O´Connor - Tváří v tvář Západu na Ukrajině Rusko přetváří světový řád v Africe

27.5.2023 14:37

Jiří Vyvadil : Přestaňme se už donekonečna točit kolem Ukrajiny. To je v podstatě už jen čím dál tím nudnější téma Západu, které se snaží vnutit zbývajícímu světu. Jde v podstatě jen o další nekonečnou americkou válku, ne podobnou válce v Iráku, která může trvat roky či jejich desítky. Na rozdíl od války v Iráku, která se velice osobně dotýkala arabského světa či vůbec afrického světa, válka proti Rusku je do značné míry prostě jen válkou Západu. Portál Newsweek přinesl zajímavý článek Thomase O'Connora o narůstání vlivu Ruska po stránce bojové pomoci a Číny po stránce hospodářské pomoci.

Zatímco se Spojené státy a západní spojenci snaží izolovat Rusko kvůli jeho probíhající válce na Ukrajině, vysoký moskevský diplomat řekl Newsweeku, že vede útok na posílení partnerství v celé Africe.

Washington se snažil rozšířit svůj vliv po celém kontinentu, ale zdá se, že řada interakcí na vysoké úrovni v minulosti i v budoucnosti ukazuje, že kampaň Kremlu získává půdu pod nohama.

Oleg Ozerov, ruský velvyslanec a šéf Rusko-afrického partnerského fóra, tvrdí, že je to odraz obrovských změn v mezinárodním řádu.

"Svět vstoupil do éry silných transformací, které ovlivnily mimo jiné rusko-africké vztahy," řekl Ozerov Newsweeku. "Tempo tohoto vývoje získalo bezprecedentní dynamiku."

Ruská vlajka visí na pomníku ruských instruktorů v Bangui ve Středoafrické republice 22. března během pochodu na podporu přítomnosti Ruska a Číny v zemi. Je to jedna z několika afrických zemí, ve kterých je západní vliv nahrazován bezpečnostními vazbami s Ruskem a ekonomickými vazbami na Čínu.

Konkrétně Ozerov poukázal na dvě hlavní události v Moskvě, které tento trend demonstrovaly letos v březnu. První byla rusko-africká meziparlamentní konference, které se zúčastnili zástupci 40 z 54 národů kontinentu. Druhou byla návštěva čínského prezidenta Si Ťin-pchinga, který zintenzivnil desítky let trvající zaměření své vlastní země na posílení vztahů s Afrikou.

Ozerov řekl, že tyto dvě události "rozbily mýtus o údajné izolaci Ruska kvůli událostem na Ukrajině, které jsou na Západě trvale propagovány". Pokud jde o africké představitele, řekl, že "většina z nich nepotřebuje vysvětlení, pokud jde o důvody ruských akcí na Ukrajině".

"Lidé v Africe velmi dobře chápou, že bývalá sovětská republika se změnila v arénu konfrontace mezi novým a starým světem, mezi různými vizemi budoucnosti, nejen v triviální spor mezi sousedy," řekl.

Rozdílné narativy

Kyjev a jeho mezinárodní podporovatelé, včetně Washingtonu, obvinili Moskvu z zahájení "nezákonné" a "neoprávněné" invaze na Ukrajinu od února 2022. Západní země se snaží potrestat Rusko za tento krok prostřednictvím bezprecedentní mezinárodní sankční kampaně, stejně jako rostoucí vojenské pomoci na podporu ukrajinských sil.

Válka rozdělila mezinárodní mínění, ale mnoho nezúčastněných národů napříč globálním Jihem, včetně Afriky, si zachovalo svou neutralitu. Rusko považovalo tento postoj za další důkaz měnících se trendů globálního řádu.

"Všeobecný vyvážený přístup globálního Jihu v kontextu konfrontace Ruska se Západem znovu potvrzuje, že přechod k takové multipolární architektuře je nezvratný," řekl Ozerov.

"V Africe a Latinské Americe, Číně a Indii, v islámském světě a dokonce i mezi rostoucím počtem Evropanů a Severoameričanů roste povědomí, že čas diktátu a unipolárního světového řádu se krátí, jak znovu dokazuje vývoj na Ukrajině."

Jako takový, dodal, "západní příběhy o 'agresivním' a 'imperialistickém' Rusku nemají žádný vliv mimo sféru jeho vlivu."

