu a v současné době již není premiérem proto, že hanebně zradil svůj národ. Měl bojovat stejně jako generál Metaxas. Měl odejít z EU a začít budovat nezávislý řecký stát, který může být právem hrdý na to co jeho předci dokázali v minulých tisíciletích. Kapitulace znamenala uloupení národního bohatství zahraničními predátorskými bankami, které sledují pouze své egoistické zájmy. Tsipras si měl vzít příklad z Islandu kde byly zatčeni všichni ti co se podíleli na rozkrádání a tunelování. Banky byly zestátněny a dány pod kontrolu státu a národa. Jsem přesvědčen o tom, že Islanďané mohou být příkladem nejen pro Řeky, ale také pro nás.

            Řecko je protektorátem a my k tomu máme nakročeno. Bojujme za to, abychom nedopadli jako Řekové a Ukrajinci. Začněme budovat svůj národní stát!

V Častohosticích 24.7. 2019

-