Přesto viděl, jak se vynořuje bitva vlivu, když se "vůdci USA a EU snaží vnutit logiku studené války, logiku nové konfrontace mezi západním blokem a Ruskem".

Bitva o srdce a mysli v Africe

Washington je stále otevřenější ve své kritice ruské přítomnosti v Africe.

"Ruská válka proti Ukrajině poškozuje Afričany," řekl mluvčí amerického ministerstva zahraničí Newsweeku. "Rostoucí ceny potravin a komodit mají nepřiměřený dopad na africké země."

Mluvčí uvedl, že "nevyprovokovaná válka Ruska proti Ukrajině zhoršila růst cen potravin a komodit - zejména pšenice, hnojiv a kuchyňského oleje - stejně jako africké ekonomiky se snaží zotavit z pandemie COVID-19, smrtícího sucha a rostoucího dopadu klimatické krize na zemědělství a potravinové systémy."

Tvrdili, že ruský prezident Vladimir Putin "úmyslně vystavil miliony lidí riziku potravinové nejistoty, zatímco ruské dezinformace se snaží podkopat globální podporu Ukrajiny tím, že obviňují Ukrajinu z nedostatku".

"Jsme přesvědčeni, že naši partneři prohlédnou ruské cynické pokusy o dezinformace," dodal mluvčí, "a zaměří se na ztracené životy a utrpení, které zbytečná válka Ruska způsobila jak lidem na Ukrajině, tak i zranitelným lidem daleko za Ukrajinou kvůli zhoršení potravinové nejistoty ve válce."

"Tato logika však může jen stěží zapůsobit na někoho v Africe," řekl Ozerov. "Den za dnem se tam lidé mohou sami přesvědčit, že politika Moskvy postrádá blokové ohledy, není namířena proti třetím zemím a snaží se rozvíjet rovnocenná partnerství spíše než konfrontace. Každý si může svobodně vybrat svého partnera."

Ozerov cítil, že tento směr se naplno projeví na nadcházejícím rusko-africkém summitu, který se bude konat v červenci v Petrohradě. Tvrdil, že událost bude odrážet vznikající priority v Africe, které podle něj zahrnují podporu místních řešení a národních zájmů, stejně jako "osvobození od rigidních omezení globalismu prosazovaných neoliberálními ideology".

V těchto snahách, řekl, "africké země spoléhají na podporu Ruska".

Ruský prezident Vladimir Putin přednáší projev na konferenci o rusko-afrických vztazích v Moskvě 20. března. "Partnerství mezi Ruskem a africkými zeměmi získalo další dynamiku a dosahuje zcela nové úrovně," řekl Putin.

Konkurenční dědictví

Rusko má také dlouhou historii vazeb na kontinent. Zatímco evropské národy jako Belgie, Francie, Německo, Itálie, Portugalsko, Španělsko a Velká Británie kolonizovaly velké části Afriky, minulé nájezdy Moskvy byly do značné míry ukovány podporou osvobozeneckých hnutí sovětské éry. Ozerov řekl, že Ruská federace se dnes snaží tento odkaz rozšířit.

"Podporujeme Afričany v jejich úsilí o dokončení procesu dekolonizace v řadě zemí, včetně malých národů, jako je Komorský svaz," řekl Ozerov. "Rusko má komplexní pohled na suverenitu ve svém politickém aspektu, který zahrnuje především konsolidaci státních struktur, budování míru, boj proti terorismu a informační bezpečnost."

Kromě ruské podpory mírových operací OSN v Africe Ozerov uvedl, že Moskva se snaží udržet na uzdě militantní hrozby prostřednictvím "komplexní konsolidace úsilí globálního společenství o vytvoření široké protiteroristické fronty za účasti všech států v souladu s Chartou OSN a bez jakékoli skryté agendy nebo dvojího metru."

Připomněl vlastní zkušenosti Ruska s nadnárodními militantními skupinami, konkrétně v oblasti severního Kavkazu, kde Rusko bojovalo ve dvou válkách proti ozbrojeným islamistickým separatistům, stejně jako v Sýrii, kde Rusko intervenovalo na podporu vládní kampaně proti džihádistům a povstaleckým skupinám, z nichž některé získaly podporu Západu.

Nyní varoval: "Existují náznaky, že terorismus mohl být použit jako nástroj v některých afrických zemích, včetně Sahelu."

"Rusko má jedinečné zkušenosti v boji proti vnitřním i vnějším teroristickým hrozbám a je připraveno je aktivně sdílet se svými africkými přáteli," řekl Ozerov. "A co je nejdůležitější, Rusko nemá žádné nezadatelné zájmy, jako je zachování své zóny vlivu nebo agresivní ochrana trhů před jakýmikoli "cizinci".

Nestabilita jako příležitost

Rostoucí počet zemí na kontinentu tlačí na větší bezpečnostní vazby s Ruskem, stejně jako se skupinou Wagner, která je aktivní v několika afrických zemích. Tento trend se zrychlil v souladu s rostoucím skepticismem vůči intervencím vedeným Západem, zejména vůči intervencím Francie, jejíž síly se stále více stahují ze společných misí se svými bývalými koloniemi.

USA označily Wagnerovu skupinu za "významnou nadnárodní zločineckou organizaci" a obvinily ji z porušování lidských práv, provádění destabilizačních aktivit a pašování přírodních zdrojů v Africe.

Ruské úřady i Prigožin jakékoli provinění popírají. Ozerov takovou kritiku také odmítl.

"Jsme obviňováni z toho, co vždy charakterizovalo spíše západní politiku: zasahování do vnitřních záležitostí, destabilizace vnitřní politické situace, změna režimu, drancování přírodních zdrojů atd.," řekl Ozerov. " Tato obvinění, kvůli své neopodstatněnosti, neudělala dojem na politické elity, natož na obyvatele Afriky."

Demonstranti mávající ruskými vlajkami a fotografiemi ruského prezidenta Vladimira Putina se 1. března shromáždili na francouzském velvyslanectví v Kinshase v Demokratické republice Kongo na demonstraci proti návštěvě francouzského prezidenta Emmanuela Macrona v zemi. Desítky Konžanů demonstrovaly v Kinshase a obvinily Macrona z podpory Rwandy na úkor jejich země.

Válka o zdroje

Ozerov se také snažil uvést na pravou míru zájem Moskvy o obrovské a cenné zdroje Afriky.

"Navzdory zájmu o některé nerosty Rusko nepovažuje země na kontinentu za surovinovou základnu pro svou ekonomiku," řekl. "Naším hlavním zájmem je pomáhat rozvoji afrických domácích trhů s energií a elektřinou, kde máme značné odborné znalosti, zejména pokud jde o jadernou energii."

Naopak, tvrdil, že "moderní neokoloniální přístup Američanů a Evropanů předpokládá zavedení jednoduchého schématu, podle něhož má Afrika hrát roli pouhého dodavatele surovin do 'civilizovaného světa'".

Tváří v tvář tomu řekl, že rostoucí počet afrických států "již není ochoten být zdrojem surovin pro Západ a přeje si nasměrovat své zdroje pro svůj vlastní rozvoj, spíše než nahrazovat ruské uhlovodíky na západních trzích, jak jsou aktivně tlačeny k tomu."

A zatímco Ozerov uznal, jak "Západ pokračuje ve své aktivní kampani obviňovat Rusko ze současné krize na globálním trhu s potravinami," řekl, že "Afrika si je dobře vědoma skutečných příčin současných potíží, kterými jsou důsledky pandemie nového koronaviru a krátkozraké politiky rozvinutých zemí Západu ve finančnictví. odvětví energetiky a zemědělství."

Vzhledem k tomu, že konflikt na Ukrajině pokračuje, dohoda zprostředkovaná loni v červenci Turecko a OSN zajistila pokračující vývoz klíčových obilovin přes Černé moře. Dohoda však byla předmětem politických sporů, protože jak Moskva, tak Západ se navzájem obviňovaly z vyzbrojování potravin a ruských hnojiv, které zůstávají kvůli sankcím zablokovány v evropských přístavech.

Jiří Vyvadil: Ten článek je obsáhlý a upřímně řečeno velice spravedlivě dává na jedné straně argumenty amerického mainstreamu a na druhé straně oponentní pohled ruského velvyslance. Kdo chce udělá si jasnou představu.

 Jiří Vyvadil

vasevec.info